ZEL(e)NÉ LISTY

Mammillaria insularis Gat. (1938)

Fotografie 1:

1. Mammillaria insularis, San Carlos, Mexico

2. Detail trnů

............................................................................................

Končí letošní rok a já si uvědomila, že jsem letos článkově zanedbala zástupce čeledi Cactaceae. Přestože tvoří významnou část sukulentní říše, u nás doma jsou tak trochu na okraji, mimo náš hlavní zájem. Kaktusové řady se už proto u nás nezvětšují, přesto musím přiznat, že patří mezi nejméně náročné rostliny, které pěstujeme. Rostlinám stačí opravdu málo, v mrazivé části roku sklep a jeho stálých přibližně 10° C, od prvních nocí s teplotami neklesajícími pod -2°C nevytápěný foliovník, sloužící jen k ochraně před deštěm. I v sezóně to se zálivkou nijak nepřeháním, stejně jako s hnojením. Čas od času něco přesadím a jinak si rostliny vystačí samy. Od jara do podzimu pořád něco kvete a potěšitelné je, že spousta rostlin pochází z mých vlastních výsevů, mohla jsem je tedy pozorovat už od okamžiku, kdy opustily bezpečí oplodí.

Letos docela spokojeně kvetla i jedna ze skupiny mých dávných oblíbených velkokvětých mamilárií – Mammillaria insularis. Od doby, kdy jsem si tento druh vysela, uplynula už pěkná řádka let, přesto rostlina zůstala pravou miniaturou. Dospělá nedoroste víc než 6 cm na výšku i na šířku, takže si dlouho vystačí s tím nejmenším květináčkem. Pokožka rostliny má zvláštní modrozelený nádech, výrazné mamle nesou zhruba 3 desítky bělavých okrajových trnů a uprostřed jeden tmavý, zahnutý, dlouhý asi 1 cm. Růžových květů není mnoho, zato jsou hodně výrazné, při plném otevření mohou mít kolem 2,5 cm v průměru. Po sprášení se později mezi mamlemi vytvářejí protáhlé plody, které nakonec změní barvu ze zelené na oranžově červenou. Semena jsou klasicky černá.

Zapátrala jsem po původu rostliny a zjistila, že pochází z Mexika, z poloostrova Baja California, encyklopedie blíže uvádí Los Angeles Bay. Semena naší rostliny konkrétně pocházejí z ostrova San Carlos, který leží v zálivu mezi poloostrovem a kontinentálním Mexikem. Nomen omen – insularis znamená ostrovní. Nebude to tedy asi žádný otužilec, ale kupodivu trpělivě snáší podmínky, které sdílí s dalšími odolnějšími kaktusy.

Odborník na kaktusy, mamilárie obzvlášť, by vám toho o tomto druhu napovídal určitě mnohem víc a líp, já však už nic navíc nevím. Nakonec pro nekaktusáře typu Jirky toho i tak bylo dost, určitě by mnohem raději viděl ode mě nějakou další havorcii, portulaku nebo ještě lépe něco cibulového. Konec žertů i povídání a příště slibuji, že se polepším . R.

Fotografie 2:

1. + 2. Květy Mammillaria insularis