ZEL(e)NÉ LISTY

Harpephyllum caffrum Bernh. – švestka od Zulukafrů

Fotografie 1:

1. Harpephyllum caffrum - báze stonku (base of stem)

2. Harpephyllum caffrum - listy (leaves)

................................................................

Protože doufám, že čtenáře ZL čeká z mého pera zima plná článků o (někdy neatraktivních) cibulovinách, snažím se teď na jejím počátku přinést oběť větší čtivosti a pestrosti v podobě jiných témat. Už nějakou dobu například odkládám pár vět o jedné z mých pokojových bonsají, jihoafrickém stromu Harpephyllum caffrum z čeledi Anacardiaceae. Rozborem jejího jména se snad dostanu k vysvětlení druhé části názvu tohoto článku.

Rod Harpephyllum je rod monotypický, čili jednodruhový, a překlad jeho jména znamená něco jako srpo-list, čili s listy tvaru půlměsíce (též někdy falkátní). Druhové jméno caffrum je odvozeno od původního jména oblasti v jihovýchodním Kapsku na pobřeží Indického oceánu – Kaffraria. Tato oblast je dlouhá století obývána národem Zulů (někdy Xhosa), kterým se ve starší cestovatelské literatuře (Emil Holub apod.) říkávalo Zulukafři. A ta švestka je zase od místního jména Wild Plum, česká odvozenina je pak kafírská švestka. Těžko říct, jak vlastně taková zralá harpefylová švestička chutná, ale v domovině je vyhledávaná hmyzem, ptáky, dalšími zvířaty a též i lidmi. Ti z ní vyrábí kromě marmelád a džemů také růžové víno (!). Není vyloučeno, že by moravská (valašská) vynalézavost spojená s vytrvalostí dokázala z této suroviny vypálit i slivovici. Místní africká medicína se ale vydala jinou cestou, loupe z tohoto stromu kůru, z ní pak vyrábí odvary a koupele a ty používá na ekzémy a další nepěknosti.

Poněkud vážněji. Harpephyllum caffrum je sice původním domovem v pobřežním subtropickém pásu JAR a Mozambiku, následně se ale rozšířilo do celé jižní a východní Afriky. Je často využíváno jako okrasný strom v městských výsadbách. Je to v zásadě stálezelený strom dosahující 10 až 15 m výšky. Jeho ozdobou kromě zmiňovaných srpovitých listů jsou i plody červené barvy. Vzhledem k velkému rozšíření je běžnou dřevinou a semena jsou často nabízena i u nás. Toho si všimli bonsajisté, pozkoušeli a došli k závěru, že jde o dřevinu vhodnou i pro kulturu pokojových bonsají. H. caffrum totiž není ani náznakem mrazuodolná.

Já jsem zakoupil semenáč od Honzy Stodůlky v roce 2001 a ten už to se mnou táhne devátý rok. Ze začátku byl roztomilý, pak to začal táhnout hodně do výšky a když to dotáhnul na metr, tak jsem ho střihnul pákovkami. A v ten okamžik se mi harpefylum vylouplo na pěknou záležitost. Dole už byly pěkné kořenové náběhy, borka na hlavním kmenu už byla patřičně zbarvená i zvrásněná a hlavně - na kmeni vyrazilo ze spících pupenů spousta nových větví. Tím najednou bylo co stříhat, což mělo za následek zmenšení velikosti listů hodně pod polovinu. Tím, že asi půjdu ve stopách střihorukého Edwarda a budu střihat několikrát ročně, květů se pravděpodobně nikdy nedočkám. Bez květů pochopitelně nebudou ani švestičky, tudíž ani marmeládička. I tu slivovici si budu muset obstarat jinde a jinak. Ale jako pěkný bonsajovitý objekt i jako připomínka výzdoby afrických měst i vesnic je zmenšenina Harpephyllum caffrum celkem pohledné stvoření. J.

Summary:

Description and experiences with growing of Harpephyllum caffrum from family Anacardiaceae.

Fotografie 2:

Harpephyllum caffrum