Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tylecodon hirtifolius

27. 6. 2025

Tylecodon hirtifolius (W. F. Barker) Tölken 1978

t.-hirtifolius-10.jpg

Kdo z vás pěstoval nebo stále ještě pěstuje alespoň nějaké tylekodony jistě ví, že červen je hlavní doba květu většiny druhů. Zálivka koncem dubna ustane, rostliny vykvetou a pak celé léto postupně dozrávají plody. Tylekodony to mají „vymyšlené“ tak, aby pak zralá semena mohla klíčit po opětovném zahájení zálivky (u nás koncem léta). V přírodě mokrá perioda netrvá dlouho, proto i klíčivost se tomu přizpůsobuje a po odeznění srážek již pro semena „nemá cenu se o něco snažit“, protože by semenáčky nestihly dostatečně vyzrát, aby se dočkaly v následující sezóně dalšího přísunu vody. Není to jednoduché, ale kdo tyto rostliny pěstuje, jistě ví, o čem hovořím.

Letos konečně ukázaly květy i druhy, které mi dosud nekvetly. Už jich zbývá jen pár, můžeme si je tedy postupně představit. Začneme výrazným druhem Tylecodon hirtifolius. Je to takový zakrslejší dvojník známějšího T. wallichii s tím rozdílem, že stonky s odlišně tvarovanými kónickými řapíky s postupem let nezůstávají vzpřímené, ale začnou polehávat. Rozdílná je i barva stonku: zatímco T. hirtifolius má stonek hnědočerný, T. wallichii je šedozelený. Další odlišností je vzhled listů- na rozdíl od ojíněných úzce vřetenovitých listů T. wallichii T. hirtifolius listy lopatkovité a jemně krátce chlupaté (odtud latinské jméno druhu). Květenství je dlouhé, květní stvol může mít až třičtvrtě metru, opět jemně chlupaté květy jsou zvenku žlutozelené a květní plátky bílé a ven vyhnuté.

Druh roste na malém areálu v Namaqualandu v jihoafrické provincii Severní Kapsko (lokality Komaggas a Spektakel Pass). Není jednoduché ho najít, podobně jako řadu dalších druhů díky mimikrám rostlin, které v bezlistém stavu vypadají jako kus nějaké uschlé rostliny. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že nejsnáze se tylekodony hledají podle květenství, které trčí nad ostatní vegetaci. Květní stvol pod květy vás pak dovede k samotné nenápadné rostlině, většinou skryté mezi kameny nebo pod nějakými dalšími rostlinami. Tylekodony navíc vyhledávají svahy odvrácené od slunce, což jim umožňuje alespoň malou ochranu před úpalem. Ale to už jsem možná někdy v minulosti psala, takže to jen opakuji pro ty, kdo o tylekodonech čtou poprvé a nebo to již zapomněli.   RM

t.-hirtifolius-11.jpg