ZEL(e)NÉ LISTY

Aloe ellenbeckii A.Berger

Fotografie 1:

1. Aloe ellenbeckii

2. Detail kresby listů

..................................................

Tak máme konečně naši letošní hlavní budovací akci za sebou a můžeme se vrátit k obvyklejším činnostem, třeba úklidům a zalévání. Včera jsme zprovoznili posezení pod novou pergolou „U rozpuklé třešně“ (spolu s decentní plzeňsko-kaktusovou společností jsme jej úspěšně vyzkoušeli) a dnes už si užíváme klidu dovolenkové středy. Díky novému wifi routeru máme pod pergolou i internet a tak nám nic nechybí k tomu, abychom se v lůně zahrady mohli víc rozepsat, třeba i pro naše stránky.

První los mého prázdninového výběru padl na drobnější pohlednou alojku. Dostal jsem ji před dvěma lety od moravského barda Rudyho K. se jmenovkou Aloe amudatensis, kteréžto jméno by směřovalo kytku domovinou do velezajímavé Ugandy. Po prostudování literatury i fotek na Googlu jsem zpochybněl a začal pátrat víc zeširoka. Vadilo mi pokračovat v omylu, kterého se kdysi kdosi dopustil a další ho posílali dál s argumentem „vždyť jsem to s tímhle jménem koupil“. Zatím se mi různé střípky skládají do mozaiky se jménem Aloe ellenbeckii s původem jižní Somálsko (region Jubadda Dhexe) a možná i severní oblasti Keni.

Patří tedy do skupiny drobnějších východoafrických makulátních (tečkovaných) aloí, které je někdy složitější od sebe odlišit. Mezi směrodatnější znaky patří u A.ellenbeckii šířka listů u báze, která má dosahovat max 2 až 2,5cm při délce listů kolem 20cm (u A.amudatensis je šířka listů kolem 5cm). Dalším významným znakem je barva květů, „amudatensiska“ je v podstatě jednobarevná, kdežto „elllenbečka“ je dvoubarevná s výrazným žlutým ústím květu.

Pro mne je tato alojka zajímavá i dalším znakem a tím je výrazná dužnatost (až nafukovatelnost) jejich listů. Opravdu v době vegetace (v domovině asi v době dešťů) dokáží do sebe listy natáhnout obdivuhodné množství vody, čímž se změní průřez listů z hluboce prohloubeného „U“ do zaplněného „U“, místy až čočkovitě vypouklého tvaru. Tyto rostliny si evidentně vody velmi váží, dokáží ji maximum nasát a pak s ní velmi úsporně hospodařit. V případě většího dostatku pravidelné zálivky tato aloe masívně odnožuje do trsů.

Další popis rostliny A.ellenbeckii, jejích listů i květů si odvodíte nejlépe z připojených fotokoláží. Pěstování by vzhledem k jejímu původu mělo být teplé, s nárazovou zálivkou s přibližně dvěma obdobími vegetačního růstu (dvě období deštů), ale snese v podstatě cokoliv, u nás například velmi chladné zimování spojené s absolutním suchem. Každopádně ale písčitý propustný substrát, co nejvíc slunce a špetku toho sukulentního citu – a na konci bude spokojená a kvetoucí Aloe ellenbeckii. J.

Fotografie 2 - květenství A. ellenbeckii