ZEL(e)NÉ LISTY

Sedum commixtum Moran & Hutchinson (1980)

Fotografie 1 - Sedum commixtum

................................................................................

Někdy, když sáhnu jako kouzelník do klobouku a vytáhnu dalšího adepta na článek z naší skleníkové sukulentní džungle, užasnu. Ona spousta rostlin zarostlých mezi své sousedy je původně jen součástí barevného obrazu (někdy spíše až směsi), ale když jsou pak vyjmuty, očištěny a zušlechtěny, ukážou svou originalitu a někdy i nečekanou pohlednost. Je to příklad dnešního rozchodníku se jménem Sedum commixtum. Myslel jsem si původně, že druhové jméno směřuje někam do mexického indiánského jazyka nebo je odvozeno z nějakého místního jména, pravda je však jiná – „commixtum“ znamená v latině smíšený, pomíchaný či promíchaný. Je to zřejmě odvozeno z matoucího vzhledu samotné rostliny, která opravdu vypadá, jakoby byla namíchaná z několika druhů, či dokonce rodů.

Na první pohled by člověk ani neřekl, že jde o typické sedum, spíše by typoval pachyphytum, nějaký hybrid pachyfyta s echevériíí nebo něco podobného. Přesto jde o čisté dílo matky Přírody, jenom je trochu zajímavé, jak dlouho unikalo pozornosti sběratelů i určovačů sukulentů. Pochází z mexického státu Oaxaca, z horského prostředí, uvádí se výšky 2600 až 3000m.n.m. Asi nepůjde o nijak masový výskyt, přesto se ale nehovoří o endemitu jednoho údolí. Objeveno v přírodě bylo známým botanikem Mac Dougallem již v roce 1957, pak však více jak 20 let rostlo v jedné mexické botanické zahradě, než bylo v roce 1980 určeno a pojmenováno.

Kromě oné nadmořské výšky, která hovoří o mimořádné odolnosti tohoto rozchodníkového keříku, je na Sedum commixtum nejvíce fascinující samotná barva listů. Jde o velmi originální odstín modré, navíc povýšený o další rozměr svým bělavým ojíněním, přípomínajícím právě některá pachyphyta či voskové echeverie. Lístky jsou kolem 2cm široké a 1cm široké, lehce lžicovitého tvaru, ovšem hodně dužnaté a až 5mm tlusté. Mají na svém konci červenavou špičku a při plném oslunění v létě těch červených tónů na okrajích listů přibývá. Keřík masivně odnožuje na bázi, vylysané větvičky jsou plné vzdušných kořenů. Dokud se nepustí do kvetení, je tento keřík docela pohledně kompaktní, v období květu vyrazí axiální výhony s květenstvím na konci. Samotné kvítky jsou také pro sedum netypické, místo hvězdičky jde spíš o pohárek s ohrnutými okvětními lístky.

Fotka asi vypoví víc než květnaté botanické popisy, proto se na závěr jenom soukromě podivím, proč je tento, podle mne překvapivý druh rozchodníku tak málo rozšířen v našich sbírkách. Tuším, že jediné fotky na našem netu jsou v galerii asi největšího českého odborníka (omluva za mužský rod) na rod Sedum - Dáši Petrlíkové, bohužel v nějakém pro kytku klidovějším období, kdy na těchto fotkách nevynikla ona největší přednost listů Sedum commixtum – jejich modř. Budeme se letos snažit tento rozchodník nařízkovat a rozšířit jej k případným zájemcům. J.

Fotografie 2:

1. Květ

2. Celá rostlina S. commixtum

3. Květenství