Prinsepia uniflora
Prinsepia uniflora Batalin 1892

Přestože už se ve skleníku hlásí o slovo drobné letní cibuloviny, nebudu s nimi otravovat a články o nich si schovám „do šuplíku“. Dnes to bude z jiného soudku, a to sice z pomezí dřevinek-alpinek-bonsají a mrazuvzdorných rostlinek. V podstatě téměř přesně před rokem jsem na plzeňské výstavě alpinek zakoupil zajímavou záležitost – drobnolistou dřevinu Prinsepia uniflora, zapěstovanou jako malou bonsaj. Za ten rok, co je s námi na zahradě, už zažila celý vegetační cyklus - přesazení, vykvetení, odplození a první zimu venku pod stříškou. Nyní se znovu pustila do kvetení.
Rod Prinsepia je velmi malým rodem z čeledi Rosaceae s výskytem v Číně, Tchajwanu a části Himálají. Patří do něj 4 druhy, z nichž nejpěstovanější je P. sinensis a dále P. uniflora. Ta moje uniflorka má mít dvě variety – základní var. uniflora a mírně odlišnou var. serrata. Obě rostou ve velkých oblastech kontinentální Číny ve vyšších nadmořských výškách (do 2000 m.n.m.). Tím je dána jejich odolnost vůči teplotám pod nulou a to i v našich podmínkách. Vynikající vlastností je jejich brzké jarní olistění a nakvetení, které nepoškodí ani současné ranní jarní mrazíky.
Tato čínská dřevina se v zahradách využívá jako odolný živý plot, rostliny v dospělosti dosahují výšky do 1-2m a mají rozložitou, hustou korunu. Prinsépie bezvadně obráží i ze starších větví, což oslovilo i bonsajisty, kteří si s ní dokáží vyhrát. Kombinace relativně malých kopinatých, na okrajích pilovitých listů (1x4cm) s bílými květy na jaře a temně červenými peckovinami na podzim je opravdu pohledná. Mladé větvičky mají tmavě hnědou kůru, která se brzo začně loupat v pruzích a odhalí tak spodní, šedavou vrstvu borky. V dospělosti se na starších větvích začnou tvořit trny (0,6-1,2cm dlouhé), což přidává bonsajce další zajímavý detail.
Současné drobné kvítky, kolem 1-1,5cm v průměru, jsou pětičetné a po opylení asi nějakým místním hmyzem tvoří svoje peckovice, což je velká pecka obalená slabou vrstvou dužniny. Ta je sice jedlá, ale nevyniká žádnou skvělou chutí, je jí málo a má mít „melounovou“ příchuť.
Tloustnutí hlavního kmínku bude asi běh na delší trať, ale pokud člověk zrovna nespěchá, může se kochat zajímavým habitem drobného čínského keříku s překvapivou mrazovou odolností. Umístění prinsépie do pěkné mrazuodolné keramiky to bonsajové kochání může pozvednout ještě na vyšší úroveň.
J.

