Zygophyllum podruhé - aneb co je to kaciba
Zygophyllum podruhé – aneb co je to kaciba
Fotografie 1:
1. Zygophyllum decumbens - semenáč (seedling)
2. Ukázka z knihy Namib flora (Patricia Craven & Christine Marais)
....................................................................................................................
Je tuze dobře, že naši trochu donkichotskou snahu o rozšíření spektra námi pěstovatelných rostlin občas podpoří i naši přátelé. Proto díky Pukovi za jeho nedávnou „cerárii s jemenským pasem“. Jeho text mě inspiroval zjistit si o této skupině rostlin něco bližšího, což bylo také asi trochu účelem jeho článku. Čekalo na mne na webu spousta informací a mezi nimi několik zajímavostí, o které bych se chtěl s vámi (kteří jste neměli tolik času či chuti bádat sami) podělit.
První z těch překvapení je to české jméno pro Zygophyllum – kaciba, podle ní je i celá čeleď kacibovité. Zřejmě to nejsou tak zcela utajené rostliny, když na ně pamatovali naši obrozenečtí pojmenovávači. Opravdu rostou v těch krajinách, které vyjmenoval Puk, zajímavé je, že jsou to takoví pionýři, ve smyslu osídlování neosídlitelných míst. Vyhledávají totiž opravdu extrémní stanoviště – rozpálené skály, suchá koryta řek, hřebeny, příkopy a další suchá místa ve spoustě pouští a polopouští celého světa. Jistá část naopak osidluje písčité pláže na mořských březích, kde se z nich stávají pravé halofyty. Přesto, že mám flóru jižní Afriky celkem sestudovanou, bylo pro mě dalším překvapením, že dvě kaciby rostou v poušti Namib (Z. simplex a Z. stapffii) a další v poušti Karoo v JAR. Známější jsou však další druhy, rostoucí ve Středomoří a blízkém okolí, například i na Kanárských ostrovech.
Další objevenou zajímavostí bylo, že přes obsah různých prapodivných chemických substancí v jejich listech jsou některé druhy využívány jako léčivky a u jednoho druhu se dokonce nakládají poupata do octa, obdobně jako kapari. Inu co není jedovaté, musí být jedlé, to je zásada všech národů žijících v souladu s přírodou.
Další zprávou pro čtenáře ZL může být došlý mail od Puka, ve kterém s definitivní platností ruší otazník u jména svého jemenského keříku. Na základě naskenované stránky z knihy „Wildflowers of Saudi Arabia“ (NCWCD, 1999, Riyadh) od botaničky Sheily Collenette lze dovodit, že Pukem nafocená rostlina v jemenských skalách poblíž Mukally je opravdu Zygophyllum decumbens.
Snad už poslední poznámkou k této rostlině bude informace, že i my jsme byli obdarování drtí z uschlých květů z této rostliny s úkolem pokusit se o její výsev. Moc nadějí jsme té nepravděpodobné suchotině nedávali, ale opravdu pionýrský duch této rosliny se probudil a do dnešních dnů přežívá už asi čtyřměsíční „maxisemenáč“ jakési nitky se čtyřmi lístky na konci (při jeho fotografování měl co dělat i digitální zoom režimu supermacro – ty balvany okolo rostliny jsou nejjemnější zrnka písku). Uvidíme, zda podmínky západních Čech a v současnosti stolečku u topení v naší kuchyni budou pro tuto jemenskou kacibu dostatečně extrémní……J.
Summary:
Determination of Zygophyllum decumbens from Yemen.
Fotografie 2:
Ukázka z knihy Wildflowers of Saudi Arabia (Sheila Collenette)