Tilandsie na oknech aneb bez světla to nejde
Tilandsie na oknech aneb bez světla to nejde.
Fotografie 1:
1.+ 2. Rostliny na oknech (Plants near the window)
3. Rostliny na malém balkóně (Plants in the small balcony)
.......................................................................................
Možná v budoucnosti, ať už hodně nebo méně vzdálené, kdy budou pomocníky lidí v domácnostech inteligentní roboti, nastane takováto situace: „Při zařizování nového bytu kromě jiného robot vypočte i to, kolik a jakých kytek pořídit, kde je umístit a jak nastavit světlo, samo zavlažování a jejich rosení. Pravděpodobně je sám bude i kontrolovat, aby s nimi člověk neměl žádné starosti a v tom možná značně umělém světě měl jen radost z téhle umělé přírody, která se už možná ani jinde vyskytovat nebude“. Omezení bude tedy jen prostorem těch budoucích bytů a hlavně a podstatně tím, co v té může a nemůže doopravdy být.
Dnes je dnes a své rostliny si do bytů vybíráme sami, ať už více či méně racionálně. Já poměrně dost často i iracionálně. A tak občas opakovaně řeším tu nerudovskou otázku, kam s nimi. Nakonec se místo vždy našlo, i když někdy jen díky ochotě lidí, kteří se nechali obdarovat vzrostlejšími rostlinami, které se mi tak nějak už moc nehodily. Také se musím přiznat, že jsem některé méně oblíbené neudatelné dával dál od okna, kde už pro ně nebylo místo a ony se se mnou za to za nějaký čas rozloučily sami.
V mé rovnici pro výpočet, kolik rostlin můžu v bytě mít dodnes nefigurují jen racionální položky, jako velikost oken a místa u nich, ale někdy až iracionální náklonnost k všemožným zástupcům rostlinné říše.
Když jsem propadl tilandsiím, snažil jsem se najít pro ně v bytě to nejvhodnější místo. Díky dostatku světla jsem za optimální shledal místo na kuchyňském stole, který byl hned pod oknem. Slunce na něj svítilo v pozdně odpoledních a večerních hodinách. Nejdřív jsem obsadil jen malý kousek, ale během následujících dvou let byl stůl k malé radosti mých rodičů obsazen téměř celý. Jistě si dovedete představit komplikace s tím spojené. Příprava jídla probíhala jen na kuchyňské lince, jedlo se u stolu v obýváku. Když se stůl v kuchyni už opravdu nutně potřeboval, všechny tilandsie se musely dočasně přestěhovat. Pokud mohu soudit, tilandsiím se na kuchyňském stole líbilo. Za dlouhých zimních večerů jsem si u toho stolu vždy pár hodin četl, měl jsem radost z dobré společnosti a hlavně jsem jim tím umělým světlem aspoň trochu nastavil krátký den.
Dnes v podnájmu jsou obsazena všechna okna. Kytky na nich jsou ve více „poschodích“, jak vidíte na jistě pro vás inspirativních fotkách. Přiznávám, že ty poličky z dřevěných sloupků a plexiskla (kterým projde víc světla) jsem sám nevymyslel, ani nezhotovil. Za to jsem vymyslel, čím je obsadit.
A kolik kytek se na ně vejde? V tomto bytě je jich přes tři sta, v těchto „regálech“ je jich většina. Když už je jich takové množství, ona jedna, dvě, pět navíc, to už se vytratí. Ovšem jistě znáte i to úsloví o té poslední kapce, po které pohár přeteče...
Mám-li své, ne moc velké zkušenosti pro nás „okýnkáře“, jak nás nazývají šťastnější majitelé skleníků, shrnout do několika zatím získaných poznatků, s úměrným znásobením počtu rostlin rostou nejen radosti, ale i starosti, a tak buďme rádi i za svá okýnka. Alespoň co se tilandsií týká, tak tím nejzákladnějším pro jejich pěstování je světlo. Máte-li okna na východ, nebo na západ, kam jde ráno, nebo k večeru slunce, jsou to jak pro tilandsie, tak i sukulenty místa vhodná. Za okny na venkovních parapetech se bude dařit i netřeskům. Kolik místa na oknech a v jejich těsné blízkosti najdete, tolik kytek vám bude dělat radost a někdy i nějakou starost, aby to nebylo tak jednotvárné. Pro tilandsie a, myslím, i sukulenty je vhodné mít občas pootevřené okno, ať si užijí trochu čerstvého vzduchu. Já se snažím mít ho pootevřené co nejvíc od konce jara až do podzimu. Hlavně přes noc, aby měli kromě čerstvého vzduchu i trochu teplotní rozdíl, jako v přírodě. Pokud vám jde do oken až moc slunce, nebo přímo to ostré polední, je dobré až nutné sklo trochu zastínit, aby nedošlo k popálení listů. Dnes jsou k dostání různé samolepicí fólie, něco podobného, jako se dnes používají reklamní fólie na okna autobusů MHD, ne zase moc tmavé, aby nedošlo k opačnému extrému. Mou zkušeností je, že tilandsiím spíš vyhovují neumytá okna, která nějaký ten paprsek také odfiltrují (hospodyňky by měly přimhouřit oko). Jak jsem za tu dobu několika společně prožitých let zjistil, tilandsie mají prostě světlo rády. Je to jedna z hlavních podmínek jejich úspěšného růstu. O některé z dalších podmínek příště. J.K
Summary:
Article about growing of plant from genus Tillandsia in the flat.
Fotografie 2:
1. - 3. Rostliny v blízkosti oken (Plants near the window)
Komentáře
Přehled komentářů
U mě nastává krize každoročně v okamžiku, kdy musím všechny rostliny přenést zvenčí dovnitř zazimovat; řeším to tak, že část kytek prostě rozdám přátelům. Pokud možno takovým, kteří též trpí onou "iracionální náklonností".
poličky pro okénkáře
(Ondra Vaněk, 25. 8. 2008 14:08)
A kde jdou tedy takové pěkné poličky na kytky sehnat??? Ja už jsem zaplnil stůl i parapet:-)
Jinak díky za pěkné a poutavě psané články o našich oblíbenkyních;-)
(kenav3@seznam.cz)
Místa je vždycky méně, než rostlin :-)
(Hanka, 1. 10. 2008 20:03)