ZEL(e)NÉ LISTY

Pelargonium pulverulentum Sweet (1824) – zapomenutý nalezenec

Fotografie 1:

1. Kořeny a dřevnatý stonek (The roots and the woody stem)

2.+ 4.  Listy (The leaves)

3. Nové listy od báze (The new leaves)

.............................................................................................

Nevím, zda vás opět nebudu nudit historkou, kterak jsme k tomuto muškátu přišli, ale prostě máte smůlu. Vezmu to aspoň stručně. Jirka před lety zakoupil bedničku cibulovin z Afriky a když je později přesazoval, našel mezi nimi něco, co cibulovinu ani hlízovinu nepřipomínalo. Byl to vlastně jen jakýsi dřevnatý kořen či kmínek s náznakem nových listů. Honilo se nám hlavou, zda je to rostlina rodu Othonna či Pelargonium. Muškát byl pravděpodobnější, zvlášť po tom, co se objevily polosukulentní, bohatě vykrajované listy. Po prvním roce na jaře listy pomalu zaschly, kytku jsme rychle přesadili do nového substrátu a čekali jsme, co další zimní sezónu kytka předvede. Nepředvedla nakonec nic, i když jsme ji čas od času zalili a přitom kontrolovali, zda ještě žije. Olistila se až po dalším roce, vloni koncem léta, listy na tenkých řapících se objevily u báze a narostly docela rychle. Na delší přestávky v zálivce reagovaly zasycháním hluboce vykrajovaných okrajů.

Koncem letošní zimy se mezi listy znenadání objevilo květenství. Moc jsem se těšila na to, až se pětice květů v květenství otevře, protože do této doby nemělo pochopitelně toto pelargonium druhové jméno a právě barva květů mohla lecos napovědět. Nebyla to barva ledajaká, petaly měly tmavofialovou barvu a okraje žlutě zbarvené. Vrchní dvě měly fialové barvy o něco méně, než spodní tři. V okamžiku plného otevření byly petaly hodně ohnuté dozadu. V těchto dnech už je jasné, že mé pokusy o sprášení byly částečně úspěšné, protože dva z květů se po odkvětu začaly prodlužovat do délky, což je známka počátku vývoje semen. Pro nás to je skvělá věc, protože bude šance na výsev a nějaké částečné zvětšení počtu rostlin tohoto druhu v naší sbírce (stále tvrdím, že mít druh jen v jednom exempláři je vždy potencionální riziko jeho ztráty).

Slušelo by se také prozradit, odkud tento „zaprášený“ (pulverulentum znamená práškem posypaný a váže se to k „ojíněnému“ povrchu jeho listů, přestože ten náš příliš ojíněný není) muškát pochází. Roste na písčitých půdách jihoafrických provincií Východní Kapsko, Transvaal a Natal. V encyklopedii jsem také našla zajímavou informaci o širším využití tohoto pelargónka u afrických domorodců. Kořeny jsou využívány při onemocnění úplavicí a listy na hemoroidy. Pokud nezbyde, než P.pulverulentum množit vegetativně, dělá se to odlamováním hlíznatých kořenů (všimněte si „bouliček“ na bázi kmínku).

Asi už si říkáte, že jsme s tím určováním bezejmenných rostlin naší sbírky otravní, ale leckdy je to docela velké zadostiučinění pro nás i pro samotnou kytku, když se nám podaří poskládat skládačku vzhledu rostliny, lokality a dalších informací, které máme k dispozici. Když se nakonec dobereme správného názvu, snadno si dohledáme všechny další potřebné informace o rostlině. Biotop, v kterém rostlina roste, může napovědět, jaké podmínky jí poskytnout, aby byla co nejvíce spokojená a netrápili jsme ji třeba opačným růstovým režimem. Myslím si, čím déle sukulenty pěstuji (ale je to jen můj osobní pocit, s kterým nemusíte souhlasit a který skutečně nikomu nevnucuji), že to by asi měla být snaha nás, pěstitelů, abychom sukulentní rostliny coby citlivé živé bytosti ne jen sbírali, zavírali si je do skleníků a kochali se jejich krásou, ale abychom se spíš snažili jim tento život „v zajetí“ co nejvíc usnadňovat a co nejmíň si je jen jako odškrtnutou položku v seznamu předělávat k obrazu svému pro naše chvilkové potěšení. R.

Summary:

Description and experiences with growing of geophytic Pelargonium pulverulentum from South Africa.

Fotografie 2:

1. První květenství (The first inflorescence)

2. Květ (The flower)

3. Květenství (The inflorescence)