Jdi na obsah Jdi na menu
 


Senecio kleinia aneb Dr. Jekyll & Mr. Hyde

13. 11. 2011

 

Senecio kleinia (L.) Less. (1831) – Dr. Jekyll a Mr. Hyde

s.-kleinia-1s.jpg

    

Fotografie 1:

1. Senecio kleinia

2. Detail kresby stonku

....................................................

Také se vás zmocňuje mírná „depka“, když se díky inverzi 14 dní neobjeví slunce? Ano, je to tu, mnou tak neoblíbený konec podzimu a začátek zimy, doba, kdy si tlakové výše a níže odmítají uvolnit místo v atmosféře a my si masu vzduchu pod vytvořenou imaginární pokličkou ještě přiživujeme mraky dýmu z tepláren a lokálních topenišť. Ti z vás, kteří žijí na horách, mají asi slunce habaděj, my v údolích můžeme jen závidět, trpělivě čekat a radovat se z krátkých hodinek, kdy se sluneční světlo prodere skrze mlhu a alespoň na chvilku potvrdí, že tam někde nahoře je a jen se k nám nemůže prodrat. Některé rostliny jsou tímto stavem trochu bity, třeba takové oxalisy by rády předváděly nádherné barvy svých květů, ale mají smůlu, bez tepla zůstanou kornoutky květů pevně sevřené. Jsou však zimní rostliny, které si z inverze vůbec nic nedělají a kvetou jako o život. Rostliny rodu Othonna si nechám na někdy příště, dnes dám slovo senéciím, které se ve skleníku kromě zářivých barev projevují i aromaticky. Jak mi napovídá Jirka, v tomto případě spíše antiaromaticky, protože jejich odér je tak nějak na hraně libých a nelibých pocitů. Asi nejintenzivnější „vůni“ vydává záplava květů S. articulatus, o patro výše se k nim přidává S. talinoides (dodržující pravidlo, že vždy těch „nejsmradlavějších“ je jako na potvoru nejvíc :-) ). Jednoúborové druhy počítat nebudu, ty snad ani vůni nevydávají. Dnes se však chci více věnovat jednomu druhu, u kterého jsem s květy vůbec nepočítala. Senecio kleinia jsme dostali jako nevyžádaný dárek od jednoho slavného plzeňského pěstitele a nešlo jej odmítnout. Já osobně totiž více vyhledávám druhy drobnější, nenápadnější. Na Kanárských ostrovech, odkud S. kleinia jako zdejší endemit pochází, jsem nikdy nebyla, takže pokud nepočítám fotografie, fyzicky tuto rostlinu znám jen z botanických zahrad a i tam to nikdy žádný drobeček nebyl. Navíc bez květů to v mých očích není žádná kráska, stonky do 3 cm, všude stejný průměr a jedinou ozdobou je jen náznak jakési kresby. Lineární až úzce kopinaté listy se objevují na vrcholech větví v době vegetace, což je u nás ve skleníku od konce léta do jara. V této době totiž rostlinu zalévám, jinak ji nechávám odpočívat bez vody.

Naše S. kleinia bylo vždy maličko odstrkované, nevěděla jsem, kam s ním, takže se nakonec dostalo na polici u zdi vedle stonkových ceropegií, kde dělalo předěl mezi nimi a sansevierami. Zde se dalo uhlídat to, aby dostávalo vodu ve správné době. K mému překvapení asi 30 cm vysoká, řídce rozvětvená rostlina nakvetla. Právě v tomto okamžiku se z klacíkové ošklivky stala pravá parádnice. Na každé z větví se objevil chocholík zavřených úborů. Trvalo nějakou dobu, než se úbory začaly rozevírat od středových směrem k okrajovým. Jednotlivé úbory jsou zajímavé, přestože mají jen žlutavé středové květy bez vnějších jazykovitých.

Senecio kleinia (dříve také Kleinia neriifolia či Senecio neriifolius) je přesným příkladem rostlin, které se v určitém okamžiku radikálně proměňují z obyčejných na velmi zajímavé – je to takový Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Podobných rostlin je mnohem více a nemusejí se proměňovat jen v okamžiku nakvetení, může to být třeba i po olistění, rozvětvení.

Protože je S. kleinia známé už po staletí, vyselektovalo se mnoho barevných či tvarových forem (kristáty, monstrózy) a také se nevyhlo křížení (S. x hintermannii). Myslím si, že podobné kousky ponechám těm, kterým se líbí, už jen to, že k nám do sbírky proniklo klasické S. kleinia je docela husarský kousek. Dobrovolně by k tomu asi nikdy nedošlo, ale jsem tomu nakonec ráda, za to pokoukáníčko při inverzních dnech to určitě stálo... R.

Fotografie 2:

1. Kvetoucí Senecio kleinia

2. Poupata

3. Detail jednotlivých úborů

s.-kleinia-2s.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář