ZEL(e)NÉ LISTY

Eucomis comosa (Houtt.) Wehrh. var. comosa – alias E. punctata

Fotografie 1:

1. Detail květů

2. Rozkvétající Eucomis comosa

...............................................................

Teda to je název článku jako šifra pro otevření Sezama! Ale ono takhle nějak je to správně – dnešní platné jméno a jméno obecně užívané, sice neplatné, ale přiléhavější. A protože obchodníci potřebují jména úderná a dobře pamatovatelná, je E.comosa ponechána taxonomickým vrtalům a E.punctata lidu zahradnickému. Ono je to stejně ještě málo a nakonec nastupují své vítězné tažení zahradnickými katalogy a e-shopy zřejmě nádherné a ještě nádhernější kultivary E. comosa, případně E.punctata. Pro milovníky a sběratele oněch kultivarů a jejich jmen přidávám malou ochutnávku z jednoho zahraničního katalogu – E.comosa ‚Cornwood‘ ‚First Red‘ ‚Sparkling Burgundy‘ ‚Oakhurst‘ ‚Tarzan’s Tail‘ ‚Tofee‘ ‚Tugela Jade‘ ‚Tugela Ruby‘ ‚Innocence‘ ‚Kilimanjaro‘ ‚Purpurea‘ ‚Reuben‘ a ‚Rubrum‘. Pak prostě člověk neodolá a například ten ‚Tarzanův chvost‘ musí mít!

No nic, to jen tak pro odlehčení mých nudných cibulových textů. Asi jste už poznali, že vás dnes nemine na ZL další článek o cibulovině. Ono nakonec ať napíšu o jakékoliv kytce z naší sbírky, stejně většina čtenářů bude logicky zklamaná, že píšu právě o této , pro ně nezajímavé, a nepíšu o tamté, zrovna pro ně úchvatné. Posledně to byla u nás vzácná jihoafrická Brunsvigia bosmaniae (mimochodem zdá se že je samosprašná a budou semena!), dnes to bude „obyčejná“ ale opět jihoafrická Eucomis comosa původem z jihovýchodního Kapska. U nás je to zahradnická klasika a navíc ji můžete dostat i jako odnož od některého pěstitele, u kterého se jí daří.

Pro někoho jsou eucomisy nezajímavé a jejich květenství neatraktivní. Jiní jsou jiného názoru a mezi ně patří například i středoevropský hmyz. Včera byl velmi pěkný, slunečný i teplý den zároveň a když jsem se přiblížil k mojí kvetoucí E.comosa, obdivem jsem vydechnul. Tarzan se svým chvostem to sice nebyl, ale pohledný výtvor přírody určitě a téhož názoru bylo asi 5-6 vos (nebo vosíků) a několik much, kteří ve velké shodě oblézaly a olizovaly jednotlivé do široka otevřené kvítky. Chtěl jsem si přivonět, pak jsem si to kvůli vosám rozmyslel a květenství jsem očichal až navečer. No vůně tam byla, možná i trochu nasládlá ale možná i trochu nasmrádlá. Literatura uvádí, že v domovině tato vůně láká menší motýly.

Tuto dostupnou jihoafrickou cibulovinu-hlízovinu lze pěstovat mnoha způsoby. Ve výživné půdě někde navolno v záhoně narůstá do větších rozměrů listové růžice i květenství jsou větší. Jenom ty španěláci, těm eucomisy velmi šmakují a dokáží je při nočním nájezdu zcela zdevastovat. Takže jsou nakonec lepší větší květináče nebo ještě lépe mísy, umístěné výše od země právě kvůli těm slimákům. Eucomisy nejsou kytky úpalu, sluníčko mají rády jen část dne, jsou vlastně docela vodomilné. Jejich listy, zpočátku docela pevné a stojací, v závěru sezóny trochu poléhají. To však kytka vynahradí svým květenstvím, vše vidíte na fotkách. Nadzemní části rostliny jsou velmi citlivé na poklesy teploty a i slabý mrazík je spolehlivě spálí, naštěstí podzemní hlíza je v bezpečí. V zimě je nutné umístit hlízu v chladu a suchu, v květináči či vyjmutou. Rozmnožování kytek je možné bezproblémovým výsevem nebo odnožemi.

Poslední poznámku – i tato rostlina má svoje medicinské využití, současná věda zkoumá látky v hlízách eucomisů obsažené. Domorodci kmene Xhosa je dlouhá léta dávají žvýkat dětem při prořezávání zoubků a čištění ústní dutiny. Například na domorodých tržištích v Durbanu jsou hlízy E.comosa běžnou součástí sortimentu přírodních medikamentů. J.

Summary:

Description nad experiences with growing of Eucomis comosa.

Fotografie 2:

1. Rozkvetlý E. comosa

2. Detail kresby na spodní straně listů a květního stvolu