ZEL(e)NÉ LISTY

Tylecodon pygmaeus (W. f. Barker) Tölken (1978)

Vím, že už jsem s tím trapná, ale opět zklamu všechny, kteří s nadějí otevírají naše stránky a těší se na nějaký pěkný urostlý kaudex. Zase nebude nic, i když si myslím, že dnešní adept na představení také není úplně k zahození a to hlavně pro příznivce miniatur. Kdo mě zná, ví, že mám pro zástupce tohoto rodu slabost, i když leckoho může odradit to, že se jedná o rostliny se zimním růstem.

Tylecodon pygmaeus neboli hezky česky trpasličí dělá čest svému jménu. Ze ztloustlé báze pod zemí vyrůstá nevysoký tlustý stonek s šedou borkou, který se může velmi řídce větvit. Na konci stonku nebo větví se v období s přísunem vody objevují listy paličkovitého tvaru a při dobrých světelných podmínkách s drobnými krystalky na povrchu. Nevysoké květenství se v našich podmínkách vyvíjí koncem jara a začátkem léta, květy jsou drobnější, bledě žlutozelené.

T. pygmaeus roste v jihoafrické provincii Západní Kapsko na lokalitách pokrytých kameny a kamínky z bílého křemene. Této oblasti se říká Knersvlakte, je domovem mnoha velmi zajímavých vzácných sukulentů, které využívají toho, že bílý křemen dobře odráží sluneční světlo a těmto rostlinám poskytuje částečný chládek, jak svou teplotou, tak svým stínem. Plochy s tímto povrchem se vyskytují hlavně kolem města Vanrhynsdorp, ale lze je najít i více na sever v Namaqualandu. Velká část těchto území je dnes chráněná a pro vstup na ně je třeba mít povolení, část z nich je na soukromých farmách. Ve stejné oblasti rostou i podobné miniaturní druhy tylekodonů, například T. occultans či T. peculiaris, které se liší v určitých morfologických znacích (tvar stonku, listy, barva květů).

T. pygmaeus se dnes dá sehnat ve formě semen a občas i rostlin v zahraničních pěstírnách. Když se mi takto podařilo koupit první rostlinku, opravdu vypadala jako ty, které jsem o pár let později fotila v jihoafrické přírodě. Potomstvo z této rostliny bohužel už tak hezky nevypadá, částečně z důvodu starého polykarbonátu našeho „skleníku“, částečně i kvůli stále častějším inverzím během naší zimy- hlavního růstového období většiny tylekodonů. Možným řešením by mohlo být pěstování semenáčků pod svítidly s obsahem UV záření. S tímto způsobem pěstování pomalu začínáme a na rostlinách je to hodně znát. Jen ještě mít více místa…

R.