ZEL(e)NÉ LISTY

Cissus sicyoides Linné

Fotografie 1:

1. Rostlina v zimní sezóně (Plant in winter seassion)

2. Vzdušné kořeny (Airy roots)

3. Cissus sicyoides, Mexico

4. Úponky (Vines)

.............................................................................

Přiznám se, že jsem původně o této rostlině psát nechtěla, řízky, které jsme vloni dostali, nemohou konkurovat mnohaletým výstavním exemplářům specialistů - kaudexomilů. V zimě nám však přibyl řízek, tedy spíš řízeček dalšího kaudexního cisusu (správně by se o druhu Cissus mělo mluvit v ženském rodě, protože koncovky –us a –is rodového jména napovídají ženský rod, ale nějak si na to nemohu zvyknout, tedy mi promiňte) původem z Argentiny a ten je tak druhu C.sicyoides podobný, že mi to nedalo a začala jsem podrobněji pátrat po informacích o tomto druhu. Donedávna jsem měla za to, že C.sicyoides je mexická (středoamerická) záležitost, malý drobínek z Argentiny však vytvářel docela podobné nadzemní části…S kouskem štěstí jsem objevila stránky, kde je abecedně vypsaná spousta rostlinných druhů i s argentinskými provinciemi, ve kterých se vyskytují. Začala jsem tedy vylučovací metodou vypisovat druhy, které by to mohly být. Následovalo hledání těchto druhů, aby se dal jejich počet dále redukovat. Občas napověděla i druhová jména (spinosa, palmata), které z rostlin zase vyloučit. Zbyly mi tři druhy – striata ss.argentina, tweediana a verticillata. Nakonec stačilo zjistit, že C.verticillata je vlastně synonymum pro C.sicyodies. A byla jsem doma (tedy v obraze).

C.sicyoides je velmi variabilní druh, občas se uvádí i několik dalších variet, které jsem však nikde nenašla oficiálně potvrzené, nemá tedy smysl je zde uvádět. Jeden z posledních článků „Systematics of Vitaceae in South America“ od autora jménem J.A.Lombardi, třídící všechny jihoamerické druhy podle společných znaků do 15 skupin, ukazuje zmiňovanou variabilitu ve tvarech listů, od podlouhlých, oválných, vykrajovaných až po srdčité, které mají i všechny naše sbírkové rostliny. Střednězelené listy jsou tenké, na okrajích zoubkaté a ze spodní strany jemně ochlupené. Na koncích výhonků najdete listy, přeměněné v úponky, zdatně se uchycující na čemkoliv pevném v okolí. V paždí listů se později objevují hroznovité nevýrazné květy, z kterých po sprášení vznikají černé bobule.

Tenké větve i s listy se objevují na rostlině jen v období přísunu vody, v době klidu (od podzimu do jara) zasychají. Zůstává jen ztloustlý stonek a kořeny, jejichž podoba v bezlistém stavu je pro laika k nerozeznání od známějšího mexického druhu C.tuberosa. Ten byl dlouhou dobu často uváděný jako forma C.sicyoides (C.sicyoides f.tiliacea). C.tuberosa má však mnohem více vykrajované listy. Z různých míst ztloustlého stonku vyrůstají vzdušné kořeny, snažící se ukotvit vedle v substrátu. Díky jim nabývá pachykaul nejrůznějších šílených tvarů, tolik vyhledávaných příznivci bonsají. Když se ještě v sezóně redukují příliš bujné výhony, aby rostlina dávala sílu směrem dolů a ne směrem nahoru (není to však podmínkou), zajímavý výsledek je zaručený. Ať už zaštipujeme, nebo ne, chce to dostatek vody, aby nevadly listy a rostlina zbytečně neupadla do klidu. C.sicyoides však není jen zajímavou pachykaulní rostlinou. Jeho početné listy v sobě obsahují látky, schopné léčit revmatismus, cukrovku, žloutenku a další nepěkné choroby. Prostě taková malá přírodní lékárna. Musíte uznat, že mít takovou šikovnou rostlinu ve sbírce po ruce určitě není k zahození, co říkáte? R.

Summary:

Determination and experience with growing of American Cissus sicyoides (C.verticillata) from family Vitaceae.

Fotografie 2:

1. Cissus sicyoides (C.verticilata), Argentina

2. Listy (Leaves)

3. Řízek na začátku sezóny (Cutting in the start of growing seassion)