ZEL(e)NÉ LISTY

Hypoxis obtusa  Burchell ex Ker Gawl.

Fotografie 1 - Hypoxis obtusa

.........................................................................

Slabý, leč vytrvalý povolební deštík má za jeden z pozitivních následků tuto chvilku, kdy mohu přerušit velkoplošné přesazování svých kytek a zkusit dopsat tři týdny rozepsaný článek. Dnes opět o rostlině na okraji zájmu, hlízovině se zářivým květem, africké Hypoxis obtusa. Nevím, nevím, jestli se mi podaří udržet onen správný ženský rod, ale budu se aspoň snažit.

Tato hypoxis roste v domovině na obrovském areálu od Angoly na západě, JAR na jihu po Keňu a Etiopii na východě. To bude zajisté znamenat jisté rozdíly ve vzhledu jednotlivých populací vzdálených od sebe tisíce kilometrů. Ta moje má na jmenovce Keňu, kde, jak jsem vyčetl v chytré knize, roste ve vnitrozemí ve vyšších nadmořských výškách, až do 2000 m.n.m. Lze ji objevit na mělkých půdách jako součást travnatých vysychajících stepí. Je to nenápadná kytka, odolná vůči pravidelným požárům, které tyto oblasti sužují, tím, že jde o geofyt s velkou hlízou, ze kterého bez problémů znovu vyráží nové listy, ztracené po požáru nebo dlouhém období sucha. Myslím si, že pokud nekvete, nejde ani v přírodě mezi ostaní vegetací objevit.

Rod Hypoxis, který má kolem 90 druhů, je v podstatě žlutokvětý rod s pouze dvěma bílokvětými výjimkami. Hypoxis obtusa, podle jména tupá (na rostlině jsem kromě zespodu seseknuté hlízy nic dalšího tupého neobjevil), je celkem dost podobná již představené Hypoxis hemerocallidea. Rozdíl vidím v postoji listů, které z počátku víc „trčí“ a zakrucují se teprve po delším čase a v jejich větší bylinnosti, H. obtusa je má výrazně měkčí. Listy mají drobné, překrývající se vlásky na okrajích. Nízké květní stonky nesou menší počet žlutých typických hypoxisových kvítků, které nemají dlouhého trvání, ale jsou brzo nahrazeny dalším stonkem s dalšími květy.

H. obtusa patří k několika málo zahradnicky využívaným druhům rodu a díky látkám obsaženým ve své hlíze je také využitelná i medicínsky. V Etiopii se dokonce spolu s Hypoxis villosa záměrně pěstují jako zemědělská plodina. Hlízy jsou pravděpodobně jedlé a často se prodávají na trzích východní i jižní Afriky. Jejich hlavní použití je ale v tradiční africké medicíně, novodobé vědecké pokusy jsou teprve v počátcích.

Moje zkušenosti jsou po jednom roce pěstování malé - v létě jsem letnil, v zimě H. obtusa zatáhla, na jaře obrazila a nakvetla. Zimování bylo  - pod 10 °C bez následků, zřejmě to není vyložené teplomilka. Nedokážu si sice představit sbírku orientovanou na rod Hypoxis, ale několik zástupců tohoto zajímavého rodu do sbírky správného cibuláře určitě patří. J.

Summary:

Description and experiences with growing of Hypoxis obtusa from family Hypoxidaceae.

Fotografie 2:

1. Hlíza H. obtusa (The tuber of H. obtusa)

2. Květ (A flower)