ZEL(e)NÉ LISTY

Kedrostis aff. foetidissima (Jacq.) Cogn.

Fotografie 1:

1. Listy K. foetidissima

2. Řízek z lokalitní rostliny

3. Květy

......................................................

Když se vám kytkový koníček tak trochu vymkne kontrole a vy se necháte zavalit spoustou květináčů se spoustou druhů, může se vám stát to co mně. Nejde pak celou sbírkou projít nějak komplexně, spíš tak jen těkáte po jednotlivých skupinách, ostrůvcích příbuzných druhů a různých místech zahrady, po přístřešcích, fóliovníku či skleníku. I když přitom nic nedělám, jenom se těším a kontroluju, co je kde nového, je to činnost řádově na hodiny. Včera jsem tak dotěkal až do fóliáku, kde na zhruba jednom čtverečním metru vegetují naše kukurbity, čili tykve. A našel jsem tam kvítek na jednom řízku, který odstartoval dnešní článek.

Uvědomil jsem si, že jsme za těch 6,5 roku vlastně o žádném kedrostisu nepsali a to si tento rod nezaslouží (snad to ještě napravíme, dřív než skončíme). Například Kedrostis africana je kaudexová liána, se kterou se každý sukulentář prostě musel potkat a která je i dostatečně literárně proslavená. Ale ono těch kedrostisů, které lze sehnat do sbírky, je mnohem víc a vzhledem k tomu, že máme tykve rádi, jich také máme celkem hodně. Proč tedy o nich nepíšeme? Asi je to dáno nenápadností jejich malých kvítků a také tím, že když jsou tykve pohromadě, dokážou vytvořit kompaktní koberec prorostlých výhonů, který už není rozebíratelný na jednotlivé rostliny a tím se ani nepozná, která že to vlastně kvete. Díky svým šlahounům, pokud se někde nevytvarují na konstrukci (nebo nenechají někde převisat), jsou i špatně fotografovatelné.

Tenhle kedrostis, který na rozdíl od ostatních, které pěstujeme více let, se u nás ohřívá teprve rok. Jde opět o nevyžádaný leč vnucený miniřízek od Coka Grootscholtena z návštěvy před rokem v srpnu 2012 (zrovna před týdnem jsme k němu opět mohli jet, bohužel jsme z mnoha důvodů museli nabídnutou cestu odmítnout). Řízku jsem si převelice považoval a hýčkal jsem ho celou zimu v pemze na okenním parapetu při občasné zálivce. Řízek evidentně zakořenil a na jaře už měl tři dlouhé výhony. Následovalo přesazení do výživnějšího substrátu a odřízkování oněch třech větví. Ty ve vodě snadno zakořenily a jsou připravené na cestu k našim kamarádům. Jeden z nich se nyní pustil do kvetení, čímž definitivně potvrdil příslušnost k rodu Kedrostis.

Následovalo oblíbené pátrání a určování, protože darovaný řízek byl z bezejmenné rostliny s lokalitou a ještě k tomu trochu nešťastnou. No posuďte sami – 37km W of Waterport bez dalšího upřesnění je prostě málo. Waterport je vlastně vodní přístav a ten může být kdekoliv, jediná jistá věc, že to bude někde u vody. Bylo třeba jít na věc podle habitu a vylučovací metodou podle encyklopedie zkusit, který zbude. Nezbyl žádný, aspoň ne podle Eggliho. Moc nepomohly ani fotky na Googlu, prostě nakonec to (snad) zachránila náhoda. Šel jsem včera znovu vědečtěji prozkoumat ten tykvovitý koberec ve fóliáku a aspoň zjistit, která další tykev je té naší záhadné nejpodobnější. A našel jsem a byly to semenáče Kedrostis foeditissima od Ády Tomandla. Pak už do sebe začaly informace zapadat.

Například z nějakého záhadného důvodu Eggli tento druh vůbec neuvádí, ani mezi platnými druhy ani mezi synonymy. Přesto tento druh platný je a dokonce je extrémně rozšířený. Měl by v přírodě růst ve třech oblastech – vnitrozemské Botswaně, Zimbabwe a JAR, dále na východě Afriky od Mozambiku přes Tanzánii, Keňu, Etiopii až do Somálska a nakonec velký výskyt je v oblasti Indie-Pákistán-Bangladéš-Burma. Tam někde by klidně i nějaký Waterport mohl být, co říkáte?

Internetové fotky ukazují pod jménem K. foetidissima různé rostliny, což nakonec může jít na vrub různotvarosti listů vzhledem k širokému rozšíření a třeba i chybnému zařazení. Mně připadne ta naše kytka poměrně dost typická, její listy jsou takové malé lodičky. Trojúhelníkový tvar listů je vytvarován a prohnut do takové žlábkovité mističky otočené pochopitelně vzhůru. Když jsem si zkontroloval, jak se chová voda na vysvobozené a následně pokropené kytce, napadla mě spousta věcí. Voda se zachytí ve velkém množství do jednotlivých listových mininádržek a je pak sváděna po řapíku na ochlupené stonky, kde buď odkápne dolů ke kořenům nebo zůstává přichycena chloupky a je rostlinou využita jinak.

Další poměrně výraznou vlastností tohoto kedrostisu je tloustnutí jeho kaudexu. Jak náš, původně malinký řízek, tak i další jarní řízkovance mají sklon k rychlému tloustnutí báze. Darovaná rostlina už má 2cm kaudex, který dál bohatě obráží a rychle tloustne všemi směry. Jenom pro porovnání – semenáčky rostou spořádaněji, do malého pachykaulního stromečku, který se větví až 4-5cm nad zemí do malé koruny.

Mám v úmyslu vyzkoušet i u této bujněji rostoucí liány závěsnou kulturu. Je to částečně i proto, že už nemáme další místo ve skleníku jinde než v prostoru. A takových závěsných květináčů by šlo po skleníku rozmístit pěkných pár desítek……Ale hlavní důvod by měl být spokojenější růst tohoto kedrostisu, který by se k ničemu nepnul a mohl se košatět soliterněji. A možná i na léto někam snadno vyletnit. Koukám, že jsem to dnes nějak natáhnul a to jsem ani nenapsal všechno, co jsem původně chtěl. J.

Fotografie 2:

1. Semenáčky K. foetidissima

2. Květ