Jdi na obsah Jdi na menu
 


Schizobasis intricata

11. 1. 2008

 Schizobasis intricata (Baker) Baker


Obrazek

 

  

Fotografie 1:

1. Schizobasis intricata

2. Květ (Flower)

3. Tobolka (Fruit)

4. Vrcholek stonku (Top of stem)

...................................................


Netroufám si příliš často Jirkovi „lézt do zelí“, tedy lépe řečeno do cibulí, přeci jen, je to jeho parketa a ví o nich mnohem víc, než já. Cítím se spíš jako tichý pozorovatel nejen sezónních proměn těchto krásných rostlin, ale i nekonečného úsilí Jirky o jejich určování. Proč to zde uvádím, zjistíte v závěru článku.

Rostlina, které bych se dnes chtěla věnovat, je velice zvláštní cibulovinou, kterou byste mohli najít v širokém areálu afrických zemí: Etiopie, Zimbabwe, Zambie, Mozambik, Angola, Tanzánie, Namíbie a Jihoafrická republika. Patří do čeledi Hyacinthaceae spolu s dalšími známějšími rody, jako jsou např. Albuca, Drimia, Hyacinthus, Lachenalia, Ledebouria, Massonia, Ornithogalum, Urginea a růstovou strategií velmi podobný rod Bowiea. Zvláštní název rodu vznikl složením dvou řeckých slov: schizein – rozštěpit, puknout a basis – báze, spodek, což dohromady popisuje způsob pukání semeníků (tobolek); intricata je latinsky zamotaná, spletená.

Základ rostliny tvoří kulatá cibule, která v „dětském“ věku vyhání čárkovitý list do 6cm délky. Později rostlina vykvete zvláštním, vzpřímeným, cik – cak rostlým, rozvětveným květenstvím do 50cm délky, nesoucím drobné, zelenožluté, nenápadné noční květy. Po sprášení vznikají papírové semeníky – tobolky, z nichž po dozrání vypadávají černá, tenká semena. Zelené, zapletené stopky květenství po odkvětu slouží jako asimilační, sezónní orgán, protože skutečné listy se už u rostliny nikdy neobjeví. Květenství mohou být až 3 najednou a neustále se obměňují staré za nové, takže to vypadá, jako by rostlina neměla žádné výrazné období klidu.

Moje první rostliny rodu Schizobasis pocházejí ze semen od Jirky Krechovského. Semena krásně klíčila a dnes již mám z oněch prvních rostlin potomstvo. S.intricata není příliš náročná na substrát, dodržíme – li propustnost a drenáž na dně květináče. Rostlina si sama řekne, kdy chce vodu, zaléváme tedy, pokud má zelenou nadzemní část.

Dostáváme se k vysvětlení prvního odstavce. Rod Schizibasis má dva druhy, popisovaný S.intricata a druhý, málo známý S.cuscutoides (Burchel ex Baker) Bentham & Hooker, který má podle literatury květenství vysoké 15cm, zkroucené do uzlů. Stopky pod květy mají mít 2 – 3mm a jsou spojené u báze. Květenství mohou opět být až 3 najednou.Květy jsou bílé. Jak vypadají listy žádná literatura nezaznamenala. Má pocházet z jihu Namibie a Jihoafrické republiky. Máme totiž ve sbírce jednu záhadu, jihoafrickou cibulku, která nikdy nevytvořila listy. Vyhnala jen zvláštní, nízké, spletité květenství s bílými květy a stopky květenství přetrvávají na rostlině dodnes – 5.měsíc po odkvětu! Podívejte se pozorně na fotografii záhadné cibuloviny. Mám totiž takové nejasné tušení, zda naše podivná cibulka není vlastně Schizobasis. Tenké tmavězelené stopky, přetrvávající na rostlině,by tomu odpovídaly, vždyť mnoho dalších cibulovin s rezistentním zbytkem květenství není (znám jen jedno Eriospermum). Záhada by se tím vysvětlila, počkám však raději, co na to odborník. Mohu vám říct, že určovat kytky beze jména je občas docela dobrodružství, ale když se vám to povede, máte z toho děsně fajn pocit (i Jirka by mohl vyprávět). R.

Komentář cibulové sekce: Jak už jsem zmínil, momentálně nejaktivnější cibuloví třidiči a reorganizátoři, pánové Goldblatt a Manning, před nedávnou dobou zahrnuli (mimo mnoha dalších) rod Schizobasis do velkorodu Drimia, a tak tedy obě uvedené rostliny jsou podle jejich reorganizací Drimia intricata a Drimia cuscutoides. O té možnosti, že by ta naše „no name“ záhada s asimilujícím květenstvím mohla být vzácná cuscutoides, rozhodnou další měsíce pěstování, kdy si budeme více dávat pozor na detaily květenství a celkového habitu rostliny během celé sezóny. Každopádně je to zatím nepotvrzená , leč velmi lákavá spekulace o jedné velmi specificky vegetující cibulce ve sbírce. J.



Summary:

Description and experiences with growing of south- African Schizobasis intricata from family Hyacinthaceae.


Fotografie 2:

1. Stonek s květy a semeníky (Stem with flowers and fruits)

2. Semenáčky (Seedlings)

3. Schizobasis aff.cuscutoides, Perseverance, RSA

Obrazek





 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

semena

(ivcza, 23. 8. 2008 15:11)

moc hezký článeček..jen škoda že tady není fotečka jak vypadají klíčící semínka, protože je to nádhera..takové drobounké tečičky a z nich pidi líst nebo cože to vlastně je :-). Snad ty mladé semenáčky nezahubím, vyklíčily mi asi po 3 týdnech

Re: semena

(Jaromír Novotný, 7. 8. 2016 17:04)

Vyklíčili mi taky a fotku mám a sem vložit nejde nebo nevím jak.
Děsně pomalu rostou, podmínky mají snad dobré, bojím se je přesadit, jsou hodně subtilní.

semenáčky

(P.J., 15. 10. 2010 12:53)

Tak sa mi podarilo dorobiť semienka - moja rastlina je zrejme samoopoelivá. Semenám som nedával veľa šancí na vyklíčenie, myslel som že budú neklíčivé. K veľkému prekvapeniu a radosti začali klíčiť. Potrebovali pomerne vysokú teplotu, zakrytú misku s výsevom som nechal v byte na parapete. Maličké rastlinky sú skrátka neskutočné.... Polopriesvitná guľôčka veľkosti špendlíkovej hlavičky a jeden "list", vlastne taký cíbik dlhý asi 3cm. No je to skrátka bomba. Snáď sa mi ich nepodarí všetky zahubiť, a nejaká sa dožije dospelosti.