ZEL(e)NÉ LISTY

Aloe pictifolia  D.S.Hardy

Fotografie 1:

1. Detail listů (Detail of leaves)

2. Mladé květenství (Young inflorescence)

3. Aloe pictifolia

...............................................................

Některé aloe jsou originální, některé jsou „jedna jako druhá“ a jdou od sebe rozeznat jen nějakým detailem, nebo místem výskytu. Ta dnešní A. pictifolia, neboli s potečkovanými listy, patří do těch snadněji rozpoznatelných druhů. Mohou za to nejen ony husté bílé tečky a krátké čárky z obou stran listů, ale řekl bych že i nezaměnitelný a pro mě nepojmenovatelný odstín základní barvy listů. Zelená-modrá-nafialovělá-šedá-…-no prostě Aloe pictifolia. Existuje podobnost s Aloe microstigma, ta je ovšem robustnější, má širší listy a roste v jiném  typu krajiny.

Je až překvapivé, že taková typická a svérázná aloe tak dlouho odolávala odhalení a popisu (až v roce 1976), ale důvody jsou hned dva – jednak roste na malém areálu (severně od Humansdorp ve východním Kapsku) a jednak roste na skalnatých úbočích ve výšce 250-500m.n.m. Fotky z lokalit působí značně horolezecky a člověk –pěstitel z nich může odvodit inspiraci pro nároky této aloe. Každopádně snese spíš spartánské podmínky než kdovíjaké hýčkání v květináči plném humusu.

Samotná rostlina, která mi v těchto dnech poprvé nakvetla, je zhruba pětiletý semenáč. Listová růžice má kolem 30cm v průměru, jednotlivé listy jeví snahu se šroubovicově stáčet proti směru hodinových ručiček. Okraje listů zdobí jemné asi 1mm zoubky. Nejstarší listy jsou do 15cm délky a 2cm šířky, čili štíhlejší.  Mají sklon k pomalému odesychání jak celých listů od spoda, tak i konečků listů. Evidentně to znamená ekonomické hospodaření s vodou v pletivech, já jí také pěstuji instinktivně spíš hodně tvrdě. Staré rostliny vytváří nízký stonek, který na bázi odnožuje do malých trsů. Květenství je nevětvené, vysoké také asi 30cm, barva květů je taková standarní – viz foto.

Pěstování, jak už jsem napsal je poněkud tvrdší. Malý květináč s hodně propustným substrátem, zálivka velmi nárazová, stanoviště s maximem světla i proudícího vzduchu. Letos byla ještě ve skleníku, příští rok půjde pod stříšku. V zimě zcela minimální, udržovací zálivka a teploty klidně i pod 10°C. Co dodat na závěr – je dobře, že se tento zajímavý druh vyskytuje nejen u mě ve sbírce ale i v republice v kultuře a patří mezi dostupné.   J.

Summary:

Description and experiences with growing of south- African Aloe pictifolia.

Fotografie 2:

1.+ 3. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)

2. Květ (Flower)