Sansevieria bella
Sansevieria bella L. E. Newton (2000)
Fotografie 1:
1. Sansevieria aff. bella, Tanzania, ES 22280
2. Celkový pohled na kvetoucí rostlinu
3. Květy
.................................................................................................
Jirka to říká pořád a já to budu trochu parafrázovat: kdo nemá pořádnou evidenci, jako by nebyl. Já - chaotik se evidování nových rostlin z pohodlnosti vyhýbám a dobře vím, že nedělám dobře. Vykvetla nám totiž jedna sansevieria, o které jsem si pamatovala jen to, že to byl první tchýnin jazyk, nakoupený asi před dvěma lety na nějaké akci od Petra Pavelky. Podobný typ jsme ještě neměli, rostlina měla ohnuté cylindrické listy s příčnými světlejšími a tmavšími úseky a podélnými tmavými linkami. Na horní straně listů bylo od báze zřetelné mělké prohloubení, které končilo asi ve třetině délky listu. Sansevierii jsme kupovali se jmenovkou, při focení květenství jsem však zjistila, že se jmenovka při stěhování rostliny ztratila a bohužel jsem ji nedohledala ani na historických fotografiích.
Zkoušela jsem hledat na netu, kde jsem zákonitě skončila ve fotogalerii neskutečné sbírky sansevierií Coka Grootscholtena. Tady se už dalo vytipovat několik vhodných adeptů – druhů, kterým byla naše rostlina nejpodobnější.
Vše se „rozseklo“ v okamžiku, kdy se do hry vložil Jirka. „To dohledáme“ pronesl s jistotou a začal se probírat evidenčními sešity (papír je papír). Pomohlo vědomí toho, že jsme rostlinu kupovali od Petra Pavelky někdy na začátku sezóny. Sansevieria sp. nova, aff bella, Tanzania, ES 22280, lok. 40/9 vylovil nakonec vítězoslavně pečlivý Jirka. To už bylo dostatek faktů k tomu, aby se druh dourčil. Stačilo porovnat naší rostlinu i s květenstvím s rostlinami v holandské maxisbírce a předpoklad druhu bella by se dal spolu se znalostí země původu téměř potvrdit.
Popis druhu Sansevieria bella (bella = krásná) se objevil teprve před 13 lety podle rostliny, pocházející z keňské provincie Rift Valley. Dívala jsem se do atlasu a zjistila jsem, že dominantou této provincie u hranic s Ugandou je pohoří stejného jména. U výskytu S. bella je uvedena nadmořská výška 1700 – 2030 m, takže se jedná o vyloženě horskou rostlinu. Ve sbírce Coka Grootscholtena jsem objevila ještě jeden typ S. bella, tentokrát z jihu Tanzánie. Má stejný tvar listů, jen jejich délka se diametrálně liší. Zatímco u typové rostliny se uvádí možnost až 70 cm délky, u tanzánské rostliny je to do 10 cm. Naše forma má něco mezi tím – listy mají kolem 30 cm. Kvetou obě podobně, takže se asi opravdu jedná o podobný druh. S. bella patří mezi stonkové druhy se stolony, vybíhajícími od báze rostliny nad povrchem substrátu.
Klasovité květenství je docela dlouhé, bílé květy mají poměrně dlouhou trubku (do 1,5 cm) a nazpět ohnuté, až téměř dvoucentimetrové laloky. Květy se otevíraly tak nějak záhadně, na přeskáčku , často i přes den a nebyly ani cítit pro sansevierie tak typickou sladkou vůní, pravděpodobně lákající noční opylovače.
V případě sansevierií docela lituji, že máme ve sbírce tak málo místa, protože se stále objevují nové a nové druhy převážně z východní Afriky, jeden hezčí než druhý. Tu a tam to s Jirkou nevydržíme, „zhřešíme“ a koupíme za nekřesťanský peníz nějaký další atraktivní druh. Pokud však chcete potěšit alespoň oko, zkuste také zabloudit na stránky pěstírny Coka Grootscholtena a odklepávejte stovky fotografií všemožných forem těchto odolných a nenáročných jednoděložných rostlin. Budete se divit, co všechno se dá v přírodě najít. R.
Fotografie 2:
1. Střední část květenství
2. Vrchní část květenství
