Jdi na obsah Jdi na menu
 


Euphorbia leuconeura

30. 9. 2007

                  Euphorbia leuconeura - téměř ideální pokojová rostlina

Obrazek

 

Tento druh popsal pan Boissier v roce 1862. Měl by se vyskytovat na Madagaskaru, přesné naleziště není známo a je otázkou, zda není vlastně vyhuben.

Rostliny rodu Euphorbia mne nikdy nijak zvlášť neupoutaly. Snad jen E. decaryi a podobné přízemní druhy. Až jednou jsem si všiml velice zajímavé rostliny, která rostla za oknem přízemní kanceláře v Hálkově ulici č. 12. Upoutala mne svým asi 30 cm vysokým kmínkem, který nesl korunku listů, zkrátka taková malá palmička. Jméno této rostliny jsem tehdy neznal a vlastně mne ani nenapadlo, že by se mohlo jednat o sukulentní rostlinu. Až při pročítání literatury – myslím, že to byl časopis Kaktusy – jsem si v duchu spojil rostlinu na obrázku s neznámou „palmičkou“ za oknem kanceláře. Ale pořád ještě jsem nezahořel touhou tuto rostlinu vlastnit.

Po nějaké době jsem se účastnil malého zájezdu kaktusářského klubu v Plzni. Na jednom z míst, které jsme navštívili, jsem na ni narazil. Vcelku malá rostlinka, která mne zaujala krásným bílým pruhováním na temně zelených listech – juvenilní listy E. leuconeura. Vzhledem k nízké ceně, asi 20 Kč, jsem si jeden z nabízených semenáčků zakoupil. Doma pak Obrazekputoval do skleníku, kde zakotvil mezi ostatními kaktusy a sukulenty. Protože rostlinka měla střídavý zálivkový režim a plné, ničím nefiltrované sluníčko, nevypadala na podzim nijak extra. Sem tam nějaký připálený list, přírůstek téměř žádný, zkrátka putovala jako ostatní rostliny na zimoviště.

Nějaký čas od zazimování jsem při listování časopisy opět narazil na text o E. leuconeura. Po přečtení článku jsem vyrazil na obhlídku zimoviště a rostlinu přesunul na parapet do kuchyně a zalil. Asi za dalších 14 dní došlo v mém zaměstnání k organizačním změnám a já jsem strategicky obsadil místo u okna. Toho byla škoda nevyužít, takže Euphorbia se přestěhovala do práce na stůl. Když jsem ji začal zalévat jako pokojovou květinu, začala růsta a po čase i kvést. Samozřejmě, vzbudil jsem i zájem kolegů v kanceláři. Také aby ne, v počítačové firmě nejsou kytky zrovna běžným jevem. (Když jsem do této firmy nastupil, v rohu kanceláře se krčily prázdné květináče od kytek, které zašly – jak jsem se později dozvěděl – z důvodu totální ignorace a opovržení. Ale co, vždyť to platil erár a na rozdíl od kytek umělých tyto nebyly zavedené v majetku.) Kolegové a můj šéf se tvářili všelijak, když jsem jim vysvětlil, že se jedná o rostlinu rodu Euphorbia, které bývají dosti jedovaté. A až mne někdy naštvou, okusí jed této rostliny na vlastní kůži.

Zajímavé je pozorovat tuto rostlinu v květu. I když slovo „květ“ je v tomto případě dosti zavádějící. U všech rostlin nelze očekávat květ tak skvělý jako třeba u Mammillaria luethyi. Jde o tzv. cyathium (složené květenství), které vyrůstá ze Obrazekstonku z místa nad listem. Květenství se skládá z malých zelených klásků (pozoroval jsem 2 až 6), ze kterých se nejdříve vysouvá blizna a později tyčinky s pylem. Po opylení vyroste v klásku trojboká tobolka, ta se vysune ven a po dozrání praskne. Tím se vystřelí 3 šedočerná kulatá semena o průměru 2 milimetry do prostoru. Takže chcete-li nějaká semena sklidit, máte dvě možnosti. První možnost je klesnout na kolena a šmejdit po podlaze. Jde to, nemáte-li jako já v kanceláři šedý zátěžový koberec, na kterém velice dobře splývají s okolím. A protože lezení po kolenou v kanceláři není zrovna ideální pracovní činností a je to časově náročné, je nutné zkoušet semena lapat. To je druhá možnost. Osobně jsem použil malý plochý papírový kornoutek, asi o rozměrech 1,5 x 1,5 cm, který jsem nasadil na vysunuté tobolky a čekal až prasknou. Dále také používám asi 2 cm široký proužek pěnové hmoty, která se používá na na balení elektroniky nebo podklad pod plovoucí podlahy. Proužek obtočím kolem rostliny, je fixován mezi listy vlastí tuhostí. Oba způsoby lapání semen dosahují slušné efektivnosti, většinu semen najdu přímo v lapači nebo v bezprostřední blízkosti rostlin.

Má práce servisního technika mne zavedla již asi do všech kanceláří plzeňské pobočky jedné velké společnosti, takže jsem již několik dobře vypadajících rostlin viděl. Zaujal mne fakt, že tyto pěkné rostliny nerostly na dobře osluněném okně, ale minimálně 2 metry od okna. Pravda, Obrazekvětšinou tam svítilo zářivkové světlo… Takže pár poznámek k pěstování:

Světlo: Nevyhovuje příliš slunné stanoviště, na přímém ostrém slunci rostou listy malé až zakrnělé a fialovohnědě zbarvené, přírůstky slabé. Lepší je stín, nebo zářivkové osvětlení, ale asi ideální bude rozptýlené světlo.

Teplo: Pokojová (a kancelářská) teplota 20 až 26°C pro růst vyhovuje, extrémy na obě strany jsem nezkoušel.

Voda: Snese hojnou zálivku, substrát není třeba nechat zcela vyschnout. Na druhou stranu déle trvající přeschnutí nevadí.

Ideální pokojová květina by měla splňovat zejména následující kritéria: Exotický vzhled, tolerance k přisušení i přelití, odolnost nízké vzdušné vlhkosti, přizpůsobivost horším světelným podmínkám, odolnost proti škůdcům… E. leuconeura toto všechno splňuje, takže by se za ideální pokojovou květinu mohla považovat. Je tu však jedno velké ALE. Ale pouze v prostorách a místech, kde domácí mazlíčkové a všetečné dětičky nebudou chtít testovat jedovatost latexu, který poškozená rostlina velice ochotně roní. Zkoušel-li již někdo jedovatost této rostliny na sobě nebo třeba na sousedovic králících, nechť se mi ozve. Doma už, bohužel, králíky ani jinou zvěř nechováme.

 Sepsal  Jirka K.

Fotografie:

1.Euphorbia leuconeura

2.Stonek rostliny

3.Růstový vrchol

4.Listy

 

Summary:

Description and experiences with growing of seemingly common madagascaran Euphorbia leuconeura.

Photographies:

1.Euphorbia leuconeura

2.Stem of plants

3.Top of the stem

4.Leaves

Zpět na úvodní stránku (Home) www.zelenelisty.estranky.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

jedovatost....

(Světlana, 31. 5. 2010 21:12)

Ahoj, tak jsem tuto rostlinku hledala také dlouho, až google mi vyhodil tuto stránku. Tuto kytičku jsem dostala od mamči, která jí má v kanceláři. Úžasná na pěstování a hlavně rozmnožování. Jen mě mrzí, že je jedovatá...ale miminko nemám a pes mi na kuchyňskou linku, kde jí mám na parapetu, nevyskočí. Jak jsem pochopila, tak rostlinka sice plodí jedovatý latex, ale jenom při poškození.že? Takže se nemusím obávat když mi stojí na kuchyňské lince a poškozená není????

ano

(Renata Hřebíčková, 31. 8. 2009 13:21)

Plně s vámi souhlasím. Kytku máme v práci na stole a výborně se jí vede. Všem doporučuji.

Hledání

(Pepina, 17. 4. 2009 20:35)

Také jsem vášnivou pěstitelkou kytiček a dlouho jsem hledala co mi to vlastně roste na okením parapetu.Hodně známích tuto rostlinu vlastní,ale nikdo ji neuměl pojmenovat.Jsem ráda,že jsem našla tyto stránky na kterých jsem se dozvěděla nejem jak se tato kytka jmenuje,ale i jak nejlépe se k ní chovat.Docela dobře se mi množí a rozdávám je přátelům.S tím,že je jedovatá jsem neměla nikdy žádný problém,i když byli děti malé nejevili o kytky zájem a to vlastním i skoro dvoumetrový Pryšec trojhraný.Ale pokud bych si nebyla jistá tak bych větší rostlinu někomu darovala a nechala si malou odnož,která se dá umístit někam kam mimčo nedosáhne.

Jedovatost

(Radka, 3. 2. 2009 14:21)

Vše záleží na zvladatelnosti potomka. Já bych kytky (i třeba jedovaté) kvůli miminku nedávala pryč, asi bych se jen snažila dát je na bezpečnější provizorní místo co nejblíže k oknu a někam nahoru nejlépe do místnosti, kam se přes den moc nechodí, nebo bych je přinejhorším (pokud mimčo leze nejraději, kam nemá a nesmí)na ty první tři nebezpečné roky deponovala k někomu spolehlivému na okno(příbuzní, kamarádi, kancelář atd.). Máme plný skleník kytek, tedy i těch jedovatých a také jsme to s mimčem zvládli a to s námi často bylo i přímo ve skleníku. Teď jsou malé 3 a kousek a má už svou minisbírečku včetně dvou malých E.leuconeura, které si vybrala na pražské výstavě :-). Zhruba od dvou let už se jí dalo vysvětlit, že kytičky nesmí dávat do pusy a při práci s nima musí být opatrná. Vím ale, že kluci jsou divočejší. Tak to zkuste nějak bezpečně vymyslet, hlavně kytky nevyhazujte.

Jedovatost

(Jirka, 3. 2. 2009 13:10)

Divoké mimino je stestí i nestestí zároven. Ale smerem k jedovatým kytkám spía to druhé. Nejde vlastne jen o tuto konkrétní kytku, i kdyz zrovna euforbiový latex je velká potvora na kuzi, v puse i v ocích, ale pozor i na dalaí spoustu bezne pestovaných pokojových kytek, z nichz vetsina je více ci méne jedovatá. Cili dokud divokost Vaseho mimina nepomina, vsechny kytky s vyjímkou zeleniny pryc.

Mimino vs. Euphorbia leuconeura

(Milan, 3. 2. 2009 12:14)

Dobrý den všem,
můžete mi. prosim, poradit, zda kytku při 9 měsíční divokém miminu odstranit či zda žádné přiotrávení nehrozí? Díky moc, Milan

Láska navěky

(Edita, 19. 10. 2008 16:35)

I já jsem neznámou rostlinku dostala od kamarádky,v dopisní obálce,beze jména a návodu k pěstování.Byly to jen dva miniaturní lístečky a kořínek jako vlásek.Dala jsem ji do vody a čekala,co se stane.A stalo se:objevily se nádherně žilkované juvenilní lístky a po přesazení rostlinka začala velmi rychle růst.Jenže pořád jsem nevěděla,co je zač a jak se jmenuje.Díky vašim stránkám jsem to zjistila a jsem na svůj výpěstek moc pyšná.Pořídila jsem jí také nějaké sestřičky - E.umbellata,E.millií,E.trigona - a všechny nádherně rostou,jsou nenáročné na pěstování,ale rostliny druhu euphorbia se velmi špatně shání v květinářství,takže pokud nemá člověk kontakty na pěstitele,tak má většinou smůlu.
Jo a s tím osvětlením je to naprostá pravda.Měla jsem ji na severním okně zapasovanou mezi anturii a zamioculcas a rostla jako divá.Pak jsem jí chtěla trošku přilepšit a přemístila jsem ji sice na totéž okno,ale měla více prostoru a světla.Listy začaly žloutnout a opadávat,tak jsem ji honem nacpala zpět,na její staré místečko ve stínu ostatních rostlin a vše je v pořádku.Nevadí mi,že je jedovatá,vůbec jí to neubírá na kráse a výjimečnosti a svou sbírku euphorbií budu i nadále rozšiřovat,protože jsem se do nich beznadějně zamilovala :-)

Euphorbia

(Lída, 15. 8. 2008 10:12)

Tato kytka je opravdu skvělá do kanceláří. Mám kytky ráda a tak je mám i ve firmě. Všichno chodili a ptali se co to je, hranatý stonek je neobvyklý, spíš atraktivní. A semínka pryšce jsem tak nenápadně pohodila v květináčích u kolegů a rostlinky se klubou. Časem přihodím další a tak jsou v jednom květináči rostliny různých velikostí, vypadá to dost dobře. Líbí se a já mám také radost.

Máme doma myšku?

(alka, 30. 5. 2008 21:27)

To jsem si myslela, když jsem tu a tam na parapetu, kde stojí i tato kytka, nacházela malé černé "bobečky". Ale myš ve 12. patře? Až jsem jednou stála u okna a zaslechla tiché prasknutí-rostlinka vystřelila semínko! Záhada se vysvětlila, myš se nekoná.

srdíčko

(TušIva, 11. 5. 2008 19:19)

Holt, to se s tím už člověk musí narodit...Ale něco Vám prozradím: jde to ze srdíčka - možná mi v žilách koluje zelená krev.
Ale mám s tím i docela problém. Mám jen omezený prostor na pěstování rostlin a tak si kupuju jen malé formy rostlin,např. fíkus benjaminus a on mi za čas z něho vyroste docela slušný strom - krásný,ale kvůli němu jsme nemohli otevřít balkónové dveře a tak jsem ho musela darovat do rodinného domku. Totéž se mi přihodilo i palmou, mučenkou (kvůli které jsme měli v pokoji šero,protože se tak rozrostla,že už vyplnila skoro celý prostor okna) a tak je to skoro s každou rostlinou. Vždy skončí u některých známých, kteří mají dost prostoru.Oni mají vždy radost,ale já už teď pěstuji jen rostliny, u kterých mám ověřeno že mi zase nepřerostou moje omezené prostory. Tak doufám, že tato Euphorbie nedorůstá do vělkých rozměrů,nebo by zase musela putovat k cizím lidem a to bych nerada.
Tak se tu mějte a pokračujte ve vaší pěstitelské práci a je dobře že se se svými znalostmi a zkušenostmi dělíte i s námi laiky. Spojuje nás všechny láska k přírodě.

papa

(ana, 6. 5. 2008 10:22)

ahoj ja nepochhopim ja to dělate

ahoj

(karel, 6. 5. 2008 10:21)

ahoj jak to děláte to nepochopim odepis

Zelené ruce

(TušIva, 1. 5. 2008 8:43)

Moc děkuji za odpověď.S tou jedovatostí rostlin si já sama umím poradit (není to první jedovatka kterou mám),ale spíš musím být opatrná při rozdávání těchto rostlin do rodin,kde mají malé děti nebo např. kočičky,které okusují pánečkům pokojové rostliny.Od mládí pěstuji několik kaktusů a vytvořila jsem si i minikrajinku ze sukulentů.Ale mou největší láskou jsou rhododendrony a orchideje.Už se mi podařilo vypěstovat 3 azalaky (běžně zakoupené v květinářství) ve statné jedince. Ta nejstarší má už 4 roky a neustále kvetla naplno. Pořád jsem ji přesvědčovala,aby si dala pauzu-musela jsem jí domlouvat,aby se tak nevysilovala,takže si konečně odpočívá.Azalky na léto převážím na zahradu a zapouštím je do půdy k rhododendronům.Kvůli nim jsem vysela (ze semene) řadu jehličnanů a i zde jsem měla skoro 100% úspěch-daří se jim skvěle (zpočátku jsem je hodně zalévala a pečovala o ně).Takže zahrádka mi hlavně zjara nádherně kvete.U orchidejí jsem dosáhla konečně opakovaného kvetení až po změně stanoviště a nechala jsem si poradit od laiků a ono se zadařilo.Chybami se člověk učí.Ale stojí to za to.Když je člověk naladěn na "zelenou vlnu" a umí si s kytkami povídat,tak se mu za jeho péči bohatě odmění.Když potřebuji dobít energii,tak spolehlivě chybějící energii načerpám na zahradě mezi rostlina-
mi,anebo v zimě u svých azalek,orchidejí,fialek,
kaktusů, sukulentní minizahrádky a teď ještě i Euphorbie - pojmenovala jsem ji "Jedovatka nádherná".
Známí mi říkají že mám "zelené ruce"...

Euphorbia a jedovatost

(Radka, 26. 4. 2008 23:28)

S tou jedovatostí si nelámejte hlavu, zkrátka pokud se Vám dostane bílý latex z rostliny na ruce, nezapomeňte si je co nejdřív důkladně umýt mýdlem a hodně teplou vodou. Jedné mé známé latex způsoboval dokonce puchýře na kůži, což je asi trochu přehnaná reakce, ale u každého je to trochu jiné. Mně latex nijak nevadí, ale snažím se nesahat si do očí, do pusy a nástroje, kterými řežu euforbie nepoužívám na nic jiného, než znovu zase na kytky. Nebezpečí může hrozit z latexu, který při řezání může z kytky vystříknout, ale opět doporučuji vždy počítat s nejhorším a podle toho s euforbiemi zacházet. Je zajímavé, že ze všech stran slyším, že E.leuconeura nejlépe roste naprostým laikům. Není divu, pochází z vlhkého severu ostrova Madagaskar, potřebuje tedy daleko více vody a méně slunce než rostliny extrémně suchomilné. Líp je jí tedy ve společnosti klasických pokojových rostlin, než někde mezi kaktusy a sporadicky zalévanými sukulenty. Klíčí také nejsnáz z autovýsevů (ze semen, která vystřílí na místa kolem sebe). Je to hezká kytka, jedna má sousedka jí říká zakopaný indián, což se mi moc líbí:-).Nakonec musím přiznat, že mi dělá radost, když takhle mohou naše stránky někomu pomoct v identifikaci neznámých sukulentů (je jedno jakých) a třeba i trochu poradit, jak se o ně podle našich zkušeností starat. Ať se Vám daří a E.leuconeura prosperuje.

Neznámá rostlina

(TušIva, 26. 4. 2008 23:13)

Asi před rokem jsem dostala darem malou rostlinku bez jakékoliv informace o ní. Byla už na první pohled velice zajímavá, ale netušila jsem jak ji pěstovat a tak jsem ani moc nedoufala,že se jí bude u mně doma dařit.Dala jsem ji na parapet severního okna a zalévala jako ostatní kytky. Nestačila jsem se divit, co mi z ní vyrostlo: krásná, ale neznámá.Dokonce mi i hojně kvete a v květináči pod ní mi začal růst nějaký "plevel". Z toho plevele se nakonec vyklubaly další nové přírustky a po přesazení jsem je i já darovala dál.Takže se mi namnožily i bez mého přičinění.Ale až do dneška jsem pořád nevěděla o jakou kytku jde.A tak jsem sedla k počítači a začala hledat na internetu.Tušila jsem,že tato rostlina bude mít něco společného s rodem Euphorbia.A moje tušení bylo správné - moje rostlina je přesně stejná jako na vaší fotografii.Mám z toho velkou radost,že už můžu konečně svoji rostlinu pojmenovat,ale trochu mne mrzí její jedovatost.Ale krása a její nenáročnost na podmínky pěstování je bezkonkurenční. Přeji všem pěstitelům těchto rostlin jen samou radost z úspěchů při pěstování. IT

jedovatá je...

(Hellbell, 1. 4. 2008 9:54)

... lehká porucha vědomí, svalová slabost, pravděpodobně v závislost na požité dávce...a rychlosti výplachu žaludku
... nástup účinku cca do 1 hodiny
... vyzkoušeno na vlastním dítěti...bohužel

Jirka Kytička

(siska41, 3. 10. 2007 14:00)

juuuu...a budeme musiet zase cakat rok na dalsi clanok o euphorbiach???...hihihihi...tie madagaskarske su asi najkrajsie... :o))))...krasne pozdravy posielam a nech Vam vsetky kyticky rastu k Vasmu poteseniu...Katka

No...

(Jirka Kytička, 3. 10. 2007 9:51)

Však jsem to psal víc jak rok a potom jste to ze mne lámali půl roku...
...jinak se pokouším pěstovat i jiné euphorbie, ale jen Madagaskar.
JK

Článek

(Radka, 2. 10. 2007 21:41)

Jirko Kytičko,
jsem ráda, že článek o E.leuconeura alias Zakopaném Indiánu (tak nazývá svou E.leuconeura naše sousedka s výtvarným talentem)jako prvotina pro ZL vůbec není špatný. Jen houšť! Radka

euphorbie

(siska41, 1. 10. 2007 21:09)

mily Jirka....euphorbie su jedny z najkrajsich sukulentov,aspon ja si to myslim....su mojou laskou velikanskou a nedam na ne dopustit....maju tolko roznych foriem,ze si musi kazdy prist na svoju chut...moje najoblubenejsie su tie z Madagaskaru...bizardne tvary kristatnych foriem ma privadzaju do uzasu...o kaudexoch ani nehovorim....leuconeuru mam uz velku rastlinku,je nadherna,ale aj taka piscidermis,ci turbiniformis je uzasna...myslim,ze aj Pepík by mohol rozpravat o tych svojich nadhernych druhoch....opat krasny clanok,opat potesil moju dusu....dakujem....Katka... :o))))