Pohledná vlasatice Tradescantia hirta
Pohledná vlasatice Tradescantia hirta D. R. Hunt (1975)
Fotografie 1:
1. Rostlina na začátku růstové sezóny
2. Tradescantia hirta
3. Květenství
.......................................................................................
Musím přiznat, že občas si připadám jako ten největší zabedněnec. Možná je to nedůsledností, možná špatnou pamětí. Po přečtení několika následujících řádků pochopíte, proč mám právě v tomto případě podobný pocit.
Loňská návštěva několika zahraničních sbírek a pěstíren pro nás přinesla i několik zajímavých objevů rostlin, které nám připadly jako z jiného světa. Patřilo k nim několik neuvěřitelných cibulovin, které velmi potěšily Jirku a pár naprostých šíleností, které zase překvapily mě. Namátkou budu jmenovat neúplné nápisy na jmenovkách: Solanum, Polygonaceae sp., Impatiens, Rhoicissus, Setcreasea... A právě ta poslední u mě v určitý okamžik vyvolala onen zmiňovaný pocit totální sklerózy. Když jsem se později doma radovala, jakou to krásnou novinku jsme si přinesli do sbírky, uzemnil mě Jirka tím, že to vůbec žádná novinka není, vždyť o ní v jednom nedávném ročníku Adenia psal Honza Gratias. Stačilo se podívat do encyklopedie a vše jsem pochopila. Setcreasea hirta, tedy správněji řečeno Setcreasea hirsuta je starší synonymum pro dnes platný druh Tradescantia hirta. A ten už se sporadicky mezi pěstiteli pohybuje dlouho.
Druh lze potkat v přírodě severovýchodního Mexika, kde leží státy Coahuila, Nuevo Leon a San Luis Potosí. Tedy potkat... Šlo by to jen tehdy, když by zrovna rostlina měla své chlupaté, z horní strany dovnitř prohnuté listy (velikost 20 x 1 cm). Listy má rostlina totiž jen v růstovém období, jinak zasychají a pod nimi zůstávají jen kraťoučké dužnaté stonečky, lehce připomínající hlízy orchidejí. Celkově rostlina nezapře svou příslušnost k čeledi Commelinaceae a vlastně celkově k jednoděložným rostlinám, podobné dužnaté báze zůstávají i některým travinám po zaschnutí listů.
Občas se mezi listy objeví něco navíc- dužnatá lodyha květenství s klasickými lodičkovými palisty, uvnitř kterých se na krátkých stopečkách na krutě krátkou dobu (myšleno pro zaměstnaného pěstitele) otevírá fialový květ. Mně takto pro focení uteklo květů několik, otevírají se totiž hlavně ráno a brzy se zase uzavírají. Až jednou v létě se mi povedlo jeden z květů zachytit právě po otevření.
Množit jde rostlinu velice snadno odlamováním u báze, kdy na nové rostliny použijete jednu či více bází i s kořínky pod nimi. Podobným způsobem jsme rostlinu získali i my. Mně se „podařilo“ nechtěně odlomit lodyhu s květenstvím. Bylo mi líto ji zahodit, tak jsem ji dala do sklenice s vodou a zkusila, zda se ještě nějaký květ později neotevře. Byla to bláhová představa, ale kupodivu lodyha byla pořád živá a asi po čvrt roce pustila nové kořeny. Takže by T. hirta šlo množit i takto, bylo by potřeba jen trochu trpělivosti.
Nakonec jen opravdu stručně. Na druh substrátu asi rostlina není náročná, my zvolili propustný s trochou pemzy. V sezóně zalévám často a dost, na podzim podle žloutnutí listů poznáte, že se rostlina chystá k odpočinku. Přes zimu nedostane vodu téměř vůbec, jen tu a tam ve vhodný okamžik „hlízy“ malinko zakápnu. Na jaře zase s přibýváním tepla vodu mírně přidám a po nastartování listů už zase zalévám normálně. Po zaschnutí je dobré odstranit suché zbytky, aby třeba neplesnivěly nebo nezahnily. Jinak rostlina nepotřebuje nic extra, je vděčná a na první pohled nikdo neuhádne, že se vlastně jedná o sukulentní voděnku... R.
Fotografie 2:
1. Tradescantia hirta
2. Stříbrné vlasy na listech rostliny
3. Květenství
