ZEL(e)NÉ LISTY

Anacampseros subnuda von Poellnitz (1933)

Horní foto: Anacampseros subnuda ssp. subnuda

Po zazimování rostlin ze zahrady do tepla skleníku, domu i sklepa konečně bude čas na různé inventury našich oblíbených rodů. V množství jejich druhů, forem a lokalit je snadné se pomalu ztratit, což později brání při jejich případném doplňování. U anakampserosů to platí obzvláště, jelikož přes mojí veškerou snahu občas dochází ke ztrátám, takže je zapotřebí sbírat a správně ukládat semena pro případné čerstvé či pozdější přesevy mrtvých matečních rostlin. Proto v tuto dobu probíhá čištění semen a hned potom bude následovat inventura živých rostlin, kdy jejich stav určitě nebude souhlasit s tím loňským. Kupodivu jako vždy je mezi anakampserosy mnohem víc ztrát než mezi avoniemi (rod Avonia, který je zpátky zase Anacampseros, ale morfologický rozdíl mezi rody je očividný- kdo pěstuje, dobře ví). Jedna vlna přesevů proběhla již koncem jara, druhá bude v dohledné době následovat. Pojďme se proto věnovat druhu, o kterém jsem zatím ještě nepsala.

Anacampseros subnuda neboli poloholý či téměř lysý patří do podskupiny anakampserosů s chlupy na listech, přestože se tomuto zřetelnému znaku mírně vymyká. Jeho listy ve tvaru drobných fazolek mají sametový povrch jen v mládí, později chloupky mizí a listy jsou téměř hladké. U základního poddruhu, který se kromě severovýchodních jihoafrických provincií (Mpumalanga, Gauteng, Limpopo) vyskytuje i na jihovýchodu Botswany, mají listy s řídkými chlupy středně zelenou barvu, stříbrné či zlaté štětiny v axilách jsou delší než listy. K popisu druhého poddruhu (A. subnuda ssp. lubbersii) došlo mnohem později (1992), vyskytuje se na pouze na omezeném prostoru v okolí Middelburgu v provincii Mpumalanga (východně od měst Pretoria a Johannesburg). Od základního poddruhu se liší na první pohled díky odlišné světle zelené barvě úplně lysých listů, což je vidět už u malých semenáčků, vlasy jsou dobře schované mezi listy a štětiny úplně chybí.

Výskyt tohoto druhu napovídá, že jde o oblast s letními srážkami, v zimě by se tedy mělo s vodou hodně šetřit, nebo ji raději úplně vynechat. U anakampserosů obecně (až na několik málo výjimek) se mi v poslední době vyplácí s vodou šetřit a i v růstové sezóně raději nechávat delší intervaly mezi zálivkami. Anakampserosům dělá dobře občasné podlití, kdy si mohou vodu dobře načerpat kořeny na dně květináčků, ale jen za dobrého počasí, kdy není ani moc horko, ani více deštivých dnů za sebou. Jak už jsem ale psala v úvodu, není to univerzální recept, takže ztráty mám, i když jich už zdaleka není tolik, jako když jsem skupinu anakampserosů zalévala hadicí hlava nehlava. Přeji těm několika málo nadšencům, jako jsem já, ať vám mnou oblíbené anakampserosy prosperují a máte z nich radost, stejně jako já.

R.

Dolní foto: Anacampseros subnuda ssp. lubbersii