Jdi na obsah Jdi na menu
 


Houby, plísně, baktérie - pro rostliny mizérie

22. 11. 2008

Houby, plísně, baktérie – pro rostliny mizérie

Obrazek



Fotografie 1:

1. Uhnilé kořeny a spodní část stonku jedné aloe

2. Uhnilá báze listu aloe

3. Rezavé skvrny na listech krasuly, vznikající při zálivce na listy rostliny

4. O.megalorrhiza, kterému uhnily nadzemní části (naštěstí to znovu "rozdýchal")

...........................................................................................................................

Touto mírně naivní veršovánkou jsem si dovolila uvést další kapitolu našeho místy i nehezkého seriálu netýkajícího se přímo sukulentů, ale spíš záležitostí kolem nich. Minule nás žrali škůdci, dnes nás budou ničit nižší organismy. Houby, plísně, baktérie (myslím ty zlobivé, ne ty užitečné) – při vyslovení některého slova z této trojice se většina pěstitelů otřese a leckomu se i zatmí před očima. Díky nim totiž v naprosté většině přicházíme o rostliny. I když je třeba původcem problému vlnatka, kořenovka, sviluška apod., stejně nakonec rostlinu zahubí hniloba, která se do těla rostliny dostane otevřenými ranami na povrchu listů, stonků či kořenů. Je to podobné jako u živočichů – každá rána je možná vstupní brána pro infekci.

Po pravdě řečeno, neznám přesné názvy všech houbových chorob rostlin (nejsem v žádném případě odborník), vím jen, jak se někdy projevují. Nashromáždili jsme pro vás i několik fotografií, předem ale upozorňuji, že jsou pro slabší a citlivější povahy nevhodné. Naprosto laicky rozlišuji hnilobu rezavou, černou a mokvavou. Rezavá hniloba se objevuje u rostlin s poškozenými kořeny (stačí chlad, přelití, déletrvající mokrý substrát a hniloba je tu, co by dup). Nemocné kořeny odhalíte většinou jen při přesazování, nebo si s trochou štěstí všimnete, že rostlina chřadne a po rychlém zásahu odstraníte všechny hnijící části kořenů (pozor, hniloba postupuje cévními svazky, musíte tedy nechat jen ty kořeny, kde už není ani náznak po hnilobě). Když nezasáhnete včas, hniloba vstoupí do kaudexu a pak i těla rostliny a v takovém případě se dají zachránit v lepším případě vrchní části rostliny, v horším případě už nic. Na ukázce kaudexu jednoho chilského oxalisu uvidíte rezavou hnilobu jako názorný příklad.

S černou hnilobou jsem se setkala především u kaktusů a stapeliovitých rostlin. Napadá rostlinu opět hlavně odspodu, zaznamenáte ji ve chvíli, kdy se vám rostlina začne kácet a po ohmatání najdete měkký krček stonku rostliny. Řeknete si „A sakra“ a chopíte se čistého nože (doporučuji neotálet). Musíte řezat stonek tak dlouho, dokud se nedostanete až ke zdravé tkáni. Kvůli hygieně je lepší (pokud to jde) nemocné části odlomit. U některých vícestonkových rostlin můžete při zásahu včas zachránit ostatní stonky či odnože, u jednostonkových se buď musíte spolehnout, že rostlina zvládne vytvořit nad uříznutým místem nové kořeny, u některých vzácnějších a choulostivějších kytek raději přikročte k naroubování. Pro takové případy doporučuji mít po celý rok připravené vhodné napité podnože (Trichocereus jusbertii atd. u kaktusů, nebo pro stapeliovité předem připravené a povysazené vzrostlé hlízy běžné Ceropegia woodii – pokud nemáte, vaše smůla). Já jsem teď takto zachraňovala vzácnost Caralluma moniliformis a vyhráno bude, až se rostlina přes podnož napije. Ne, že by se mi roubované rostliny jakéhokoli druhu líbily, ale když není zbytí…

S mokvavou hnilobou si nevím rady, ta postupuje tak rychle, že v naprosté většině případů nejde rostlinu zachránit. Vždy se vyplatí všechny uhnilé části okamžitě odstraňovat ze skleníků do popelnice (ne do kompostu!), aby spóry, šířící se vzduchem nezamořily další kytky.

Kromě podobných ošklivých hnilob můžete také najít nejrůznější plísně, padlí, rzi, černé skvrny na listech atd.. Nějakou dobu jde odstraňovat napadené listy, ale někdy je lepší rovnou přikročit k chemickému ošetření. Já osobně vždy dám list, napadený podobnou nehezkou chorobou do uzavíratelného igelitového pytlíku a zanesu do prodejny zahradnických potřeb. Měli by zde být informovaná prodavačka či prodavač, kteří by vám měli být schopni dát radu a nabídnout nějaký chemický prostředek. Pokud nebudou drahé, raději si kupte třeba dva různé prostředky, kdyby některý z nich nezabral. Názvy a složení podobných prostředků se tak rychle mění, že nemá ani cenu psát, co jsme používali nebo používáme my, je možné, že už se to třeba ani nevyrábí nebo už chemici vyvinuli lepší.

Obecně platí, že nejúčinější preventivní a nenákladnou ochranou před houbami a plísněmi je pohyb vzduchu ve skleníku či jiném pěstebním prostoru alespoň po část dne (nejlépe v úrovni stolů s rostlinami). Proto je vždy tolik ztrát v zimním období, kdy skleníky utěsňujeme a v bytech se bojíme z obavy před nastydnutím větrat okny, u kterých rostliny máme. V létě, kdy se permanentně větrá, ve sbírkách plísně nebývají, tedy pokud je nemáte v těsné blízkosti sousedova kompostu, na který jako na potvoru háže vše, co mu na zahrádce uhyne. V zimě stačí ve skleníku po část dne pouštět nějaký nízkoenergetický ventilátor, která nahradí větrání průvanem. Hnilobám zase předejdete prevetivním přesazováním rostlin, kdy je šance odstranit shnilé kořeny a kontrolovat případný výskyt škůdců, parazitujících na kořenech. Hlavně nikdy na nic nečekejte, rychlý zásah je v případě hniloby na místě.

Asi jsem vás zase trochu postrašila,co? Malování čerta na zeď je na místě, protože je vždy velmi smutné, když objevíte hnilobu uvnitř těla vašeho sukulentního miláčka. Ne vždy má taková historka dobrý konec. Vám všem přeju, abyste podobné historky zažívali co nejméně. A jelikož je doba sklizní semen našich rostlin, příště bychom zahájili v rubrice Jak na to sérii článečků u výsevech. R.

Summary:

Article about illnesses of succulents (fungi, mould etc.)

Fotografie 2:

1. Uhnilý kaudex oxalisu

2. Hniloba na bázi stonku O.gigantea

3. Zachráněné jádro cibule, které ohnily vnější obaly

Obrazek


Fotografie 3:

1. Černá hniloba u O.wissmannii

2. Uhnilé kořeny a báze stonku

3. Náhradní kořeny nad nemocnou částí

4. Ještě pořád musíte řezat

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář