Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pěstování burser (po Grymovsku)

17. 5. 2008

              Pěstování burser (po Grymovsku)

 Obrazek

  

Fotografie 1:

Každý strom má svého trolla.

Někdy kolem roku 1974 jsem propadl myšlence o vytvoření mexické krajiny ve svém skleníku. Měl jsem představu, že pod mexickými keři porostou moje lofofóry. A tak jsem hledal vhodnou doprovodnou vegetaci, například keře. Ty pravé, pod kterými skutečně lofofóry rostou, se nedají pěstovat ve skleníku, napadly mě tedy bursery . Tyto dřeviny nikde nebyly k mání, až Honza Říha v roce 1977 přivezl pár semen Bursera fagaroides. Dostal jsem jich celkem pět. Tři jsem vysel a dvě jsem dal paní Malíkové z Kvetoslavova. Ze tří semen byly dva semenáče , jeden mám dodnes a po třiceti letech je k nerozeznání od importů. Dlouhou dobu jsem měl jenom ty dva semenáčky, ale později jsem je začal množit řízky. Můžu prohlásit, že dvacetileté řízky taky vypadají dobře. Protože jsem v té době měl jenom lofofóry a ty všechny byly v perlitu, tak bursery byly do roku 1985 taky v perlitu. Asi do roku 1990 jsem jiné bursery než „fagaroidesky“ neměl. Potom, co jsem poznal Tadeáše Ramíka a Borka Vrškového, jsem rozeznal celkem tři druhy burser, dnes jich mám asi třicet druhů. Popsaných bylo asi 120 druhů burser, z toho asi polovina popisů je platných.

Bursery můžeme množit výsevem nebo vegetativně. Co se týče výsevů, je to otázka dostupnosti semen a hlavně jejich zralosti. Vysel jsem jich několik desítek tisíc a výsledky byly různé. Vyséval jsem svoje vlastní sběry, ale i sběry svých přátel. Někdy klíčí i dva roky po sobě takřka na 100 %, někdy z pětiset zdánlivě zralých semen nevyklíčí nic. Jaká semena vysévat? No samozřejmě zralá! Zralé semeno je takové, které má tmavě červenou (někdy růžovou) barvu a zrovna vypadává ze zralého oplodí, to znamená, že v prasklé slupce vidíme vybarvené semeno. Sám seberu na svých rostlinách ročně až 200 semen a trhám je, až když jsou zralá. Nikdy však nevyklíčí všechny. Když sbíráte semena na nalezišti, tak bohužel sbíráte ta semena, která jsou a jenom doufáte, že pak doma něco vyklíčí. Za svůj největší úspěch pokládám sběr, ze kterého mi vyklíčilo cca 30 % sběrovek, ne 30 % semen. Nejhorší mrchy jsou snad importní semena Bursera microphylla, letos jsem jich vysel cca 600 a jsou z toho čtyři semenáče.

Zásadně vysévám posledních 40 let do agroperlitu, vyséval jsem do toho mammillarie, lophophory, sukulenty a samozřejmě bursery. Někdo nemá rád perlit. Je bohužel špatné, když si někdo poplete agroperlit a perlit pro stavbaře. Agroperlit je hrubý, nelétá a dobře saje vodu. Jediný problém je řasa, zalévat se musí podmokem a teprve až perlit řádně slehne, pak se dá zalévat kropítkem shora. Semena burser by měla být oloupaná ze slupky, případně omytá horkou vodou (slupky plesniví). Semena nasypu na perlit a jemně je zasypu. Zásadně vysévám každou položku zvlášť do samostatného květináče. Má to svoje důvody, semena klíčí různě a sem tam jim je třeba pomoci. Ideální výsev je na slunci, ale to není vždy realizovatelné. Semena je třeba vysít co nejdříve po sklizni (míň zralá brzo ztrácí klíčivost) a tak doba výsevu je daná, slunce neslunce. Po vyklíčení se snažím semenáče co nejdříve dostat na vzduch a sluníčko (aby se nevytahovaly), asi za dva měsíce by se měly přesadit z perlitu do normálního substrátu (jako pro dospělé rostliny).

Pokud nemáme zdroj semen , tak množíme bursery vegetativně . Ne všechny bursery se daří množit snadno. Nejsnáze se vegetativně množí Bursera fagaroides, B. schlechtendallii, B. microphylla a jim podobné. Můžeme množit bylinnými i dřevitými řízky. Ideální bylinné řízky jsou vrcholové řízky ze semenáčů, ty koření takřka na 100 %. Nepoužívám žádné stimulátory a řízky kořením v perlitu, kde je musíme udržovat stále ve vlhku. Asi za týden poznáme, co se chytilo a co poroste, ty, co se nechytly, uvadnou. Bylinnými řízky množíme jen brzo na jaře a to proto, aby byly řízky do příští zimy vyzrálé. Jinak v zimě uschnou, nebo se na jaře nevzbudí. Pokud jsou řízky delší, tak je nutné zabezpečit, aby se jim neohnul vrchol (stačí podepřít jmenovkou atd.), toto stačí tak týden nebo dva. Každý řízek musí mít vždy růstový vrchol vztyčený. Jak se řežou řízky na množení, tak to se dočteme v každé příručce pro množení dřevin. Řízky nesmíme dát na přímé slunce, ale ani se jim nelíbí chlad a tma. I dřevité řízky sadím do perlitu, ale je třeba, aby byly zasazeny alespoň  6 cm do hloubky, ideální je více (používám kelímky od velkých jogurtů), za rok je přesazuji do normálního substrátu. Každý rok zakořením několik desítek řízků, ale množím jen to, co mě zajímá. Jsou to třeba rostliny, které se mi ještě nikdy nepodařilo za deset let zakořenit a zkouším to znova a znova. Jinak se koření importované řízky, jinak importy nebo staré rostliny bez kořenů, nebo nemocné rostliny. Vždy je to o zdravotním stavu rostliny a o trpělivosti toho, kdo se o ně stará. Kořením opět do perlitu, nebo vyjímečně do propustného substrátu.

Všechny rostliny se snažím pěstovat ve směsi rašeliny, perlitu, štěrku a humózní hlíny. Substrát prosívám, musí být lehký. Bursery v něm vytváří pěkný kořenový systém, rostliny zalévám dost často a v létě jsou venku na dešti. Často stojí ve vodě, ale potom je zase nechám pořádně vyschnout. Letnění jim velmi pomáhá, mají kratší přírůstky, listy jsou menší, bohužel potom míň kvetou. Rostliny dávám zpět do skleníku, až když na podzim přicházejí studené deště a rostliny by se hodně „zamokřily“ a hrozila by hniloba kořenů. V listopadu takřka všem burserám (mimo B.microphylla) otrhám veškeré listí a nutím je do vegetačního klidu. To trhání listí mi trvá tak týden, je to únavné, ale mám čas si pořádně prohlédnout každou rostlinu před zimním obdobím a nemám pak ve skleníku v zimě molice. Každou rostlinu potěžkám a podle váhy jsem schopen odhadnout, jestli rostlina není přemokřená. Bursery zimuji spolu s kaktusy, ale teplota by neměla na dobu nezbytně nutnou poklesnout pod 12 stupňů. Ony sice bursery rostou v oblastech, kdy v zimě padá sníh a sem tam mrzne, ale mám odzkoušené, že teplota pod 12 stupňů je u nás pro ně nebezpečná.

Jediný problém burser je jaro. Pokud byly rostliny zazimovány přemokřené, tak jim mohly v zimě uhnít kořeny a zvenku to není vidět. Samozřejmě, že to je taky dáno tím, jestli máte burser deset, nebo několik set. Rostliny cca od února rosím (celý rok nestíním), ale je to podle počasí. Ono by asi nebyl problém je vzbudit dříve, ale potom co s nimi? Bursery potřebují slunce a pokud je nemají, tak přerůstají. Trošku je podleju všechny i v průběhu zimy, aby substrát nebyl suchý jako troud. Když se začínají na vrcholcích burser objevovat „svítící špičky“, tak jim dám první opatrnou zálivku. Pokud se mi některé kytka nezdá, že dlouho „stojí“, tak ji vysypu a podívám se na kořenový systém. Když je to třeba, tak odřežu nemocné kořeny, nebo i část rostliny. Takovou rostlinu pak kořením samostatně. Ne všechny bursery se budí stejně, závisí to na tom, odkud pocházejí . Je to nutné vysledovat a respektovat každou kytku zvlášť.

Co se týče květináčů nebo misek, tak hluboké a raději větší, ale ne zase moc. Zásada je asi - jak velká koruna, tak velký kořenový systém, nebo alespoň přibližně. Ne z každé bursery jde udělat „bonsaj“, některé bursery jsou v přírodě malé keře, jiné dvacetimetrové stromy. Některé mají malé lístečky a některé „lopuchy“. Větvičky stříhám po celou dobu vegetace, ale je třeba se stříháním zavčasu přestat a to proto, aby byly na zimu vyzrálé a na jaře snadno vyrašily. Pokud mi přesto nějaká větvička „uteče“, tak ji nechám do jara a potom, až začne rašit, , tak ji odstřihnu nebo zkrátím. Pokud větvičky ostříháte pozdě nebo v zimě, tak budete mít problém na jaře, rostlina bude muset vyrašit ze spících pupenů a to se jim moc nelíbí. Vím, o čem mluvím, za ty roky jsem odzkoušel všechno, co je špatné a co se nemá. To jak připravíte rostlinu na podzim, se vám na jaře projeví, například květenstvím. Bohužel mi kvete jenom 7 druhů burser, i když jich celkem bude v mé sbírce kolem třiceti . Kvetou už i mé desetileté semenáče.

Jinak jsou bursery rodu ženského, a tak je třeba se k nim tak chovat. Měli by jsme je hýčkat, i když si to některé nezaslouží. Často si s nimi povídám, no někdy jsem ale rád, že mi nerozumí. Sem tam skleníkem lítají pěkně perné nepublikovatelné výrazy. Táta mě naučil, že s kytkama si musíme povídat, a tak se toho držím. Rodiče je třeba poslouchat.

V Ostravě 15.5.2008   Rudolf Grym


Summary:

Experience with growing of American plants from family Burseraceae.

Fotografie 2:

1. Květ B.fagaroides (Flower of B.fagaroides)

2. Květ B.microphylla (Flower of B.microphylla)

3. Květ B.schlechtendallii (Flower of B.schlechtendallii)

4. Letošní semenáče burser (Seedlings 1 year old)

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Bursera Graveolens

(Vratko, 21. 12. 2022 18:15)

Rád by som kúpil sadenicu alebo semená Bursera Graveolens. Vie mi s tým niekto pomôcť?

bursera

(Bogo, 16. 3. 2020 17:29)

pekný článok....pred časom som napísal Alexandrovi a poslal mi semená...vysial som ich už neviem ako a kam....bolo o asi pred 10 -12 rokmi ..vyklíčilo 5 semien do dnešného dňa mam 3 rastliny ,ale ani raz mi nekvitli a už sú pekne macky resp malé stromky ala bonsaj.....škoda že už nie je medzi nami...tešil by sa...

bursera fagaroides

(f.kunc, 6. 7. 2013 6:06)

tak to je velmi zajímavý článek . mám ji taky a už drahnou dobu. kdysi jsem ji získal už jako stromeček a doma ji mám asi 8 let - nejmíň . bohužel , ještě mi nekvetla . neví někdo , po jak dlouhé době kvete ?
dík
fr.kunc@seznam.cz

Re: bursera fagaroides

(gonga, 27. 9. 2018 15:10)

Když si přečtete článek pozorněji, tak zjistíte že p. Grymovi kvetly už desetileté semenáčky, čili asi tak. Na druhou stranu, když nemají to, co potřebují, tak nekvetou.

KRÁSNÉ BURSERY

(MÍLA, 9. 3. 2016 12:27)

JÁ JEŠTĚ ŽÁDNOU NEMÁM, MÁM DOMLUVENOU KOUPI, URČITĚ PŘI PĚSTOVÁNÍ TENTO ČLÁNEK POUŽIJU. JEN JE MI MOC LÍTO, ŽE PAN GRYM UŽ NESTIHNE VYDAT SLIBOVANOU KNIHU O BURSERÁCH.....