Jdi na obsah Jdi na menu
 


Aeonium haworthii

 

Aeonium haworthii Sa1m-Dyck ex Webb & Berthelot (1840)

a.-haworthii-1s.jpg

   

Fotografie 1:

1. Aeonium aff. haworthii

2. Detail listů

.......................................................

Je až s podivem, že některé rostliny naší péči – nepéči oplácejí úplně jinak, než bychom si vlastně správně zasloužili. Přesazujeme a zaléváme sporadicky (pokud si vzpomeneme), místa také při tom množství druhů moc není (takže pěkná mačkanice květináčů), jediné, čeho je u nás dostatek, je od jara do podzimu přirozeně se pohybující vzduch (další důležitý faktor pro spokojenost sukulentů). Ten si nemůžeme vynachválit a každému, kdo se chystá stavět nějaký příbytek pro rostliny, jej vřele doporučujeme. Použiji lidský příměr: pokud nejste silní alergici, vzpomeňte si, jaká je to úleva vyjít z vydýchané místnosti nebo dopravního prostředku ven a nadechnout se čerstvého vzduchu. Pokud ještě pofukuje větřík, vše zatuchlé a nelibé je rázem pryč, nám se uleví a hned dostaneme lepší náladu. A v té náladě, dobrém rozpoložení, je vše hned veselejší, snazší a nadějnější. Možná i proto nás čas od času mile překvapí ty nejopomíjenější druhy, které se k nám dostaly více méně omylem či ze soucitu (k rostlině). A při jejich vrozené skromnosti jim nakonec stačí sem tam kapka vody a hlavně onen prospěšný pohyb vzduchu.

Takto trochu záchranářsky jsem před mnoha lety nakoupila (zachránila) na výstavě pěkný keřík jistého eonia, sice se jmenovkou, ale té jsem ani trochu nevěřila (A. lindley, Tenerife). Jediné, co by mohlo souhlasit, byla lokalita. Zamýšlela jsem rostlinu časem tzv. rozfrkat a obdarovat kolegyně z práce. Eonium jsem postavila k ostatním a později na něj zapomněla. Eonium postupně vystrčilo spodkem květináče kořeny a stalo se součástí okolní sukulentní džungle. K přesazování jsem se neměla, vždy „hořelo“ něco více, jednu chvíli mi okolní skupinku napadla vlnatka, takže jsem musela přistoupit k chemické obraně, zkrátka toto eonium se zařadilo do skupinky trvale opomíjených rostlinek na okraji našeho pěstitelského zájmu. Odlišné je snad jedině období zálivky – naše eonia obecně uprostřed léta procházejí obdobím klidu, zalévat začínám s koncem prázdnin, i v zimě a na jaře rostliny dostanou občas trochu vody a s nástupem největších veder začnu vodu vynechávat.

Loňské léto však rostlina přešla do protiútoku – začala se chystat ke kvetení. Dlouhé květenství plné bělavých květů nešlo přehlédnout, bohužel však ani fotit na pozadí, bála jsem se, že jako vždy nějakou část rostliny při fotografické manipulaci zlomím.

Barva květů usnadnila dourčení rozvětveného keříčku. Nedalo ani moc práce zjistit, že se velmi pravděpodobně jedná o Aeonium haworthii, pocházející ze severu kanárského ostrova Tenerife, vytvářející více než půlmetrové keříky s růžicemi holých, na okrajích brvitých a růžově lemovaných listů. Asi v průměru půlcentimetrové drátovité stonky se všelijak kroutí a předurčují k využití v nějakých ozdobných miskách. I tento faktor mě tehdy na výstavě přivedl k myšlence nákupu, předpokládala jsem, že si kolegyně rostlinu dotvoří k obrazu svému. Pokud k tomu z různých důvodů dosud nedošlo, myslím, že určitě v brzké době dojde. Eonia jsou sice krásná, ale vzhledem k permanentnímu nedostatku místa se určitě nestanou preferovanou skupinou v naší sbírce. R.

Fotografie 2:

1. Listová růžice

2. Květenství

a.-haworthii-2s.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Aeonium

(Dušan Galovič , 10. 12. 2023 14:57)

Tiež ho mám ale z Gomery, cez leto je na záhrade, keď príde dlho prší tak len vylejem z misky vodu, v zime je v miestnosti s teplotou okolo 15⁰, substrát je väčšinou vlhký, taká nič nevyžadujúca rastlinka

Tam...

(Otík, 24. 2. 2014 11:47)

V pohoří Teno na Tenerife často možno zablouditi v mlze. A není to mlha, je to mrak. Z krásného dne je náhle pošmourný. Nálada se změní, déšť houstne a nutno je změniti plán. Ale kudy? Viditelnost chabá. Obličejem narážíš do studené mokré greenovie. Zaplétáš se do červených vousisek starého Guanče. Marně na něj pískáš. Jeho fous se pomalu kol krčku utahuje...
Pak jak přišel, tak odešel, mrak temný je pryč. Vítr ho odehnal. Vymotáš se ze vzdušných kořenů Aeonia haworthii a pokračuješ v cestě k majáku...