Něco z historie – a taky z literatury
Něco z historie – a taky z literatury
Ne, že by nějaké ty kytky u nás nebyly na forhontě – hezké a kvetoucí, ale človíček-propagátorek si nechce připadat jen jako jukebox, který zahraje (v našem případě napíše) na zmáčknutí čudlíku. Dnes nemám chuť na kytku (a že mi kvetou!), ale dlouho už tu nebyla recenze na nějakou sukulentářskou knížku, tak něco na toto téma přidám. Začíná nám všem totiž období s dlouhými (podzimními i zimními) večery, které jsou tak ideální na počtení staré i nové literatury, doplněné pochopitelně i modernějším surfováním. Nic proti internetu, ale my staromilci víme – kniha je kniha!
Jak už mi tak postupně přibývají léta, stále častěji a vlastně i čím dál tím víc raději se dívám do minulosti – jak to bylo „dřívávejc“. I ten náš sukulentářský koníček už něco pamatuje a právě díky například dnešní knížce je možné podívat se pár desítek let nazpět do historie pěstování sukulentů v Čechách. Podařilo se mi totiž nedávno vysápnout v jednom pražském antikvariátu za slušnou cenu polozachovalý exemplář zásadní knihy pro kaktusáře i sukulentáře v našich zemích. Oním exemplářem je Kniha o kaktusech a sukulentech, Oskar Smrž, 1929 (!) Chrudim (se slavnou předmluvou Dra Karla Čapka). Psát se o ní dá dlouho a z mnoha úhlů, já se dnes pokusím pouze o jeden a snad i krátce.
Nedávno proběhla pod patronátem Sekce pěstitelů sukulentů celonárodní anketa o 30 nejoblíbenějších sukulentů, přesněji o 30 nejoblíběnějších rodů sukulentů. Proto mě zaujala myšlenka, jak to bylo před oněmi 87 lety (snad jsem to spočítal dobře), když pardubický Pan zahradník Oskar Smrž sestavil svoji knížku.
Zvolil jsem zjednodušený model vyhodnocení – spočítal jsem fotografie sukulentů v knize (ve druhé části věnované pouze sukulentům) a sestavil pořadí podle jejich četnosti. Porovnání s výsledky novodobé SPS ankety si může každý udělat sám. Některé umístění odpovídá, jiné lehce překvapí:
Euphorbia, Echeveria - 12 fotek, vítězný double, už i tenkrát dva superrody
Crassula – 11 fotek, v těsném závěsu za vítězi, stále žádné velké překvapení
Agave – 9 fotek, další veleoblíbený rod napříč staletími
Haworthia – 7 fotek, bramborový outsider poráží druhé Aloe
Sedum, Aloe, Gasteria, Senecio (+ Kleinia) – 5 fotek, kvarteto v závěsu – první dva očekávaně, druzí dva překvapivě
Cotyledon, Sempervivum – 3 fotky, dva rody, které se v moderní anketě moc neumístily
Kalanchoe, Ceropegia, Faucaria, Pachyphytum, Stapelia – 2 fotky
Jednofotkové rody už pak jenom dokreslují pestrost tehdejšího světa sukulentů, jak ho znali tehdejší zkušenější pěstitelé. Další rody sukulentů jsou v této knize pouze zmíněny bez fotografie. Je velmi překvapující, jak široký záběr měli tehdejší pěstitelé a také i obchodníci s kaktusy a sukulenty, které k sobě patřily tenkrát i dnes. Těším se na spoustu večerů nad touto starou knihou, která dokazuje, že naši pradědové, dědové i otcové byli velcí sukulentářští pašáci! J.
