Gasteria carinata var. verrucosa
Gasteria carinata var. verrucosa (Mill.) E. van Jaarsveld
Fotografie 1:
1. Detail povrchu listu G. carinata v. verrucosa
2. Květenství
3. Gasteria carinata v. verrucosa
...................................................................................................
Když jsem si šel dnes ráno do skleníku pro inspiraci o čem psát, tak na mě jedna kytka přímo vypadla. Jak máme náš středový regál na patra, tak ve výšce našich holení (mimochodem holeň je pravděpodobně ona tajuplná část těla zvaná šimpán) vykukuje spodní patro našich uskladněných sukulentů. V jednom místě v této výši má svou sbírečku naše dcerka Růženka, do níž tak nenápadně implantujeme náš koníček. Upřímně – některé ty svoje sbírkovance má podstatně hezčí než naše exempláře z vyšších pater, protože je má v mírném polostínu a poctivě (a na rozdíl od nás často) je zalévá. To některým tuze prospívá a proto právě občas vykukují svými listy či květenstvími do uličky. Dnes jsem tedy shodil Růženčinu nakvetlou gastérii, proto tedy o ní.
Jak jsem ji držel chvíli v rukách, vzpomněl jsem si na svoje sukulentářské začátky před už třiceti lety a uvědomil jsem si, jak je vlastně krásná. Ony vlastně všechny gasterie mají určité kouzlo, kterým přitahují hlavně sukulentářské elévy a vychovávají tak další generace pěstitelů sukulentů. Jak jsou pohledné, tak jsou i odolné a jen vyjímečnou souhrou nešťastných pěstitelských zásahů zničitelné. Moje první gasterie byly vyprošené odnože z květináčů za oknem od lidí, u kterých jsem se nebál zazvonit s prosbou. Vydržely u mě dlouho, bez jmenovek ale rok od roku větší a krásnější, dokud jsem je zase neposlal jako dárek dál. Právě Gasteria verrucosa (bradavičnatá), tenkrát ještě jako samostatný platný druh, mezi nimi nechyběla.
Postupem času jsem objevoval další sukulenty a další gasterie, kdysi nedostupné. Získal jsem literaturu a pak i pár přátel, kteří gasteriím rozumí. S větší plochou pro pěstování ve skleníku si znovu gasterie vydobily a natrvalo obsadily svůj čtvereční půlmetr v naší sbírce. Jsou tam vedle sebe obyčky i novinky, nákupy i dárky, a zrovna teď se nad nimi tyčí les květních stvolů.
Od dob, kdy jihoafrický botanik Ernst van Jaarsveld udělal základní pořádek v gasteriích svojí monografií Gasterias of South Africa (1994), už víme, že původní Gasteria verrucosa, jedna z nejtypičtějších a nejpěstovanějších gasterií ve světě i u nás, je správně Gasteria carinata var.verrucosa. Je tedy jednou z variet mnohotvárného komplexu Gasteria carinata. Inu, věda je věda a my někdy jen zíráme, jak vzhledově nepodobné rostliny jsou nejbližší příbuzné. Takže jen pro pořádek – kromě základní variety carinata (růžice a řídce bradavičnatý povrch listů), jsou další var. retusa (tupý konec listů), var. verrucosa (dvouřadý růst listů a husté hrbolky na listech), var. glabra (růžice a listy bez výstupků) a pravděpodobně zatím poslední var. thunbergii (růžice, prolomené listy a hrbolky spojené do proužků). Tím ovšem smršť jmen nekončí a kromě platně popsaných variet existují další místní, někdy i dost výrazně odlišné formy s už neplatnými jmény (např. v naší sbírce G. verrucosa f. asperrima).
Výskyt Gasteria carinata v přírodě je situován do východních oblastí západního Kapska, kde roste jako součást vegetace suchého fynbosu. Umí tedy bravurně snášet jak období sucha a vedra, tak i období dostatku srážek v kombinaci s nižšími teplotami (ne ovšem nízkými!). Vzhled Gast. car. verrucosa je velmi typický a rozpoznatelný. Nikdy se její růst nepromění z juvenilního dvouřadého růstu listů do růžice. Hustota tuberkulí je fantastická a její květenství ji řadí do sekce Longiflorae. Poměrně dost odnožuje, což může být důsledek toho, že se méně vysévá a tím je většina pěstovaných rostlin vlastně odnožemi. Odnožování lze napomoci i listovými řízky.
Je zvláštní, jak velmi příbuzné rody Aloe a Haworthia uhranuly poměrně širokou základnu pěstitelů a je dost specialistů, kteří je takzvaně sbírají. Rod Gasteria v tomto ohledu patří jakoby na okraj zájmu, což vlastně vůbec nechápu. Možná je to tím, že jsou moc „jednoduché“, nebo „snadné“ nebo „začátečnické“. Ne, ne a ne! Více krásných gasterií do našich sbírek a více nadšených specialistů, znám zatím jen dva (a tím nemyslím Radku a sebe), ale dva opravdové odborníky. Jsou to kytky nejen pro začátečníky ale také pro vybrané labužníky. Najdete mezi nimi miniatury i obryně, všechny však s kouzlem jižní Afriky. J.
Post scriptum – pro jistotu jsem ještě na poslední chvíli ověřil dnes všechny platné variety Gasteria carinata a po aktuálně poslední revizi E. van Jaarsvelda jsou opět jenom tři – carinata, glabra a verrucosa, z bývalých var. retusa a var. thunbergii jsou nyní plnohodnotné druhy. Čtenáři nechť aktivním botanikům prominou....
Fotografie 2:
1. Gasteria aff. carinata
2. Květy G. aff. carinata
3. Gasteria carinata v. glabra
4. Gasteria carinata v. thunbergii
5. Gasteria carinata v. verrucosa f. asperrima
