Jdi na obsah Jdi na menu
 


Corpuscularia britteniae

21. 9. 2014

 

Corpuscularia britteniae (L.Bolus) H.E.K.Hartmann

d.-britteniae-1s.jpg

    

Fotografie 1:

1. C. britteniae s květem. Všimněte si průřezu ulomeného listu.

2. Květ C. britteniae

.........................................................................................................................

Tak jsme se v letošním září moc s počtem našich článků nepředvedli a obávám se, že to pravděpodobně nějaký čas lepší nebude. Nemá moc smysl vysvětlovat jak a proč, ale dny se krátí a náš čas má stále větší hodnotu. Hůře se fotí, začínají se sklízet kytky, ale to hlavní – chceme se pustit do jiných projektů a aktivit. Věřím ale, že nás naše kytky samy vyburcují k novým článkům a úplně strádat nebudete. Nakonec webů a blogů o sukulentech je víc a vyplatí se čas od času prokliknout i ty ostatní.

Výběr mojí dnešní kytky nebyl přímočarý. Co zvolit – kaudex, cibuli, dřevinu, mrazuvzdorku, tilandsku, klasický sukouš nebo nějaký úlet? Uchazečů v tento čas máme nadbytek, ale ať vyberu co vyberu, stejně většinu čtenářů zklamu. Nakonec to slovo padlo na nenápadný sukulent, na malý keříček z čeledi kosmatcovitých, bývalou delospermu, nyní zástupce malého rodu. Poprvé nám nakvetla a nebrala ohled na dnešní špatnou předpověď počasí a přesně v poledne otevřela svůj první květ.

Jde o zástupce jednoho mesembového rodu, o kterém jsme na ZL ještě nepsali – malého rodu Corpuscularia. Patří do něj malé keříky s velmi dužnatými listy, povětšinou s trojúhelníkovým průřezem listů, někdy se píše o tvaru listů připomínající malé lodě či bárky . To pochopitelně není jediný typický znak, zato je nejviditelnější. Většina korpuskulárií byla původně delospermami, i my jsme semínka dnešního druhu zakoupili v Mesagarden jako Delosperma britteniae. Mezi další známější členy tohoto malorodu patří například C. taylorii a C. lehmanii.

Jméno tato pohledná rostlina získala pravděpodobně po (snad též pohledné) slečně Lilian Louise Britten, botanické lektorce na Rhodesově universitě v jihoafrickém Grahamstownu. Druhové jméno „britteniae“ nese více sukulentů z jihu Afriky, ale na větší části z nich se podílí sestřenice zmíněné lektorky, botanička Albany Museum Herbarium Grace Violet Britten, věnující se flóře východního Kapska.

Corpuscularia britteniae roste v přírodě v jihovýchodní části východního Kapska, naše semínka měla lokalitu Coegakap, což by mělo být místo v blízkosti Port Elizabeth (jazykem Emila Holuba – Brána Eliščina). O vzhledu rosltiny si uděláte sami dojem z fotografií, patří mezi drobné a pomalu rostoucí druhy. Literatura hovoří o postupném tloustnutí kmene u báze až na 3cm, což by ukazovalo na dlouhověkost rostliny. Považuji tento keřík za vzhledný až atraktivní i jeho olistěním, ale je pravda, že pravý vrchol atraktivity přichází až s květem, Je to kosmatcovitý květ jak vyšitý, poměrně velký a plný úzkých okvětních lístků světlé žlutavé barvy. My jsme na něj čekali celých 7 let od výsevu. J.

Fotografie 2 - Corpuscularia britteniae

d.-britteniae-2s.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hm Hm

(Otík, 21. 9. 2014 22:50)

Hm hm, v narozeninovém testu se o ní říkalo, že je od Port Elizabeth.
Měla číslo 25 a nikdo se k ní nechtěl znát....