ZEL(e)NÉ LISTY

Táto rastlina určite nie je ideálna pre rodiny s malými deťmi. Ja som ju pestovala asi 15 rokov. Až teraz na Vianoce som sa presvedčila aká je jedovatá. Môj dvojročný vnuk sa dostal ku kvetu a žmolil listy a kvety a roztrel to po sedačke. Keď sme to zbadali, hneď sme mu umyli ruky. Nevedeli sme však, že si predtým pretrel ručičkou okolo očka a nosa. Na druhý deň sa mu vytvorili červené fľaky a neskôr pľuzgiere a opuchlo mu oko, museli sme s ním ísť na kožné. Zmizlo mu to za päť dní. Po dvoch dňoch sa aj synovi vyhodili na líci také isté červené fľaky. Nakoniec sme prišli nato, že sme sedačku neutreli a on na nej ležal v miete, kde to malý roztieral. Verím, že táto informácia bude osožná pre všetkých pestovateľov a dajú si pozor.

Táto rastlina určite nie je ideálna pre rodiny s malými deťmi. Ja som ju pestovala asi 15 rokov. Až teraz na Vianoce som sa presvedčila aká je jedovatá. Môj dvojročný vnuk sa dostal ku kvetu a žmolil listy a kvety a roztrel to po sedačke. Keď sme to zbadali, hneď sme mu umyli ruky. Nevedeli sme však, že si predtým pretrel ručičkou okolo očka a nosa. Na druhý deň sa mu vytvorili červené fľaky a neskôr pľuzgiere a opuchlo mu oko, museli sme s ním ísť na kožné. Zmizlo mu to za päť dní. Po dvoch dňoch sa aj synovi vyhodili na líci také isté červené fľaky. Nakoniec sme prišli nato, že sme sedačku neutreli a on na nej ležal v miete, kde to malý roztieral. Verím, že táto informácia bude osožná pre všetkých pestovateľov a dajú si pozor.

Již starší rostlinu jsem přesadila do hydroponie - 2 měsíce měla svěšené listy a teď už zase vesele "kvete", prská semínka a listy má krásně zvednuté . Je na východním okně. Ještě před před tímto životním zásahem naprskala semínka do sousedního květináče a tak jsem dva výhonky, které utlačovaly původní obyvatelku , zasadila také do hydroponie a těm se v ní líbilo okamžitě. Stanoviště je také na východním okně. V létě pomocí ozdobné zástěny vytvářím rozptýlené světlo.

Milý Jirko,
bez přehánění, při čtení prvních řádků Vašeho putování za Euphorbia leuconeura jsem byla PŘESVĚDČENA, že čtu sloupek od Karla Čapka.
prosím pište dál, potěšil jste mou kaktusomilnou duši.
Vendula Kaktusomilná

Já jí říká pistolníček a už ji mám hodně velikou. Když jsem rostlinu pozoroval, dospěl jsem k názoru, že roste rychleji ve větším květináči než v malém. Už mám několik malých semenáčků kteké se mipodařilo vypěstovat.
Pan X

keď sa ma minule niekto spýtal, čo mienime robiť dobudúcna, ako prvé ma napadlo: pryštecová farma! túto najlepšiu rastlinu pestujeme zopäť rokov a už je viac než meter vysoká a máme viac než tridsať detičiek o ktoré sa vzorne staráme...

Zdravím, trochu jsem si lízl toho bílého extraktu a dva dny jsem měl dřevěný jazyk

Ahoj, tak jsem tuto rostlinku hledala také dlouho, až google mi vyhodil tuto stránku. Tuto kytičku jsem dostala od mamči, která jí má v kanceláři. Úžasná na pěstování a hlavně rozmnožování. Jen mě mrzí, že je jedovatá...ale miminko nemám a pes mi na kuchyňskou linku, kde jí mám na parapetu, nevyskočí. Jak jsem pochopila, tak rostlinka sice plodí jedovatý latex, ale jenom při poškození.že? Takže se nemusím obávat když mi stojí na kuchyňské lince a poškozená není????

Plně s vámi souhlasím. Kytku máme v práci na stole a výborně se jí vede. Všem doporučuji.

Také jsem vášnivou pěstitelkou kytiček a dlouho jsem hledala co mi to vlastně roste na okením parapetu.Hodně známích tuto rostlinu vlastní,ale nikdo ji neuměl pojmenovat.Jsem ráda,že jsem našla tyto stránky na kterých jsem se dozvěděla nejem jak se tato kytka jmenuje,ale i jak nejlépe se k ní chovat.Docela dobře se mi množí a rozdávám je přátelům.S tím,že je jedovatá jsem neměla nikdy žádný problém,i když byli děti malé nejevili o kytky zájem a to vlastním i skoro dvoumetrový Pryšec trojhraný.Ale pokud bych si nebyla jistá tak bych větší rostlinu někomu darovala a nechala si malou odnož,která se dá umístit někam kam mimčo nedosáhne.

Vše záleží na zvladatelnosti potomka. Já bych kytky (i třeba jedovaté) kvůli miminku nedávala pryč, asi bych se jen snažila dát je na bezpečnější provizorní místo co nejblíže k oknu a někam nahoru nejlépe do místnosti, kam se přes den moc nechodí, nebo bych je přinejhorším (pokud mimčo leze nejraději, kam nemá a nesmí)na ty první tři nebezpečné roky deponovala k někomu spolehlivému na okno(příbuzní, kamarádi, kancelář atd.). Máme plný skleník kytek, tedy i těch jedovatých a také jsme to s mimčem zvládli a to s námi často bylo i přímo ve skleníku. Teď jsou malé 3 a kousek a má už svou minisbírečku včetně dvou malých E.leuconeura, které si vybrala na pražské výstavě :-). Zhruba od dvou let už se jí dalo vysvětlit, že kytičky nesmí dávat do pusy a při práci s nima musí být opatrná. Vím ale, že kluci jsou divočejší. Tak to zkuste nějak bezpečně vymyslet, hlavně kytky nevyhazujte.

Divoké mimino je stestí i nestestí zároven. Ale smerem k jedovatým kytkám spía to druhé. Nejde vlastne jen o tuto konkrétní kytku, i kdyz zrovna euforbiový latex je velká potvora na kuzi, v puse i v ocích, ale pozor i na dalaí spoustu bezne pestovaných pokojových kytek, z nichz vetsina je více ci méne jedovatá. Cili dokud divokost Vaseho mimina nepomina, vsechny kytky s vyjímkou zeleniny pryc.

Dobrý den všem,
můžete mi. prosim, poradit, zda kytku při 9 měsíční divokém miminu odstranit či zda žádné přiotrávení nehrozí? Díky moc, Milan

I já jsem neznámou rostlinku dostala od kamarádky,v dopisní obálce,beze jména a návodu k pěstování.Byly to jen dva miniaturní lístečky a kořínek jako vlásek.Dala jsem ji do vody a čekala,co se stane.A stalo se:objevily se nádherně žilkované juvenilní lístky a po přesazení rostlinka začala velmi rychle růst.Jenže pořád jsem nevěděla,co je zač a jak se jmenuje.Díky vašim stránkám jsem to zjistila a jsem na svůj výpěstek moc pyšná.Pořídila jsem jí také nějaké sestřičky - E.umbellata,E.millií,E.trigona - a všechny nádherně rostou,jsou nenáročné na pěstování,ale rostliny druhu euphorbia se velmi špatně shání v květinářství,takže pokud nemá člověk kontakty na pěstitele,tak má většinou smůlu.
Jo a s tím osvětlením je to naprostá pravda.Měla jsem ji na severním okně zapasovanou mezi anturii a zamioculcas a rostla jako divá.Pak jsem jí chtěla trošku přilepšit a přemístila jsem ji sice na totéž okno,ale měla více prostoru a světla.Listy začaly žloutnout a opadávat,tak jsem ji honem nacpala zpět,na její staré místečko ve stínu ostatních rostlin a vše je v pořádku.Nevadí mi,že je jedovatá,vůbec jí to neubírá na kráse a výjimečnosti a svou sbírku euphorbií budu i nadále rozšiřovat,protože jsem se do nich beznadějně zamilovala :-)

Tato kytka je opravdu skvělá do kanceláří. Mám kytky ráda a tak je mám i ve firmě. Všichno chodili a ptali se co to je, hranatý stonek je neobvyklý, spíš atraktivní. A semínka pryšce jsem tak nenápadně pohodila v květináčích u kolegů a rostlinky se klubou. Časem přihodím další a tak jsou v jednom květináči rostliny různých velikostí, vypadá to dost dobře. Líbí se a já mám také radost.

To jsem si myslela, když jsem tu a tam na parapetu, kde stojí i tato kytka, nacházela malé černé "bobečky". Ale myš ve 12. patře? Až jsem jednou stála u okna a zaslechla tiché prasknutí-rostlinka vystřelila semínko! Záhada se vysvětlila, myš se nekoná.

Holt, to se s tím už člověk musí narodit...Ale něco Vám prozradím: jde to ze srdíčka - možná mi v žilách koluje zelená krev.
Ale mám s tím i docela problém. Mám jen omezený prostor na pěstování rostlin a tak si kupuju jen malé formy rostlin,např. fíkus benjaminus a on mi za čas z něho vyroste docela slušný strom - krásný,ale kvůli němu jsme nemohli otevřít balkónové dveře a tak jsem ho musela darovat do rodinného domku. Totéž se mi přihodilo i palmou, mučenkou (kvůli které jsme měli v pokoji šero,protože se tak rozrostla,že už vyplnila skoro celý prostor okna) a tak je to skoro s každou rostlinou. Vždy skončí u některých známých, kteří mají dost prostoru.Oni mají vždy radost,ale já už teď pěstuji jen rostliny, u kterých mám ověřeno že mi zase nepřerostou moje omezené prostory. Tak doufám, že tato Euphorbie nedorůstá do vělkých rozměrů,nebo by zase musela putovat k cizím lidem a to bych nerada.
Tak se tu mějte a pokračujte ve vaší pěstitelské práci a je dobře že se se svými znalostmi a zkušenostmi dělíte i s námi laiky. Spojuje nás všechny láska k přírodě.

ahoj ja nepochhopim ja to dělate

ahoj jak to děláte to nepochopim odepis

Moc děkuji za odpověď.S tou jedovatostí rostlin si já sama umím poradit (není to první jedovatka kterou mám),ale spíš musím být opatrná při rozdávání těchto rostlin do rodin,kde mají malé děti nebo např. kočičky,které okusují pánečkům pokojové rostliny.Od mládí pěstuji několik kaktusů a vytvořila jsem si i minikrajinku ze sukulentů.Ale mou největší láskou jsou rhododendrony a orchideje.Už se mi podařilo vypěstovat 3 azalaky (běžně zakoupené v květinářství) ve statné jedince. Ta nejstarší má už 4 roky a neustále kvetla naplno. Pořád jsem ji přesvědčovala,aby si dala pauzu-musela jsem jí domlouvat,aby se tak nevysilovala,takže si konečně odpočívá.Azalky na léto převážím na zahradu a zapouštím je do půdy k rhododendronům.Kvůli nim jsem vysela (ze semene) řadu jehličnanů a i zde jsem měla skoro 100% úspěch-daří se jim skvěle (zpočátku jsem je hodně zalévala a pečovala o ně).Takže zahrádka mi hlavně zjara nádherně kvete.U orchidejí jsem dosáhla konečně opakovaného kvetení až po změně stanoviště a nechala jsem si poradit od laiků a ono se zadařilo.Chybami se člověk učí.Ale stojí to za to.Když je člověk naladěn na "zelenou vlnu" a umí si s kytkami povídat,tak se mu za jeho péči bohatě odmění.Když potřebuji dobít energii,tak spolehlivě chybějící energii načerpám na zahradě mezi rostlina-
mi,anebo v zimě u svých azalek,orchidejí,fialek,
kaktusů, sukulentní minizahrádky a teď ještě i Euphorbie - pojmenovala jsem ji "Jedovatka nádherná".
Známí mi říkají že mám "zelené ruce"...