ZEL(e)NÉ LISTY

Aloe variegata Linné, forma typica

Fotografie 1 - Aloe variegata

.............................................................

Téměř přesně před třemi roky v tento březnový čas jsem na ZL psal o Aloe variegata f. ausana. Ta sice nyní také kvete, ale důvodem ke dnešnímu příspěvku je otevření květů u sousední, zatím menší, ale typičtější Aloe variegata ze západního Kapska. Mám tyhle aloe velmi rád, je to přesně ta kombinace obyčejnosti až plevelnosti spojená s naprosto vyjímečnou estetikou a vzhledovou unikátností. Před časem jsem se rozhodl, že budu sbírat jednotlivé místní formy Aloe variegata s ověřenými lokalitami, zatím je to s touto částí sbírky dost bída.

Popisovat vzhled této charakteristické a všeobecné známé aloe je asi opravdu zbytečné. Spíš jenom trochu upozorním na některé detaily odlišné od předchozí uveřejněné formy.

Je to tedy jedna z nejvýraznějších aloí s typickou hustou růžicí tuhých kýlnatých listů. Ozdobou jsou bílé tečky a skvrny na zeleném podkladě z obou stran listů. Právě asi variabilita těchto bílých ozdob, které se někdy slévají až do příčných pruhů, anebo u některých forem naopak zcela chybí, vedla ke jménu této aloe. Našel jsem na internetu kousek její historie – byla objevena už v roce 1685 (!) v okrese Springbok v Namaqualandu a už deset let poté začala se pěstovat v kultuře v zahradě Nizozemské východoindické společnosti v Kapském městě. Odtud už její cesta směřovala přes Holandsko do Anglie a dalších evropských zahrad, sbírek, pěstíren a vlastně i na zahradnický trh. I u nás je jedním z nejdéle pěstovaných sukulentů, o čemž svědčí i její zdomácnělé jméno „sokolí pero“.

Další zajímavostí, která na mne vyskočila, byla informace o jejím využití. Překvapivě není vůbec medicínské, jak by člověk předpokládal, ale takové pověrečné. Černošské obyvatelstvo si ji dává (zavěšuje) do svých obydlí (hlavně do chýší s mladými ženami) a věří, že pokud A. variegata spokojeně kvete, budou ženy v této chýši plodné a budou mít v budoucnu hodně dětí. Druhé novější využití je vysazování této aloe na hroby ve víře, že dobře povedou nebožtíka k věčnému životu díky své velké odolnosti. Odtud plyne i její místní jméno „Kanniedood“ v afrikánštině („cannot die“ v angličtině, něco jako neumírající).

Literatura hovoří o jejím širokém výskytu od jihozápadu Free State na východě, přes jih a střed západního Kapska až nahoru přes Namaqualand a kousek do Namibie, kde roste A. variegata forma ausana. Snažil jsem se sehnat různé lokality napříč tímto areálem, ale je to opravdu až nepochopitelné, že téměř všechny moje přírůstky jsou více-méně z jedné oblasti, okolí města Oudtshoorn v západním Kapsku (lokality Fullerton, Dikkop Flats, Willowmore, Vanwykskraal, Calitzdorp). Jediná vyjímka je lokalita Barydale PV879 a pak lokalita s názvem Victoria-West situovaná do severního Kapska, která by snad měla kvést pro A. variegata netypickým žlutým květem. Toho bych si tuze považoval.

Myslím si, že to s tím výskytem v přírodě Jihoafrické republiky nebude tak masové, jak uvádí literatura, Přece jen úplně extrémní stanoviště této aloi nesvědčí. Na plném úpalu dlouho nevydrží a mokrá stanoviště také nesnáší. Potřebuje takový optimální mírný zástin od ostatní vegetace a poměrně kamenitou, rychlevysychající půdu. Zřejmě takové podmínky nalézá hlavně ve zmiňované oblasti, kde roste spolu s dalšími trávovitými aloemi, haworciemi, cibulovinami a dalšími sukulenty.

Ještě těch pár slibovaných detailů – tato forma vytváří známý třířadý růst listů, které se v pozdějším věku stáčí do spirály. Nejstarší listy pomalu odesychají a odhalují tak krátký stonek. Barva listů se mění podle dávky slunce i zálivky do různých odstínů od tmavě zelené až do čokoládově hnědé. Je ale vidět, že kytka je nejvíc spokojená s mírným přistíněním. Na okrajích listů je výrazná linka a mírný náznak malinkatých zoubků. Květenství by mělo být rozvětvené (moje A. variegata lok. Vanwykskraal kvete poprvé) a květy jsou výrazně delší a svěšenější než u vedlejší formy ausana. Tato forma by měla být částečně samosprašná, semena jsou malá (kolem 2-3mm) ale s velkým papírovým křídlem (rozšiřování větrem).

Bylo by různých zajímavostí kolem této krásné klasické aloe ještě víc, ale dlouhé články unaví a taky snad nepíšu o tomto druhu naposledy. Aloe variegata se všemi svými formami a proměnami stojí za malý seriál. Kdyby jste někdo měl nějakou lokalitní A. variegata z jiné oblasti než okolí Oudtshoornu, velmi bych stál o další materiál. Předem i zadem děkuji. J.

Fotografie 2:

1. Skvrny na listu

2. Květenství

3. Okraj listu