Tylecodon reticulatus
Tylecodon reticulatus (Linné fil.) Tölken
Fotografie 1:
1. Rostlina se starým květenstvím (Plant with old inflorescence)
2. Nové květenství (New inflorescence)
3. Stará rostlina (Old plant)
..............................................................................................
S rostlinami se zimním růstem se v následujících příspěvcích na Zel(e)ných listech budete setkávat poměrně často, protože se v současnosti začínají tzv. vybarvovat. Raší nové listy, objevují se nová poupata. Oproti jiným rokům nejsme nuceni uklidit před mrazy rostliny do domu, kde při sebelepší vůli kromě oken nejsou podmínky pro zdravý růst zimních rostlin.
S Jirkou se proto nestačíme divit, co všechny ty cibulky, oxalisy, pelargonia, othonny a tylekodony předvádějí. Je to určité zadostiučinění, protože se část parapetů vyprázdní po kytkách s letním růstem, které teď naopak shazují listy a přecházejí do klidového stádia. Drahocenné místo na stolech s přímým sluncem přenechají svým zimním kolegům.
Jedním z nich je i Tylecodon reticulatus, pachykaulní sukulent čeledi Crassulaceae z oblasti jižní Namibie a severozápadního Kapska v Jihoafrické republice. Druhové jméno reticulatus znamená síťkovaný, což se v tomto případě pravděpodobně nevztahuje na kresbu listů, ale spíše vzhled pokožky pachykaulu. Ale to je jen má domněnka, odborník by vše jistě uvedl na pravou míru. Podle literatury má tento druh dva poddruhy. Odlišné jsou těmito znaky: T.reticulatus ssp.phyllopodium má listy o rozměrech 20-60 x 4-6mm na větvích, které jsou proti ssp.reticulatus tenčí (4-8mm v průměru). T.reticulatus ssp.reticulatus má neodnožující ztloustlý stonek, dosahující výšky téměř
K T.reticulatus z naší sbírky mám téměř mateřský vztah, protože jsem ho před několika lety vlastnoručně vysela z drobných, téměř prachových semen. Počáteční vývoj semenáčků není jednoduchý, protože jejich velikost je nějakou dobu hodně miniaturní. Vlastně až druhým rokem jejich růst „nabere grády“ a k manipulaci s nimi nemusíte používat lupu. Ale jak se říká, kdo si počká, ten se dočká. Jako dvouletá rostlinka má T.reticulatus docela slušný pachykaul a do tří let je květuschopná. Psala jsem už u předchozího druhu T.leucothrix, že není vhodné rostlinu v bezlistém stádiu (u nás koncem jara a v létě) ukládat na příliš tmavé místo, protože i v klidovém období dochází k asimilaci světla pokožkou holého pachykaulu.
Květenství se na rostlině objevuje v druhé půlce růstové sezóny, což u nás připadá na konec zimy a počátek jara. Semeníky dozrávají v podstatě až teď, půl roku po vykvetení. Květní stvoly i po vysypání semen zůstávají na rostlině, zasychají a zdobí kytku, dokud je někdo nebo něco násilím neodlomí.
Poté, co několik let zkouším pěstovat snadnější druhy tylekodonů (T.leucothrix, T.reticulatus, T.buchholzianus, T.pearsoni), začínám pošilhávat po vzácnějších a trochu šílených druzích, jako je T.singularis, T.bodlyae, T.racemosus apod., tak mi držte palce, ať se mi je podaří z letošních výsevů dopěstovat a třeba vám je časem také představit. R.
Summary:
Description and experiences with growing of south-African Tylecodon reticulatus from family Crassulaceae.
Fotografie 2:
1. Tylecodon reticulatus
2. Květy (Flowers)
3. Detail stonku (Detail of stem)
4. Semenáčky (Seedlings)
Komentáře
Přehled komentářů
...dávka čtení pro nás,sukulentní maniaky.:-)
Někde jsem kdysi četl,že snad "reticulatus",konkrétně u tylecodonu,by měl označovat spíše jeho vzhled s těmi vytrvalými, uschlými květními stvoly...jakoby hustě "zasíťovaný".Ale jak říkáte,to by nejspíše rozlousknul jen "machr od fochu".:-)
Díky za článek.Pepa.
opět pěkná
(Pepa, 7. 10. 2007 23:56)