ZEL(e)NÉ LISTY

Pachypodium rutenbergianum var.meridionale H. Perrier - amatérsképostřehy z pěstování.

     Fotografie 1:

1. P.rutenbergianum v.meridionale

2. Detail stonku (Detail of stem)

...................................................

Pokud jsou u nás vcelku hojně pěstovány různé druhy pachypodií, tak téměř jistě, co se týká popularity, tuhle rostlinu mezi nimi nehledejte... Na pomyslném žebříčku těch nejžádanějších  nalezneme zcela jistě P.densiflorum, P.brevicaule, P.baronii (var.windsorii), P.horombense, P.bispinosum, P.namaquanum. Já se vám však dnes pokusím představit trošku opomíjené P.rutenbergianum var.meridionale.

Toto pachypodium patří do čeledi Apocynaceae, tedy hezky

česky toješťovité. Nevím, zda vás neodradí jeho výška či nepříliš "tlustý" vzhled , ale myslím,

že tato rostlina si určitě zaslouží vaši pozornost. Na rozdíl od ostatních pachypodií se tento druh na první pohled liší především svou, jak bych to tak řekl, "štíhlostí"v mladém věku.

Nebudu dělat rozumy, rostlinu v jejím přirozeném prostředí, tedy na Madagaskaru, jsem nikdy neviděl, ale z různých fotografií v chytrých knihách nebo na internetu lze lehce zjistit, že ve své domovině to opravdu žádný drobeček není. Má dosahovat velikosti normálního stromu o výšce až 8 m.

Malý semenáček, vysoký asi 10 cm,  jsem kdysi koupil u jednoho prodejce. Vypadal tak nějak zvláštně - představte si kousek malého kulatého klacíku, vyzbrojeného malými trny (zoubky). Po zasazení do substrátu po několika týdnech se to ale stalo! Na vrcholku rostliny se něco začalo dít! Za relativně krátkou dobu z klacíku vyrašily první lístky a stala se z něj nádherná malá palmička :-). Neberte mě až příliš vážně, určitě vím, že nepatří mezi palmy :-).

Najednou byla středem mého obdivu. Krásné, jasně zelené, štíhlé, asi 12-15 cm dlouhé listy

jsou, myslím, její hlavní zbraní v pomyslné soutěži s ostatními pachypodii. Po prvním roce pak růst nabírá docela na rychlosti. Někdy v 2-3.roce života se stane opět něco zvláštního. Klacík se rozhodne, že už ho nebaví si to růst jen tak osamoceně, a tak se rozvětví.Viděl jsem fotografie rostliny i roztrojené v jednom místě najednou.To se však prý údajně dá způsobit narušením růstového vrcholu nebo razantním seříznutím (bez záruky). Rostlina po letech tloustne na kmeni jen velmi pomalu.

Moje asi 5-letá má asi 2 cm v průměru a je vysoká 50 cm. Kmínek časem zůstává na spodku holý a trny se vyskytují jen ve vyšších partiích rostliny - nejvíce na nových větvích.

Kvetení tohoto pachypodia je otázkou až velmi vysokého věku. Je pěstována v klasickém substrátu pro sukulenty s trochou drti. Po dobu růstové sezony je umístěna venku na čerstvém vzduchu. Zpátky do místnosti ji dávám až tak někdy v září, kdy už začínají chladné a deštivé dny.

Mám zajímavý poznatek co se týká probouzení do nové růstové sezony. Nevím, jestli se tak rostlina chová normálně, ale zdá se mi, že má až neúměrně dlouhou dobu klidu (dormance). Do klidu upadá vcelku jednoznačně, když začínají její listy žloutnout a opadávat. To se děje někdy na konci října. Pak však nastává až příliš dlouhá doba klidu a nové známky růstu na vrcholcích rostliny jsou zřetelné až někdy na konci června - počátku července! Skutečně nevím, zda je tohle její "chování" normální, nebo je to běžné. V literatuře se můžeme dočíst, že by se měla probouzet někdy na jaře, v březnu, dubnu.

Sami můžete posoudit podle fotografií, o jak atraktivní pachykaul se jedná.

 J."Pepa" Šedivý (také autor fotografií).

Summary:

Description and experiences with growing of Madagascan Pachypodium rutenbergianum v.meridionale from family Apocynaceae.

Fotografie 2:

1. Růstový vrchol (Growing point)

2. P.rutenbergianum v.meridionale