Euphorbia guiengola
Euphorbia guiengola W.R.Buck & Huft, 1977
Fotografie 1:
1. Listy E. guiengola
2. Euphorbia guiengola
3. Detail chlupatého stonku
..........................................................
Často vykládaný vtip pozbývá svou údernost a stejně tak opakovaný „aneb“ v našich názvech článků už může někoho nudit. Proto ho dnes sice v záhlaví vynechám ale neodpustím si ho aspoň zmínit v tomto úvodu – E.g. aneb co v Gratiasovi nebylo. Ono to ani není myšleno jako vtípek, jako spíš konstatování, možná i trochu smutné. Knížka Pěstujeme euphorbie autorů Gratiase a Noska totiž trochu doplatila na svoji „ekonomičnost“. Téma, vědomosti i zkušenosti obou autorů totiž umožňovaly vydat dílo o několikanásobném rozsahu, zvolený formát a konečný rozsah jejich knížky je však nutně donutil spoustu druhů jen zmínit a další úplně vynechat.
Právě i tato euforbie pochází nakonec ze sbírky Honzy Noska jako malý, leč o to vzácnější dárek. Takže zmínění pánové o ní dobře věděli, i když v knize ji nezmiňují. Rostlina, která nás tehdy u Honzy N. ve sbírce zaujala, měla tehdy na jmenovce Euphorbia sp. Mexico, Rauh 16163. Bylo dílem pár okamžiků na internetu zjistit úplné jméno a aspoň naši jmenovku dopsat. Pozorní čtenáři ZL ji již jednou viděli a to sice ve článku o cik-cak sukulentech (mimochodem, mám další nový druh do této skupiny – nádhernou peperomii z Brazílie).
Informací přímo o této kytce jsem moc nedohledal, rostlina byla popsaná celkem nedávno a sbírána byla v roce 1967 sběratelem T.B.Mac Dougallem ve vrchovině Cerro Guiengola Tehuantepec, Oaxaca, Chiapas Mexico. V herbáři, kde je uložen holotyp, je uvedeno „ nízké svahy, v tropickém listnatém lese, kolem 150 m.n.m.“. Předpokládám, že jde o drobnější keřík se zahuštěnou korunou a opadavými listy, který roste v mírném zástinu vyšších dřevin.
Tím, že máme jen mladý řízek, chováme se k němu dost opatrně, na zimu jej přenášíme do bytu, kde s mírnou zálivkou vegetuje vlastně pořád. Je ale vysoce pravděpodobné, že má i svoje období sucha, která přečkává v bezlistém stavu. Letos na jaře se překvapivě naše rostlina pustila do květu, s kterýmžto faktem jsem vás chtěl seznámit. Překvapivé je, že fotky na internetu ukazují tyto květy s různou barvou od bílo-zelené (kterou máme i my) přes bílo-růžovou až po bílo-fialovou. Snad některý odborník promluví a vysvětlí. Já nevím. J.
Fotografie 2:
1. - 3. Květy - cyathia E. guiengola
Komentáře
Přehled komentářů
A ještě jsem zapomněl zmínit, že i naše řízkovaná rostlinka postupně vytváří malý podzemní kaudexík, takže k tomu má přirozený sklon. To ovšem znamená, že semenáče by musely mít přímo klasické, možná i větší kaudexy. To samozřejmě podporuje myšlenku, že kytka umí přezimovat na sucho, bez vody.
Zapomněnka
(Jirka, 1. 6. 2013 8:11)