ZEL(e)NÉ LISTY

Do čeho sukulent zasadit?

Fotografie 1:

1. Písek

2. Pemza

3. Kokosové vlákno

4. Agroperlit

...............................

Nechci teď psát o nádobách a květináčích, ale o substrátu – zemině, do které chceme sukulent zasadit. Základní pravidlo je, že musí být propustný, nasákavý, takže po úplném vyschnutí musí být schopný opět přijmout vodu. Uvedla bych dvě varianty míchání substrátů: pro bytové a pro zahradní možnosti získávání jednotlivých komponentů pro vhodný substrát. Ještě se musím omluvit za to, že teprve až po vzniku tohoto textu jsem si uvědomila, že  recept pro dokonalý substrát nejde zjednodušit tak, aby fungoval pro všechny rostliny, a proto vždy při jeho míchání zůstavá dostatek prostoru pro cit, intuici a u někoho i pro alchymii a vynalézavost.

Bytové možnosti:

Když bohužel nemáte možnost vzít si zeminu ze zahrádky, nabízí se dvě alternativy. Pokud jste si někde na procházce všimli čerstvých krtinců, můžete krtky těžce vykopanou hlínu použít pro své kytičky. Pokud jako na potvoru krtince ve vašem okolí nejsou, zbývá nabídka zahradnických center a hobbymarketů. Jako nejjednodušší se nabízí prodávaný substrát pro sukulenty a kaktusy. Já osobně s ním však nemám dobré zkušenosti, rostlina v něm jen přežívá, ale určitě si nelebedí.

Raději bych zvolila zeminu pro pokojové rostliny a smíchala ji se světlým pískem v poměru 1:1. Snad vás nepohorším, když se přiznám, že jsem si kdysi pro písek chodila k dětským pískovištím, budiž mi omluvou to, že jsem brala vždy jen ten, co dříve děti vyházeli z pískoviště ven a tudíž už byl většinou nepoužitelný. Ten jsem pak propláchnutím zbavila nečistot. Zdůrazňuji, že se vyplatí před použitím zvlhčený substrát propařit v mikrovlnné troubě (suchý nepropaříte, ať se snažíte sebevíc). Stačí naplnit pro jistotu zdvojený mikrotenový pytlík, určitě ho nechat otevřený (jinak vám partner či partnerka nepoděkují, protože mikrovlnka bude chvíli nepoužitelná) a pustit troubu na polovinu plného výkonu po dobu cca10 minut. Přece jen je poctivé upozornit, že se přitom z mikrovlnky line „vůně propařované hlíny“, která ne každému může být libá. Pak nechte vystydnout, trochu odvětrat a po pár hodinách můžete používat. Vyplatí se namíchat a propařit si nějaký substrát do zásoby. V případě, že nemáte chuť či odvahu pobíhat kolem pískovišť, poproste nějakého kolegu z vesnice, aby vám přinesl pytlík plaveného písku (světlého, ale určitě ne kopaného, červeného – ten má moc velký obsah jílu a po vyschnutí je jako beton). Pokud zrovna nepatříte mezi největší neoblíbence v kolektivu, určitě vám někdo pomůže. Já jsem se třeba nestyděla říct si slušně o písek řemeslníkům u výkopů – krásný jemný písek třeba sypou pod kabely a nějaká ta menší igelitka písku jim určitě nechybí (vždy se mohli ochotou přetrhnout - asi zapůsobilo kouzlo osobnosti).

Zahradní možnosti:

Pokud máte zahrádku, jste na tom jako v poslední době my. My jsme na zahradě „podědili“ neprohazovaný kompost (myslím, že něco jako kompost by se našlo na téměř každé zahradě, ale pozor, nesmí se tam dávat shnilé a nemocné ovoce a zelenina, naopak ideální je proleželá směs posekané trávy a spadaného listí). Z nejspodnějších vrstev odebíráme zeminu a po propaření ji mícháme s bílým betonářským (říčním, plaveným) pískem, který máme u domu (pořád se něco opravuje či vylepšuje). Poměr je přibližně 1:1 (záleží na náročnosti rostliny). Je to důležité proto, aby byl substrát propustný. Pokud jsem předtím pouze doporučovala vhodnost propařování, nyní je namístě připomenout jeho nutnost!!! Pokud chcete svou sbírku rozšiřovat, či už tak činíte, doporučuji ještě nakoupit agroperlit, jemnou rašelinu, pemzu a nepovinně několik dalších. Tyhle příměsi přidáváme v různém podílu podle druhu rostliny. Nakonec shrnu, co v praxi využijete.

Základní složky:

Zemina (kompostovka, hrabanka, listovka) – na zahradě či v zahradnických potřebách – vždy navhčenou propařujte dle návodu výše (zničíte tím případné breberky, semena plevelů, zárodky plísní a hnilob). Každý z pokročilejších pěstitelů nedá na tu svou zeminu (kompostovku, hrabanku, listovku – dosaďte podle sebe) dopustit a dovede vyjmenovat všechny klady, proč používá právě to. Myslím si, že v dobách, kdy jsem začínala, jsem byla vděčná za cokoliv, do čeho se daly sukulenty zasadit, avšak raději si to dobře promyslete.

Písek – nejlépe říční, plavený (pokud možno ne červený)

Drobný štěrk – pro drenáž na dně nádob, aby rostliny po přelití nestály ve vodě a mohly si naopak nasávat vodu z podlití.

Méně časté přísady:

Agroperlit, Perlit – přidává se pro odlehčení substrátu. Do písku s perlitem jsem dříve dávala zakořeňovat rostlinné řízky. Seženete v zahradnických potřebách.

Jemná rašelina – přidávám ji do substrátu k některým vlhkomilnějším rodům (Ficus, Begonia, Sinningia). Seženete v zahradnických potřebách.

Pemza – super substance pro rostliny s citlivými kořeny. Dnes ji mícháme v poměru 1:1:1 spolu s kompostovkou a bílým pískem jako základní substrát pro většinu rostlin (ne všem – třeba kaktusům a vlkomilnějším kytkám nesvědčí). Čistou používám pro největší citlivky, nebo na zakořenění rostlin, či jejich částí. Sežene se v množství 50 l např. u firmy Palkowitschia za pár stokorun a vystačíte si s ní hodně dlouho (podle velikosti sbírky). Nebo poproste nějakého velkopěstitele o malé množství.

Antuka – hlavně ta hrubší nahrazuje ve směsích pro někoho nedostupnou pemzu.

Velice zřídkavé přísady (aspoň tedy u nás):

Lignocel (jemný) – kokosové vlákno – přidávám ho některým citlivým hlízám. Koupíte ho v malém balení v chovatelských potřebách.

Keramzit – používá se pro vylehčení substrátů, ale já jsem ho nikdy nepoužívala, takže s ním nemám zkušenosti.

Drcený polystyrén – bílé nenasákavé kuličky se používají opět pro odlehčení substrátu, platí ale pro něj to, co u keramzitu – nepoužívám, nemám zkušenosti

Drcený vápenec – přidává se v malém množství rostlinám, které rostou v přírodě na vápencovém podloží (např.spousta mexických sukulentů potřebuje ke spokojenému růstu právě drcený vápenec).

Láva – nejnovější složka pro pěstitele, nemám zatím zkušenosti

Všechny uvedené složky se dají vzájemně různě kombinovat podle potřeby rostlin (snad jsem na nic nezapomněla). Ale na to přijdete časem určitě sami.

Takže to nakonec shrnu ještě jednou (připadám si už jako malý buldozer). Jako základní substrát bych viděla směs propařené hlíny (krtince, kompostovky) a světlého písku v poměru 1:1 s různými odchylkami tohoto poměru podle přesazovaných druhů. Jirka mi radí základní pravidlo: v hlíně kytka dobře poroste, ale s rizikem snadné smrti díky přemokření a následné hnilobě. V písku vám kytka pravděpodobně nechcípne na hnilobu, ale zase poroste pomalu, nebo vůbec. Takže musíte balancovat někde mezi tím a každý dle svého citu.

Vlhkomilnějším rostlinám přidáváme ještě jemnou rašelinu, xerofytním rostlinám kromě kaktusů dáváme ještě určitý díl pemzy. Nejchoulostivějším kytkám a čerstvým řízkům dáváme čistou pemzu, malinkým semenáčkům citlivých druhů navíc ještě prosátou na jemnou frakci (nezapomeňte, čistá pemza se však musí pravidelně hnojit, protože je bez živin). Pemza jako substrát pro čerstvé řízky jde nahradit třeba pískem s perlitem (perlit písek odlehčí, opět nezapomeňte do zálivky přidávat hnojivo). Pro normální sukulenty jde pemza nahradit antukou.

Dobře, substrát bychom měli, ale do jaké nádoby kytku přesadit? – to si necháme zase na příště.

Summary:

Article about the mixtures of soil, sand and further substances for succulent plants.

Fotografie 2:

1. Naše univerzální směs - kompostovka, písek, pemza

2. Směs pro citlivé vlhkomilnější hlízy - kompostovka, lignocel, agroperlit

3. Láva

4. Keramzit

5. Drobný štěrk na dno nádoby