Jdi na obsah Jdi na menu
 


Turbinicarpus swobodae

7. 2. 2009

Turbinicarpus swobodae Diers (1987)

 Obrazek

  

Fotografie 1:

1. Kořeny (Roots)

2. Trny (Spines)

3. Areola (Areole)

.............................

Pokud jste stejně jako já někdy bojovali s nedostatkem místa pro své otrněné miláčky a lámali si hlavu nad tím, kam by se nové kytky ještě daly umístit, určitě jste také někdy narazili na miniatury z mexického rodu Turbinicarpus. Dospělé, letité rostliny sice už úplně drobné nejsou, ale každý z nás doufá, že až rostlinky vyrostou, nějaké místo se někde najde. Já, která jsem asi 7 let měla pro kaktusy jen balkónový skleníček o rozměrech 40 x 80cm vím, o čem hovořím. "Turbiňáčky" se mi zdály jako nejvhodnější rod, který by se po zkompletování nějakou dobu vešel do tohoto omezeného prostoru a navíc netrpěl extrémními podmínkami jihozápadně orientovaného balkónu. V okamžiku, kdy se před lety objevila bohatá nabídka semen lokalitních rostlin v seznamu plzeňského klubu, nebylo co řešit, stačilo vybrat, objednat, zaplatit a koncem ledna začít se setím. Tímto způsobem se mi sešla řada druhů a variet rodu Turbinicarpus, které jsou dodnes v květináčkách 4x4cm, bez problémů rok co rok kvetou a dávají další semena. Je tedy záhodno seznámit vás s některým ze zástupců tohoto rodu a má volba tentokrát padla na Turbinicarpus swobodae a neptejte se proč, jelikož to bylo známou dětskou metodou "ententýky dva špalíky"....

Hledání informací o tomto druhu mě donutilo po dlouhé době zase otevřít monografii o rodu Turbinicarpus od Milana Zachara. Začnu díky tomu zeširoka. Rod Turbinicarpus se dělí na několik sekcí: Gymnocactus, Lophophoroides, Pseudomacrochele, Schmiedickeanus, Rapicactus a Swobodae. Snadno poznáte, že rostlina z dnešního článku patří do posledně jmenované sekce spolu s dalšími druhy T.alonsoi a T.hoferi.

Přichází pro někoho oblíbená, pro dalšího nenáviděná stať s kouskem botanična. Výjimečně zřídka odnožující T.swobodae mezi obry nikdy patřit nemůže, jeho zploštělé až polokulovité tělo má maximálně 3cm na výšku s 5cm v průměru. Necelý centimetr široké a půl centimetru vysoké hrbolky na těle kaktusu se skládají do spirálovitě stočených žeber. Pod viditelnou částí těla pokračuje stonek cylindrickým tvarem k několika ztloustlým kořenům.

Na vrcholech kónických hrbolků, působících dojmem malých pyramidek, najdete areoly s bílými (později žlutavými až hnědými) vlasy, z jejichž spodní části roste několik (4-6) trnů. Spodní tři jsou kratší (do 7mm) a vrchní, rostoucí v prostředku areoly, mají až 13mm. Všechny jsou zahnuté nahoru a zužují se směrem ke špičce. Trychtýřovité květy se objevují na vrcholu, nejsou nikterak velkolepé - mají asi 2cm na šířku a jsou vysoké asi 1,5cm. Barva je taková nic moc, základně krémová či žlutozelená, přičemž zvnějšku prosvítá purpurový až fialovohnědý středový proužek. Po sprášení vznikne zelený plod, který zhnědne v okamžiku, kdy dozrají prodloužená hnědočerná semena (40-75).

 

Pěstování je celkem jednoduché, doporučuji důsledně dodržet zimní klid, nezalévat od konce září až do března (kaktusům dělá dobře chladnější místo na světle, ale nevadí jim i půlroční tma) a propustný substrát se špetkou vápence. I v sezóně to s vodou nepřeháním a nemusím zdůrazňovat maximum slunce. Vyplatí se v době růstu použít preventivní zálivku s nějakým kvalitním insekticidem a neškodí během jara a léta párkrát přihnojit.

Dlužím informaci, odkud tento druh pochází. Je to z jednoho údolí v mexickém státě Nuevo Leon. V roce 1983 ho v Rayones Valley objevil známý A.B.Lau. T.swobodae dostal jméno po jednom z jeho sběratelů - po rakouském pěstiteli jménem Heinz Swoboda. Jestli si dobře vzpomínám, do květuschopné velikosti T.swobodae vyrostl snad už za 2 roky a od té doby téměř nezměnil své rozměry. Pokud si vypěstujete ze semen alespoň dvě rostliny ze stejné lokality, můžete bez problémů počítat s každoročním kvetením, následnou slušnou dávkou semen a minimem starostí, kam tyhle miniatury umístíte. Kdyby se to takhle dalo říct o některých dalších rostlinách...R.

Summary:

Description and experiences with growing of Turbinicarpus swobodae from Nuevo Leon in Mexico.

Fotografie 2:

1. Rostlina s květy (Plant with flowers)

2. Rostlina s plody (Plant with fruits)

3. Plod a semena (Fruit and seeds)

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Turbiňáci :-)

(Milan Hornát, 21. 10. 2009 17:57)

Velmi hezky napsáno, taky začínám zápasit s nedostatkem místa, ale shromažďovat sbírku chci i nadále ve víře, že se nějaké to místo najde :-), tak jsem dnes vysel téměř celý rod vyjma Gymnokaktusů, je fakt, že turbiňáci po dosažení určité velikosti téměř přestanou růst, což je jistě i výhodné, a s tou krátkověkostí to také nebude tak žhavé, jeden specialista od nás z klubu má některé mnoho rostlin tohoto rodu více jak třicet let a umřít se jim zatím nechce :-).

" Turbiňáčky "

(Vaculík Jaromír, 20. 2. 2009 11:09)

Velmi hezky a poutavě popsané.Líbí se mně Vaše stránka.