Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oxalis melanosticta

21. 9. 2007

                    Oxalis melanosticta Sond.


Obrazek

 

  

Fotografie 1:

1. Cibulky (Bulbs)

2. Rostlina na začátku sezóny (Plant on the beggining of growing seassion)

3. Střed růžice (Centre of leaf rossete)

4. Nový květ (New flower)

...............................................................................................................


Září je rok co rok nejen měsícem, kdy začínají po prázdninách chodit naše děti do školy, ale i dobou, kdy se po několikaměsíčním odpočinku houfně začínají probouzet tzv. zimní kytky. Pro případné neznalé je to termín pro rostliny, které si urputně uchovávají růstový rytmus z jižní polokoule. V naší sbírce mezi ně patří spousta Jirkovo cibulovin, dále např. rody Othonna, Tylecodon a Oxalis. Právě z posledního rodu vybírám pro tentokrát africký druh, který se jako první bez jediné kapky vody sám probudil po několika měsících k životu. Oxalis melanosticta jsem vloni na podzim nakoupila u jedné české zahradnické firmy jako dvě neolistěné hlízky. Obě se po zasazení brzy probudily k životu. Stejně jako u dalších hlízkovitých šťavelů hlízka nejdřív pustí nové jemné kořínky, a pak na jejím vrcholu začne rašit nový stonek. V okamžiku, kdy se jeho vybledlý vrchol prodere na povrch substrátu, začne se vyvíjet budoucí růžice nových listů. Ty jsou zpočátku miniaturní, s listeny sevřenými k sobě. Až po několika dnech se plochy listenů narovnají a v plné velikosti a kráse doširoka rozevřou. U O.melanosticta opakvejčité listeny zaujmou svým stříbrným ochlupením, třpytícím se na světle. Je zajímavé, že oproti svým americkým příbuzným se na noc nijak výrazně nesklápějí směrem dolů, zůstávají široce rozprostřené.

Na rozdíl od loňského roku se letos brzy po vytvoření několika prvních listů objevila u báze listových řapíků docela velká krátkostopkatá poupata. Jejich vývoj netrvá dlouho, po několika málo dnech se do ruličky sevřené žluté petaly trychtýřovitě otevřely a objevil se první, vzhledem k listové růžici poměrně velký květ. Uvnitř pěti korunních plátků se ukrývají 2 prstence tyčinek, jeden nižší a druhý vnitřní vyšší. Květ se úplně otvírá jen při dostatku tepla a slunečního svitu. Po dva dny, kdy se květ otvíral dokořán, jsem neměla čas na fotografování, takže mě potěšilo, že vydržel i den třetí, což už jsem si nenechala ujít. Další poupata jsou připravená, ale vzhledem k současnému zhoršení počasí si asi budu muset chvíli počkat, než se předvedou v plné kráse.

Vzhledem k malému rozšíření jihoafrických oxalisů mezi pěstiteli bych vám asi měla alespoň naznačit, co s hlízkami po zhruba dvouleté zkušenosti s pěstováním dělám: po sezóně, kdy zaschnou nadzemní části květináč vysypu, hlízky očistím, případně rozdělím (v době vegetace se mohou vytvořit dceřinné cibulky) a vracím do nového propustného substrátu (míchám pemzu s pískem a kompostovkou). Na dno květináčku dám drenáž z kamínků, pak zhruba centimetrovou vrstvu substrátu, na kterou posadím hlízku či hlízek vícero a pak vše zasypu zbytkem substrátu. Hluboké umístění je důležité pro pevné ukotvení budoucího stonku. Pak nechám květináč nasucho až do následující růstové sezóny. Do růstu se hlízkovitý šťavel dostane buď bez vnějšího přičinění (zalití), nebo si začátek růstu můžu mírně regulovat přečasným počátkem zálivky s rizikem, že hlízka může uhnít, pokud ještě chtěla nějakou dobu odpočívat. Proto si raději dopředu zjistěte, zda je váš šťavel zimní nebo letní. Příliš nedoporučuji manipulovat s hlízkami v době vegetace, stonek s listy pak může předčasně zatáhnout, protože jemné rozptýlené kořeny nesnášejí přesušení. Z toho vyplývá i množství zálivky: nenechte pokud možno květináč nikdy úplně vyschnout, jinak vám oxalis upadne do předčasného spánku. Přirozené ukončení růstu naznačí sám žloutnutím a opadáváním starých listů. Pěstovat šťavely z Afriky doporučím těm, kdo už mají s nějakými sezónními oxalisy aspoň trochu zkušeností a mohou jim dopřát maximum světla (za záclonou v pokoji už to není ono). Nejdřív sežeňte méně náročné druhy, které se snadno množí dceřinnýmí hlízkami (O.obtusa, O.pes-caprae). Až projdete aspoň roční školou, asi pravděpodobně také podlehnete kouzlu takových nádherných druhů, jako je např. O.melanosticta. R.


Summary:

Description and experience with growing of african bulbous Oxalis melanosticta.


Fotografie 2:

1. Střed listové růžice (Centre of leaf rossete)

2.+ 3. Rostlina s květem (Plant with flower)


Obrazek

























 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Lukon

(Radka, 4. 10. 2015 22:07)

Dobrý den,
já tento oxalis koupila tak před 9 lety v Lukon Bulbs. Nevím, jestli ho mají ještě v nabídce. Já už ho bohužel nemám.

dotaz

(Vlasta, 4. 10. 2015 8:13)

Kde se dá sehnat,prosim?

Oxalis

(Barbora, 29. 1. 2008 14:46)

Děkuji za expresní radu,dnes jsem byla na Vašich stránkách poprvé a určitě ne naposledy.

Oxalis

(Radka, 29. 1. 2008 11:09)

Pokud jsou narašené, určitě je vezměte to pokoje na okno a začněte zalévat. Je to zimní oxalis, ale spousta lidí ho pěstuje jako letní. Asi trochu trpí, ale jde "přeonačit". Udržte ho ve vegetaci přes jaro až do konce léta a pak přestaňte zalévat, ať zatáhne.
Současné listy budou vytažené, ale stejně časem zaschnou a pak je odstraníte a necháte jen ty pěkné, jarní. Tím, že ho můžu mít přes zimu ve skleníku, vegetuje mi přirozeně v zimě (sám bez zálivky koncem léta narašil). Ale skalničkáři ho mají v létě na skalkách, tak asi nic nepokazíte. Je to nádherná nedoceněná kytka, tak hodně štěstí a radosti.

Oxalis melanosticta

(Barbora, 29. 1. 2008 11:01)

Dobrý den, z nedostatku informací jsem na podzim zakoupené oxalis-melanosticta zasadila a nechala v garáži k přezimování.Objevilo se pár lístků,celou zimu nedostaly ani kapku vody. Mám je teď na konci ledna ještě přenést do pokoje? Myslela jsem, že jde o letní cibulovinu.

Oxalisy

(Radka, 30. 11. 2007 19:18)

Já zase moc děkuji za komentář, občas je to takové smutné, psát jen do prázdna, když na článek nikdy nereaguje (a nemyslím tím jen pochvalné dopisy :-) ).
Já se do oxalisů zbláznila před třemi roky na přednášce Romana Staníka o sukulentech Chile a jak vidíte, už mě to nepustilo. Nové druhy přibírám opatrně, aby mě to ze skleníku úplně nevytlačilo :-).
Výsevy určitě zkuste, vlastnoručně vyseté rostliny mám asi ze všech nejraději.Ze začátku asi budete mít ztráty, ale brzy se to vyvrbí a bude Vám to dělat radost. Zachovejte nám přízeň a ať se daří.

Poděkování

(Romča, 29. 11. 2007 14:37)

Děkuju moc za Vaše stránky, sou úžasné ;o)
Díky popisům Oxalisů sem se do nich zamilovala a začínám uvažovat o rozšíření své mini sbírky sukulentů, kaktusů a kaudexů, akorát je problém s místem, což taky určitě znáte :o)
Každý den kontroluju, jestli nepřibyl nějaký článek, rozšiřují mé začátečnické pěstitelské obzory. Ještě si netroufám množit setím, ale čuju v kostech, že se ta chvíle blíží....