Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ruscus aculeatus - xerofytní keřík z jihu Evropy

12. 5. 2008

    Ruscus aculeatus – xerofytní keřík z jihu Evropy

 Obrazek

 

  

Fotografie 1:

1. R.aculeatus - větve (R.aculeatus - braches)

2. Květ (Flower)

3. Větev (Branch)

.....................................................................

Některé rostliny mohou na první pohled působit obyčejně, někdy i nezajímavě. Na druhý pohled už to může být naopak. Ruscus aculeatus (listnatec ostnitý) jsem poprvé uviděl už před hodně lety ve výloze jednoho obchodu. Myslím, že to bylo řeznictví a na tom prapodivném křoví mě zaujaly asi jen červené kuličky, rostoucí přímo na jeho listech. Taková zvláštnost. Podruhé jsem se s touto rostlinou setkal u kolegyně v práci. Měla dvě malé, sotva dvaceticentimetrové rostliny ve dvou květináčích a když jsem vyjádřil nad těmi zvláštními malými stromečky obdiv, jeden květník i s rostlinou jsem dostal. Tehdy mně ani nedošlo, že tenhle malý, tmavozelený a velmi tuhý stromeček s pěti hustě olistěnými větvičkami a zvláštními, tvrdými lístky je totožný s oním křovím, kdysi viděným za výlohou řeznictví. Čekal jsem, že stromek bonsajové velikosti ještě dál poroste, ale nezvětšil se ani o kousek. Namísto toho příští rok ze země vyrostl další. Nejprve měkký, světlezelený, ale už po pár dnech bylo jasné, že už „hotový“, se všemi větvičkami a lístky na nich.

Kdo hledá, většinou i najde a tak jsem i já našel v knize o pokojových rostlinách, co mně vlastně doma přibylo za rostlinu. I když to není sukulent, Ruscus aculeatus se dá zařadit mezi xerofyty, rostliny přizpůsobené životu na suchých stanovištích a ke sbírce sukulentů nebo kaktusů se docela hodí. Jeho zvláštní, atypicky tvrdé, dosti pichlavé, kolem dvou a půl centimetru velké lístky vlastně listy nejsou. Mají zvláštní název - fylokladia a jsou to zploštělé, zkrácené boční větvičky, které zároveň plní fotosyntetickou funkci listů. Přímo na nich také vyrůstají malé, nazelenalé květy a krásně červené, kulaté plody, které jsou jednou z největších ozdob této rostliny. Rostlina byla dřív začleněna do čeledi liliovitých (Liliaceae), dnes je zařazena do vlastní čeledi listnatcovitých (Ruscaceae).

Listnatec má být rostlina dvoudomá, měla by mít zvlášť samčí a samičí rostliny. Když se na fylokládiích objevily první malé květy asi ve třetí generaci mírně se zvětšujících rostlin, usoudil jsem, že tohle budou zřejmě rostliny samčí a že se ozdobných plodů nedočkám. Později jsem měl příležitost setkat se s touto rostlinou přímo v místě jejího domova, na jihu Evropy. Poprvé to bylo na Sicílii, kde rostla na relativně vysoké hoře, mezi jinou, v té době už zaschlou přízemní vegetací na suchém místě, vystaveném slunci. Také podle toho vypadala - malá, dost sluncem „vyšisovaná“ a proschlá. Při druhém setkání na Korfu jsem ji viděl v přistíněných místech, mezi stromy a keři. Vždy tam rostla ve větším množství. Mezi malými jedinci rostlo pokaždé pár podstatně vyšších, na kterých nešlo přehlédnout červené plody. Usoudil jsem, že samičí rostliny jsou až moc velké a byl rád, že ty samčí, co jsem měl doma, jsou podstatně menší. Jaké bylo ale mé překvapení, když se na loňské, poněkud „přerostlé“ generaci mojí rostliny objevily plody také. Jak to s tou dvoudomostí je, to tedy opravdu nevím, každopádně červené bobule jsou na zelených „listech“ velmi pěkné a rostlině její nevyhraněnost vůbec nemám za zlé..

Co o listnatci ještě napsat? Že je rostlinou skromnou, to už možná vyplynulo z míst, v její domovině. Má ráda propustnou zeminu, hodně světla, stačí rozptýlené třeba i ve světlejším bytě. Dočetl jsem se, že její mladé a ještě měkké výhony se dají jíst, podobně jako chřest, ale jeho kvalit nedosahují – tak jen když bude velká nouze. Rostlina, nebo přesněji látky z ní jsou součástí léků posilujících žilní systém, má také protizánětlivé účinky. Z jejích výhonů se dělaly košťata. Suché a barvené větve rostliny se používají do suchých květinových dekorací. Ale asi největší radost  budete mít z živé rostliny v květináči, nebo když ji potkáte někde na jihu na dovolené. J.K.

.

Summary:

Description and experience with growing of  Ruscus aculeatus from family Ruscaceae.

Fotografie 2:

1. Detail květu (Detail of flower)

2. Plody (Fruits)

3. Rostlina s květy a plody (Plant with flowers and fruits)

Obrazek





 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Cyklo3Fort - Boulogne Francie

(RS, 21. 8. 2013 11:52)

Milému JK díky za podrobný popis, jinak bych nevěděla o co jde ;-)!

Já včera dostala u cévaře na své podlité žíly na nohou Cyclo3Fort. Jelikož se nechci cpát chemií, studovala jsem hned složení: hlavní léčivá látka je čistý extrakt právě z této rostliny! Takže popisuji jeho deklarovaný účinek: obnovuje pružnost cévní stěny, zrychluje průtok krve v žilách i v lymfacévách a zabraňuje jejich městnání.
(další složkou je extrakt z granátového jablka a pak acidum ascorbicum(které už bude, bohužel, zřejmě syntetic :-(a z jedovatě žlutých kapslí sypu prášek raději přímo do úst - kapsle - obal vyhodím!)

Po mírné 3měsíční kůře bych měly mít cévy zase radost ze života!
Kéž si ji udrží(m)! ;-)

Výroba košťat

(Renata Bartáková, 7. 6. 2008 5:44)

Autor clanku pise, ze se s rostlinou poprve setkal ve vyloze reznictvi. Neni to nahoda, do 16. stoleti totiz reznici udajne pouzivali kostata z tohoto keriku k uklidu svych kramu, anglicky se tomuto keri dokonce rika "Butcher's broom", doslova "Reznicke koste".