ZEL(e)NÉ LISTY

Návštěva kaudexovo-houbová - u Vládi Hracha

Je to skoro na den celých sedmnáct měsíců (i když 17 je dobrá číslovka – kromě magického prvočísla je to také hlavní číslo v jedné trampské písni, kterou jsem kdysi zpívával) co jsme na ZL naposledy psali o nějaké návštěvě v sukulentní sbírce. Dřív to byla naše oblíbená parketa, na kterou jsme pozapomněli, nikdy však není pozdě se k ní vrátit a představit nějakou další originální sbírku i s jejím pěstitelem. Dnes to bude sbírka šumavská, zajímavá rostlinami i jejich kulturou.

S Vláďou se známe asi už od prvních měsíců existence Zelných listů. Byl jeden z prvních našich čtenářů, kteří tenkrát zajásali, že se na internetu objevily české stránky pišící o sukulentech a hlavně občas i o jeho milovaných kaudexech. Vláďa je totiž soukromý zemědělec, který vedle výtečných výsledků s bramborami klasickými (jedlými) dosahuje podobných pozoruhodných výsledků i s bramborami sukulentními, čili kaudexy. Není to tak úplně přesné, je to také kaktusář a včelař a to jsem na něco určitě zapomněl.

V jeho sbírce jsme už byli potřetí, tentokrát jsme si ji užili několikerým způsobem, přičemž žádný nebyl okrajový. Důkladné prohlídky (hraničící s hloubkovými průzkumy) obou Vláďovo skleníků (klasičtější kaktusový a originální sukulentní) přerušené nedělním super-bio-obědem milé kuchařky Květy na zdravém vzduchu v kruhu celé rodiny a nakonec výlet po šumavských loukách završený jízdou traktorem na místní vyhlídku. Asi poprvé i naposled v životě jsem se zúčastnil úžasného hrabalovského zážitku – sběru hub z traktoru. Letos opravdu rostou houby v takovém rozsahu, množství i druhovém spektru, že vlastně nejdou vysbírat. A tak ty vycvičené oči Vládi a Květy odhalovaly v největší blízkosti lesní cesty hřiby, suchohřiby, lišky, bedly, kozáky, kováře, klouzky a další kousky, pro ty nejhezčí se zastavovalo, Radka vyskakovala z traktoru a nadšeně prováděla plošný lesní sběr (a večer už méně nadšeně plošnou očistu) .

Zpět k sukulentům: jak už jsem naznačil, největší miláčkové Vládi jsou kaudexní sukulenty. Je jim schopen leccos obětovat a umí jim jako správný zemědělec i pořádně podstrojit. Mezi jeho favority patří rody Adenia, Raphionacme, Stephania, Cyphostemma, různé tykve, všelijaké vzácnosti a nezvyklosti, především v popínavém provedení s brambůrkou pod sebou . V posledním období začal oblibovat i drobné tečkované cibuloviny. Nejzajímavější na Vláďově sbírce je ale jeho vlastní kultura. Tím, že o svých kytkách přemýšlí (umí si posedlácku dát dvě a dvě dohromady), zjistil, že právě sukulenty s vekým zásobním orgánem potřebují jiný způsob pěstování, než jim většinou dáváme. Proto zrealizoval osobitý záhonový způsob se zapuštěnými hliněnými květináči, který spoustě jeho druhů naprosto ulahodil. Výsledkem jsou neuvěřitelné nárůsty samotných kaudexů, obrovské sezónní zelené hmoty korunované masovým kvetením a další pěstitelské úspěchy.

Není vše tak jednoduché a přímočaré, cestu k pěstitelskému ideálu lemují i drobné průšvihy, ale vytrvalost spojená s citem a obětavostí (Vláďa je asi jediný sukulentář, kterého znám, jenž v problematických mrazivých nocích spí u svých miláčků a celou noc jim topí) přece jen přináší výsledky nevídané i v profesionálních botanických podmínkách.

Vláďa často říkává, že nás dva s Radkou bere jako svoji druhou rodinu. Je nám velkou ctí i radostí a - přejeme Ti bráško hodně dalších pěstitelských úspěchů i spousty velkých radostí s Tvými miláčky.

J. a R.