ZEL(e)NÉ LISTY

Letní návštěva u Oty Potyky

Fotografie 1: Ota Potyka vpravo (right), Václav Procházka vlevo (left)

..............................................................................................................

Myslím, že je čas vrátit se k našim letním cestám do sukulentních sbírek, kterých se nashromáždilo tolik, že jsme je nestihli do konce loňského roku představit. Připravte se tedy, že do letošního vyletnění rostlin se k nim budeme vracet, protože každá z nich má něco do sebe. Začneme třeba červencovými návštěvami a jednou z nich byla prohlídka rozsáhlé sbírky Oty Potyky na severu Moravy.

Přestože jsem zde byla už potřetí, opět jsem to nemohla najít, řidič Jirka proto začal po nějaké chvíli ztrácet trpělivost. Když už to vypadalo na partnerskou roztržku, zasáhl spolujezdec Václav a rozvážně odkráčel na nedalekou stanici Městské policie, odkud se vrátil s přesným popisem cesty k požadovanému cíli.

Za okamžik jsme stáli před komplexem skleníků. Ve dveřích otevřené garáže seděl mladý člověk s nůžkami v ruce a zdatně odstřihával dlouhé trny ze spousty kaktusových podnoží. Tušili jsme, že jsme tu správně. Vzápětí z vrat vyběhl psí trhač, tedy lépe řečeno úžasně hodný a inteligentní psí minimiláček pana majitele a vítal nás štěkotem a vrtěním. Naše malá dcera z něho nemohla spustit oči, byla to láska na první pohled. To už jsme stáli v kanceláři, kde jsme Otu Potyku staršího vytrhli z pilné roubovací práce.

Následovala podrobná prohlídka všech sbírkových prostor, těch starších i těch nedávno renovovaných. V té novější části byla většina přízemních prostor naplněná kaktusy, sbírkovými i prodejními. Nebudu vše podrobně líčit, udělejte si alespoň částečně obrázek sami. Zatímco Jirka už pokukoval po dalším patře skleníkového komplexu se sukulenty, Václav, který má v oblibě sukulenty nekaktusové i kaktusové, poctivě procházel jednu dolní část za druhou. Za zvláštní zmínku stojí od mé minulé návštěvy trochu pozměněné středové prostory komplexu, kde vzniklo místo pro ty nejvzrostlejší rostliny – pachypodia, dorstenie, cykasy atd..

V horním skleníku nás uvítalo vlhké vedro. Na docela velké ploše stály rozměrné vany se sukulenty. Když říkám vany, myslím opravdu vany – podmisky. Každý z nás má svůj styl pěstování rostlin, ve zdejších podmínkách se majiteli v sezóně osvědčilo vlastně neustálé podlévání rostlin. Je možné, že některé druhy nejásaly, další však byly možná spokojenější, než při našem šetření s vodou. Z vlastní zkušenosti vím, že nejlépe se kytka napije při zalití podmokem, já však tento způsob raději prostřídávám se zálivkou shora.

Objevili jsme řadu sukulentních zajímavostí a z některých jsme dokonce bez problémů dostali odnože. Nejvíc nás dostaly krásné exempláře druhu Jatropha cathartica (dříve J.berlandieri), přičemž jsme se dozvěděli, že je Ota Potyka se slušným úspěchem generativně množí, čímž se stal jedním z mála, o kterém to teď vím. Přesunuli jsme se z tropického vedra skleníku do malé místnosti s posezením, kde došlo na popovídání a ochutnáním šklinky nějaké silné lihoviny (pochopitelně kromě Jirky – řidiče). V závěru návštěvy jsme se vrátili do starého skleníku, kde jsem ke své velké radosti dostala od Oty Potyky řízek z jedné krásné ( a vzácné) madagaskarské euforbie.

Aby to bylo spravedlivé, musím podotknout, že dnes s obrovskou sbírkou velikosti botanické zahrady Otovi Potykovi staršímu pomáhá jeho syn, rovněž Ota, ten však byl v době naší návštěvy na jakémsi určitě „záživném“, bohužel i povinném školení. Pan Ota Potyka starší je skvělý vypravěč, mluvící místním nářečím, které má pro mě úžasné kouzlo. I když naše metody pěstování jsou hodně odlišné, já se sem do Orlové docela ráda vracím, vždyť odtud pocházejí některé mé „služebně“ nejstarší rostliny, které jsem tehdy dostala opravdu za symbolickou cenu. Pan Ota netuší, že vlastně spolu s Petrem Pavelkou založili mojí dnes už docela obstojnou sbírku havorcií. Pokud budete mít cestu na sever Moravy, zkuste si naplánovat i cestu k Potykovým, jejich skleníky určitě stojí za obhlídku a pořád je zde co objevovat. R.

Fotografie ze sbírky najdete ve fotogalerii U Oty Potyky - červenec 2008.

Summary:

The visit to succulent and cactus collection of Ota Potyka.

Fotografie 2: Ota Potyka vpravo (right), Václav Procházka vlevo (left)