Rod Trichodiadema podle Nieslera
Rod Trichodiadema Schwantes podle Nieslera
Fotografie 1:
1. Trichodiadema sp., Dysseldorp
2. Trichodiadema sp., Hilltop
3. Trichodiadema sp., Bonnievale
................................................................
Dlouho jsem si ve svých článcích stěžoval na nedostatek zásadnější literatury o rodu Trichodiadema, který mi brání si to víc srovnat nejen v hlavě, ale hlavně v mé sbírce. Ta totiž obsahuje kromě druhů s kompletní jmenovkou také další druhy se jmenovkou bezdruhovou ale lokalitní. A opět se potvrdilo, že dnes nic není nedostižné a že stejně jako každá kytka je nakonec sehnatelná, lze totéž říci i o kytkových knížkách. Nejvíc jsem toužil po „Egglim“ , čili po dvou dílech jeho encyklopedie věnované čeledi Aizoaceae. Ono je to sice trochu jinak – tyto dva díly Illustrated Handbook of Succulent Plants needitoval Urs Eggli (jako ostatní), ale Dr.H.E.K.Hartmann. Jednotlivé kapitoly pak zpracovávali odborníci pochopitelně ponejvíce němečtí a rod Trichodiadema je z pera I.Nieslera z botanického institutu v Hamburgu. Letos v létě jsem se u našich brněnských přátel a sukulentních nadšenců s těmito dvěma díly potkal a dokonce je máme na krátkou dobu zapůjčené. To se to pak studuje a následně žasne, i když zimní období by pro tuto činnost bylo určitě vhodnější, nyní každá hodina „ukradená“ kytkám prostě chybí.
Tato rekapitulace rodu Trichodiadema není v žádném případě přelomovou revizí, jde o německy pečlivý soupis dnešního poznání tohoto rodu a určité „vyčištění“ platných jmen od neplatných. Neobsahuje žádné úvahy či spekulace o dalších dnes nezařazených druzích, neboť autor měl zřejmě k dispozici pouze herbářové zápisy a materiál z botanických zahrad. Obsahuje však úžasnou záležitost – Klíč k určení druhů rodu Trichodiadema. Tento materiál budu vstřebávat a využívat jistě několik let. Snad poslouží i k aspoň přibližnému zařazení části mých lokalitních trichodiadem. Budu z něj čerpat v dalších článcích o jednotlivých druzích, dnes jsem se chtěl podělit jen o základní představení rodu a několik mých taxonomických překvapení.
Rod Trichodiadema (podle Nieslera) má 34 platných druhů. V domovině roste na uceleném areálu na předělu západního a východního Kapska, v podstatě od pobřeží až do Karoo ve vnitrozemí. Jedinými oddělenými výskyty jsou areál T. littlewoodii v jižní Namibii(Warmbad) a v Bushmanlandu na severozápadě JAR (Pofadder). Na východě je konec výskytu zhruba čára od East London na sever, vyhýbá se tedy vysokým polohám Drakensbergu a Lesotha. Zde je abecední výčet druhů s centry jejich výskytu (WC-západní Kapsko, EC-východní Kapsko, FS- prov. Free State):
T. attonsum (L:Bolus) Schwantes – WC, Riversdale
T. aureum L.Bolus – EC, Willowmore
T. barbatum (L.) Schwantes – Kapsko
T. bulbosum (Haw.) Schwantes – Kapsko
T. burgeri L.Bolus – WC, Oudtshoorn
T. calvatum L.Bolus – WC, Robertson
T. concinnum L.Bolus – EC, Alexandria
T. decorum (N.E.Br.) Stearn ex H.Jacobsen – WC, Albany
T. densum (Haw.) Schwantes – EC, Willowmore
T. emarginatum L.Bolus – neznámý výskyt
T. fergusoniae L.Bolus – WC, Riversdale
T. fourcadei L.Bolus – EC, Humansdorp
T.gracile L.Bolus - WC, Caledon, Mosselbay
T. hallii L.Bolus – WC, Ladismith
T. hirsutum (Haw.) Stearn – Kapsko
T. imitans L.Bolus – neznámý výskyt
T. intonsum (Haw.) Schwantes – WC
T. introrsum (Haw. ex Hook.f.) Niesler – EC, Alexandria, Kirkwood
T. littlewoodii L.Bolus – Namibia, Warmbad
T. marlothii L.Bolus – WC, Swellendam
T. mirabile (N.E.Br.) Schwantes – WC, Laingsburg
T. obliquum L.Bolus – WC, Beaufort West
T. occidentale L.Bolus – WC, Bredasdorp
T. olivaceum L.Bolus – EC, Somerset East
T. orientale L.Bolus – EC, Albany, Uitenhage, Ciskei
T. peersii L.Bolus – EC, Willowmore
T. pomeridianum L.Bolus – FS, Fauresmith
T. pygmaeum
L.Bolus – WC, Swellendam
T. rogersiae – L.Bolus – EC, Cradock
T. rupicola L.Bolus – EC, Uitenhage
T. ryderae L.Bolus – EC, Bedford
T. setuliferum (N.E.Br.) Schwantes – EC, Somerset East?
T. stayneri L.Bolus – EC, Uitenhage
T. strumosum (Haw.) L.Bolus – neznámý výskyt
Proč to vlastně opisuji? Především pro sebe, abych měl nějakou základnu pro své další případné pátrání po jménech či blízkých příbuzných svých lokalitních kytek. Kromě semenáčků z Mesagarden mám totiž hodně řízkovanců z importních kytek z doby, kdy se jezdilo a mohlo se i vozit. Taky když vidím nějakou „trichošku“ u někoho ve sbírce, vždy poprosím o řízek. Některé jsou takové všelijaké obyčejné nebo s vytáhlými výhony, ale najde se mezi nimi i pár exkluzivních záležitostí, které hravě konkurují dnešní „klasice“ mezi trichodiademami – T.densum a T. bulbosum. A tyto zatím „jen“ lokalitní rostliny stojí za to aspoň přibližně určit, rozmnožit a udržet v našich sbírkách.
V úvodu jsem slíbil i nějaké překvapení – jedno z nich je například zjištění, že u nás docela frekventovaná Trichodiadema stellattum je spolu s Trichodiadema stelligerum spojena jako synonymum s Trichodiadema barbatum. Obdobné přesuny jsou i u dalších „známých“ druhů. Snad časem přijde nějaká kvalitní revize tohoto rodu od renomovaného botanika, které podobných přesunů asi provede víc. Jenom se obávám, že vzhledem k tomu, že nyní žijeme v době slučování, může klidně dojít i ke sloučení s velmi blízce příbuzným rodem Delosperma v jeden velkorod a budeme přepisovat jmenovky zgruntu.
Myslím si, že budou-li Zelné listy pokračovat (nikdy není nic jisté), a budu na ně dále přispívat, čas od času se na nich objeví nějaká další trichodiadema, ať už určená či neurčená, jako další střípek do mozaiky zajímavé skupinky sukulentů s bonsajovými ambicemi. J.
Fotografie 2:
1. Trichodiadema marlothii
2. Trichodiadema orientale, Brakkloof
Komentáře
Přehled komentářů
Omluva všem, které jsem mystifikoval. V článku i nadpise zmiňovaný I.Niesler je vlastně žena, Dr. Ingeborg Maria Niesler z Univerzity v Hamburgu.
Samooprava
(Jirka, 18. 9. 2013 13:47)