Jdi na obsah Jdi na menu
 


Echeveria pringlei

2. 2. 2014

Echeveria pringlei (S.Watson) Rose

 

e.-pringlei-1s.jpg

 

 

 

    

Fotografie 1:

1. Echeveria pringlei

2. Detail květu

.........................................................

Nejsem žádný expert ani velký pěstitel (či sběratel) rodů čeledi Crassulaceae, ale tak nějak osudově mě uhranuly druhy této čeledi s chloupky na listech, takzvaní chlupatci, jak už jsem několikrát v minulosti naznačil. A tak i když cibuloviny nyní kvetou jako o život (sluníčko-nesluníčko), vyhledávám pro sukulentářské čtenáře v našem skleníku spíše témata ryzeji sukulentní. Což právě různé aloe, euforbie, echeverie i další krasulovité určitě jsou. Další dobrá zpráva do blízkého budoucna pro příznivce našeho přítele a příspěvatele-korespondenta Chróstala je fakt, že o sobě opět nechal slyšet a slibuje nové články ze své poslední balónové expedice (něco jako „5 neděl v balónu po chróstalovsku…“).

Dnešní přírůstek pochází stále z onoho bezedného holandského výměnného balíku, kterým se nám onen nizozemský pěstitel chtěl revanšovat za několik pro něj hodnotných druhů. Když jsme se mu tenkrát zmínili, že upřednostňujeme chlupaté krasulky, probral svoji sbírku a poslal, co poslal. Díky němu na vás „na zelných“ letos určitě také čeká další chlupatá krasavice – nádherná Echeveria leucotricha.

Zpět ale k té naší dnešní echevérce. Literatura mne poučila, že tento druh, který v našich sbírkách není zrovna často zastoupený, existuje hned ve třech formách, správněji varietách. Kromě typové E. pringlei var. pringlei (kterou historickou shodou náhod máme my), vyčlenil znalec Myron Kimnach (ředitel Huntingtonské botanické zahrady) v roce 1998 Echeveria pringlei var. longisepala a Echeveria pringlei var. parva. Jsou oproti typové „pringlejce“ robustnější, vyšší a mírně odlišné ve květech. Jistou jemnou chloupkatost (papilóznost) na listech mají však všechny variety. Typová varieta je nejnižžší formou, s výškou stonků v trsu 20-30cm. Roste ve vyšších nadmořských výškách v mexické oblasti Jalisco, ve stržích blízko Guadalajara, na suchých skalních římsách.

Tím je poněkud nastíněno, co tento druh v kultuře může pravděpodobně oblibovat. Nárazová zálivka, větrné stanoviště, dostatek slunce ale minimum výživy, prostě spartánský přístup k životu. Pak i v kultuře vypadá tato rostlina podobně jako v přírodě, na stanovišti. Drobný keřík, odnožující od báze novými větvemi, odnožující dále do bočních větví, celkem vysoko vyholených, s drobnými vrcholovými růžicemi. Listy jsou v podstatě drobné, max 3cm dlouhé a 1,5cm široké, s malou špičkou, a až 0,5cm tlusté. Základní barva listů je světle zelená s významným zastoupením červenavých teček a okrajů listů, což také svědčí o vysokém stupni oslunění (a ochrany proti němu). Vzhled samotné rostliny připomíná dokonce spíše keříčkové sedum než typickou echevérii. Květní stonky ani samotné květy nejsou nijak zajímavé či pohledné a spíše trochu kazí onu kompaktnost nekvetoucího keříku.

Velká výhoda tohoto druhu je velká snadnost vegetativního množení, každá větvička okamžitě pouští kořínky a je základem „nové“ rostliny. Proto slibuji, že na letošní Chrudim přivezu pár řízkovanců do prodeje (slibem nezarmoutíš), nechť se Echeveria pringlei var. pringlei stane běžnou rostlinou našich sbírek. Howgh (staniž se)! J.

Fotografie 2 - Kvetoucí Echeveria pringlei

e.-pringlei-2s.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář