ZEL(e)NÉ LISTY

         Umbilicus horizontalis (Gussone) De Candolle

Fotografie 1:

1.- 3. Nové listy (New leaves)

4. Mladý stonek a květenství (Young stem and inflorescence)

5. Vzdušné kořeny u báze (Airy roots in the base of plant)

.......................................................................................

Pamatuji si okamžik, kdy mi dvě prodloužené hlízy této rostliny přinesl jeden kamarád – turista, že je našel při své dovolené na ostrově Gran Canaria a neví si s nimi rady (ještě jednou díky za superdárek).  Historka, jak je získal, mě docela rozesmála a dodnes mu to vždy nezapomenu připomenout. Bylo to v okamžiku konání malé potřeby, kdy se prý za křovím ve stráni z dlouhé chvíle zahleděl do suchého porostu (vím o něm, že má docela hrůzu z plazů – myslím těch beznohých, takže podle mě prověřoval pro jistotu terén J ) a zahlédl tam velice zvláštní nálevkovité listy. Na ty mokré už pochopitelně nesahal, ale o kousek vedle byly jiné, na které se s přísunem tekutiny nedostalo a ty už neunikly jeho důkladné kontrole.

Podle fotografií asi tušíte, jak to dopadlo. Podle hlízy bez listů se rostlina dá určit jen velice těžko a z vyprávění bez fotografie si také obtížně něco představíte, hlízám jsem tedy namíchala univerzální substrát: kokosové vlákno – perlit – kompostovka (1:1:1) a začala je opatrně zakapávat (vodou J). Brzy se na temeni objevily náznaky nových listů. Už ti malí mrňouskové byly natolik zvláštní, že jsem si celý proces růstu důkladně fotila. S mírně znalými kolegy jsme hádali, co by ze záhady mohlo vylézt. Prvotní odhad na rod Cyclamen jsem brzy zavrhla, další tip na nějakou begónii také nevyšel. Prohlídka monografie o květeně Kanárských ostrovů dopadla fiaskem, žádná z vyobrazených rostlin se naší záhadě nikterak nepodobala.

Listy už byly pěkně velké, na delších řapících narostly masité světlezelené „nálevky“ s tupě zubatými okraji a uprostřed růžice se začalo objevovat něco, co jsem odhadla na stonek či dokonce květ. V té době jsem po dlouhé době vzala do ruky starého dobrého Jasobsena (Das Sukkulenten Lexikon) a prohlížela si černobílé fotografie sukulentních kytek. A pak to přišlo! Na předposlední straně fotografií sukulentů (před částí Aizoaceae) byla rostlina té naší hodně podobná a pod fotografií byl název Umbilicus rupestris. Hned jsem zjistila, že rostlina patří do čeledi Crassulaceae a dál už se dalo hledat daleko podrobněji.

Vzala jsem do ruky modernější encyklopedii pana Eggliho a zjistila, že rod Umbilicus obsahuje 12 druhů, převážně z oblasti Středozemního moře a přilehlého okolí. Jelikož jsem věděla, že ten můj Umbilicus pochází z ostrova Gran Canaria, hledala jsem, kolik druhů roste právě na Kanárských ostrovech. Naštěstí zůstaly jen druhy dva: U.heylandianus a U.horizontalis.

Teď už zbývalo jen trpělivě čekat, zda to, co se objevilo v růžici bude skutečně květenství, podle kterého by se konečně dal druh přesně určit. Jak vidíte z fotografií, zadařilo se a v posledních několika dnech se otevřely spodní květy na vysokém květenství. Jelikož druh U.heylandianus má mít květy světle žluté, vypadl také „ze hry“. Zbyl jen U.horizontalis se svými varietami. Poslední třídění šlo také docela snadno, protože by U.horizontalis v.intermedius na Kanárských ostrovech neměl vůbec růst (roste mnohem východněji – v Saudské Arábii, západní Sýrii, Íránu, Turecku, na Kypru a v Ŕecku). Zůstal jen U.horizontalis v.horizontalis s oblastí výskytu v jižní Evropě, Maroku, Egyptě, východním Středozemí, západním Íránu, Somálsku a právě na Kanárských ostrovech. Ten bývá často zaměňován právě s druhem U.rupestris, ale liší se od něj tím, co napovídá už jeho druhové jméno – květy, které rostou na kratších stopečkách přísně horizontálně. Jejich barva by měla být zelenobílá s konci zbarvenými do červena.

Listy jsou peltátní – štítkovité, přičemž tvar listů na květní stopce je odlišný, než ten u základní růžice (velikost se zmenšuje a štítovitá čepel listu je jako vykousnutá). Květenství musí stát rostlinu mnoho sil, protože listy teď snadno zavadají, když rostlina nemá dostatek vody.

Celkově se jedná o velmi zajímavou rostlinu s ještě zajímavějším osudem. Přiznám se vám, že je velmi povznášející, když nějaká začarovaná záhada nakonec dostane konkrétní jméno, už jen proto, aby člověk věděl, jak má s rostlinou zacházet. A jsem moc ráda, že tehdy na kamaráda nevykoukl z porostu jedovatý had (pokud nějací na „Kanárech“ jsou), ale právě parádní Umbilicus J.       R.

Summary:

Description and process of determination of this plant from Gran Canaria - Umbilicus horizontalis.

Fotografie 2:

1. Květenství (Inflorescence)

2. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)

3. Květy (Flower)