Jdi na obsah Jdi na menu
 


Peperomia rubella

17. 10. 2010

Peperomia rubella (Haw.) Hook.

Obrazek 

  

Fotografie 1:

1. Peperomia rubella, TM 23705, Bolivia

2. Detail listu (Detail of a leaf)

.....................................................................

Většina peperomií kvete nyní jako o život, takže bych si pro dnešní článek mohla vybrat kteroukoliv z těch, o kterých jsem ještě nepsala, přesto jsem si vybrala právě Peperomia rubella. Důvod si ponechám pro sebe, nakonec není pro dnešní povídání důležitý. Tento druh snadno rozpoznáte mezi ostatními, podobně jako P. graveolens vyniká ostrým kontrastem zelené kresby, prosvítající pod průsvitnou horní stranou čepelí listů a jejich korálově červenou spodní stranou. Spolu s třeba takovou P. galioides má zase společný rozdílný vzhled starých a mladých listů, rostoucích v přeslenech: staré jsou menší a výrazně sukulentní, mladé jsou bylinnější a ne tak kontrastně vybarvené.

Rostlina má poměrně rozsáhlý areál rozšíření - celou centrální a část jižní Ameriky ( + Antilly). Dnešní rostlina, zakoupená kdysi u Petra Pavelky, pochází z Bolívie. Měla bych podotknout, že druhové jméno rubella je zde uvedeno s onou latinskou zkratkou, která se dá přeložit jako pravděpodobně či asi (Peperomia cf. rubella). Osobně si myslím, že druh je uvedený správně, ale pro jistotu jsem vzhled rostliny porovnala s popisem P. rubella z knihy Peperomias de Cajamarca, kde sice tento druh nenajdete na fotografii, zato se zde uvádí porovnání zobrazené P. lanuginosa právě s P. rubella.

Pepřinec načervenalý, jak se také dá jméno přeložit, dorůstá maximálně asi 15 cm, hojně se větví už od báze, starší listy délky asi 0,5 cm jsou řapíkaté, kdežto mladé délky asi 1 cm téměř přisedlé. Mladé listy jsou také na spodní straně mírně ochlupené. Rozvětvené klasovité květenství na kraťoučkých stopkách se objevuje na vrcholech větví, s trochou štěstí můžete zapracovat na sprášení a vytvoří se tmavohnědá semena. Výsevy doporučuji nedávat pod zářivky, zde je na ně moc velké teplo. Nejlepší je umístit je navlhčené v uzavřené krabičce s průsvitným víkem (aby se zabránilo přístupu spór řas) někam do světlého, ale chladnějšího prostředí (u nás okno do sklepa se stabilní teplotou kolem 10° C) a nechat osudu. Pokud nevyklíčí do půl roku, odstraním víčko a udržuji vlhké další sezónu, stalo se mi totiž, že se semenáčky objevily až po roce.

Právě od P. rubella mám jeden ani ne dvouletý semenáček, který je už dnes pěkně narostlý, dokonce i rozvětvený. Už teď jsou vidět rozdíly mezi mladými a starými listy. Myslím si, že aby rostlina v přirodě obstála mezi ostatním porostem, musí rychle zesílit a vyrůst, možná i nakvést.

Abych nezapomněla, přidám pár postřehů o pěstování. Keříčkovým peperomiím dopřávám trochu vody i v zimě, kdy je ve skleníku chladněji. Téměř celou zimu zde však běží otočný ventilátor, který rostlinám poskytuje pro zdraví tak důležitý pohyb vzduchu a pomáhá lepšímu přesunu tepla od radiátoru. Navíc se přes skleník často prochází do přilehlého sklepa, takže se vyvětrá přebytečná vlhkost. Proto nevadí, že se některé rostliny zalévají s různě dlouhými intervaly i přes zimu (peperomie, oxalisy, některé euforbie a cibuloviny, fíkusy, othonny, tylekodony a kotyledony). Zrovna u P. rubella se tak zabrání přehnanému sesychání a opadání listů. Zůstává tak docela pohlednou a oku lahodící dvoubarevnou zajímavostí z dalekých bolívijských končin. R.   

Summary:

Description nad experiences with growing of Peperomia rubella from Bolivia.

Fotografie 2:

1. Peperomia rubella

2. P. rubella - semenáček (seedling)

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář