Jdi na obsah Jdi na menu
 


Duvalia pubescens

11. 2. 2012

 

Duvalia pubescens N. E. Br. (1909)

d.-pubescens-2s.jpg

    

Fotografie 1:

1. + 2. Duvalia pubescens, Oxbow, Lesotho

...................................................................................

Tedy, dohledat se jména této rostliny z okolí Oxbow v Jihoafrické republice, byl docela nadlidský výkon. Fotek najdete v knihách spousty, ale naprosto mě dostaly nomenklaturní přesuny v rámci bývalé čeledi Asclepiadaceae – dnes (doufám, že ještě) Apocynaceae. V každé ze tří knih, které máme k dispozici, to je trochu jinak, i když se jedná stále o jednu a tutéž rostlinu. Tak jak to vlastně nyní aktuálně a správně je?

U. Meve, který zpracovával rod Duvalia v encyklopedii Asclepiadaceae před více jak 10 lety, uváděl u druhu Duvalia caespitosa dvě variety – typovou var. caespitosa a druhou var. compacta. Ke které varietě patří naše rostlina, jsem ani nepátrala, bylo mi jasné, že obě následující publikace toto rozdělení pravděpodobně překonaly. Bylo to skutečně tak, bohužel opět každá jinak. Publikace Petera V. Bruynse Stapeliads rozděluje druh D. caespitosa na tři poddruhy: základní subsp. caespitosa s vnitřní stranou červenohnědého květu bez výrazného ochlupení či dokonce úplně lysou, subsp. vestita z jihu Kapska s vnitřní stranou koruny výrazně ochlupenou a v barvě červenohnědé až téměř černé a poslední subsp. pubescens, pocházející z oblasti Namaqualandu, s korunou uvniř ochlupenou a v barvě narůžovělé. Protože poslední poddruh nejvíc odpovídá naší rostlině, dalo se hledat dál.

Zatím nejnovější pro nás dostupná publikace Johna Pilbeama již uznává v době vydání nejnovější přerozdělení „asklépek“ a předchozí druh D. caespitosa subsp. pubescens jmenuje jen jako Duvalia pubescens. Tímto se tedy budu řídit, protože netuším, zda náhodou nedošlo k dalšímu překopání názvosloví. Pokud ano, musíte si již absolutně nejnovější jméno dohledat sami.

Nakonec zbývá opustit zkoumání procesu přejmenovávání dnešního druhu a podívat se konečně na samotnou rostlinu. Duvalia pubescens vytváří v průměru do 2 cm široké zelené stonky s purpurovou kresbou v případě umístění na slunci. Stonky nesou výrazné až půlcentimetrové kónické výstupky, tvořící pod sebou jakási žebra. Stonky časem díky své váze snadno poléhají a celá rostlina může tvořit obstojně velké polštáře (P. Bruyns uvádí průměr „rozlezlé“ rostliny až 30 cm!). Květy se objevují na horních částech stonků, cípatá koruna o průměru až 3 cm je z venkovní strany bledě olivová, uvnitř v našem případu hnědočervená s růžovým středem. Výrazné chloupky pokrývají korunu od okraje vnitřního růžového kruhu až k cípům koruny, kde se ještě objevují na jejich bocích.

Stonky rostliny vytvářejí jakési pomyslné články podle toho, jak přirůstají. V místech srůstu se snadno odlamují a tudíž není problém rostlinu vegetativně řízkovat. Substrát vyhovuje propustný, s ohledem na způsob růstu a mělké kořeny je lepší nižší nádoba dostatečného průměru. Zálivka se dá v létě aplikovat podle potřeby a počasí, v zimě dávám vodu čas od času spíše ze soucitu, než z nějaké silné potřeby rostliny. Jelikož lokalita Oxbow leží v hornatém jihoafrickém státě Lesotho, je klidně možné, že rostlina bude docela otužilá. určitě by to s nějakým řízkem stálo za zkoušku příští zimu.

D. pubescens k nám přišla se skupinou dalších bezejmenných lokalitních „stapélek“ s tím, že si je musíme určit sami. Proto se i dál budete setkávat s dalšími (námi tak oblíbenými) „určovačkami“, kterými si nejen děláme radost, ale hlavně plníme jakýsi pomyslný darovací slib jejich dárci. R.

Fotografie 2:

1. + 2. Duvalia pubescens

d.-pubescens-1s.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář