ZEL(e)NÉ LISTY

Rod Trichodiadema Schwantes podle Nieslera

Fotografie 1:

1. Trichodiadema sp., Dysseldorp

2. Trichodiadema sp., Hilltop

3. Trichodiadema sp., Bonnievale  

................................................................

Dlouho jsem si ve svých článcích stěžoval na nedostatek zásadnější literatury o rodu Trichodiadema, který mi brání si to víc srovnat nejen v hlavě, ale hlavně v mé sbírce. Ta totiž obsahuje kromě druhů s kompletní jmenovkou také další druhy se jmenovkou bezdruhovou ale lokalitní. A opět se potvrdilo, že dnes nic není nedostižné a že stejně jako každá kytka je nakonec sehnatelná, lze totéž říci i o kytkových knížkách. Nejvíc jsem toužil po „Egglim“ , čili po dvou dílech jeho encyklopedie věnované čeledi Aizoaceae. Ono je to sice trochu jinak – tyto dva díly Illustrated Handbook of Succulent Plants needitoval Urs Eggli (jako ostatní), ale Dr.H.E.K.Hartmann. Jednotlivé kapitoly pak zpracovávali odborníci pochopitelně ponejvíce němečtí a rod Trichodiadema je z pera I.Nieslera z botanického institutu v Hamburgu. Letos v létě jsem se u našich brněnských přátel a sukulentních nadšenců s těmito dvěma díly potkal a dokonce je máme na krátkou dobu zapůjčené. To se to pak studuje a následně žasne, i když zimní období by pro tuto činnost bylo určitě vhodnější, nyní každá hodina „ukradená“ kytkám prostě chybí. 

Tato rekapitulace rodu Trichodiadema není v žádném případě přelomovou revizí, jde o německy pečlivý soupis dnešního poznání tohoto rodu a určité „vyčištění“ platných jmen od neplatných. Neobsahuje žádné úvahy či spekulace o dalších dnes nezařazených druzích, neboť autor měl zřejmě k dispozici pouze herbářové zápisy a materiál z botanických zahrad. Obsahuje však úžasnou záležitost – Klíč k určení druhů rodu Trichodiadema. Tento materiál budu vstřebávat a využívat jistě několik let. Snad poslouží i k aspoň přibližnému zařazení části mých lokalitních trichodiadem. Budu z něj čerpat v dalších článcích o jednotlivých druzích, dnes jsem se chtěl podělit jen o základní představení rodu a několik mých taxonomických překvapení.

Rod Trichodiadema (podle Nieslera) má 34 platných druhů. V domovině roste na uceleném areálu na předělu západního a východního Kapska, v podstatě od pobřeží až do Karoo ve vnitrozemí. Jedinými oddělenými výskyty jsou areál T. littlewoodii v jižní Namibii(Warmbad) a v Bushmanlandu na severozápadě JAR (Pofadder). Na východě je konec výskytu zhruba čára od East London na sever, vyhýbá se tedy vysokým polohám Drakensbergu a Lesotha. Zde je abecední výčet druhů s centry jejich výskytu (WC-západní Kapsko, EC-východní Kapsko, FS- prov. Free State):

T. attonsum (L:Bolus) Schwantes – WC, Riversdale

T. aureum L.Bolus – EC, Willowmore

T. barbatum (L.) Schwantes – Kapsko

T. bulbosum (Haw.) Schwantes – Kapsko

T. burgeri L.Bolus – WC, Oudtshoorn

T. calvatum L.Bolus – WC, Robertson

T. concinnum L.Bolus – EC, Alexandria

T. decorum (N.E.Br.) Stearn ex H.Jacobsen – WC, Albany

T. densum (Haw.) Schwantes – EC, Willowmore

T. emarginatum L.Bolus – neznámý výskyt

T. fergusoniae L.Bolus – WC, Riversdale

T. fourcadei L.Bolus – EC, Humansdorp

T.gracile L.Bolus - WC, Caledon, Mosselbay

T. hallii L.Bolus – WC, Ladismith

T. hirsutum (Haw.) Stearn – Kapsko

T. imitans L.Bolus – neznámý výskyt

T. intonsum (Haw.) Schwantes – WC

T. introrsum (Haw. ex Hook.f.) Niesler – EC, Alexandria, Kirkwood

T. littlewoodii L.Bolus – Namibia, Warmbad

T. marlothii L.Bolus – WC, Swellendam

T. mirabile (N.E.Br.) Schwantes – WC, Laingsburg

T. obliquum L.Bolus – WC, Beaufort West

T. occidentale L.Bolus – WC, Bredasdorp

T. olivaceum L.Bolus – EC, Somerset East

T. orientale L.Bolus – EC, Albany, Uitenhage, Ciskei

T. peersii L.Bolus – EC, Willowmore

T. pomeridianum L.Bolus – FS, Fauresmith

T. pygmaeum L.Bolus – WC, Swellendam

T. rogersiae – L.Bolus – EC, Cradock

T. rupicola L.Bolus – EC, Uitenhage

T. ryderae L.Bolus – EC, Bedford

T. setuliferum (N.E.Br.) Schwantes – EC, Somerset East?

T. stayneri L.Bolus – EC, Uitenhage

T. strumosum (Haw.) L.Bolus – neznámý výskyt

Proč to vlastně opisuji? Především pro sebe, abych měl nějakou základnu pro své další případné pátrání po jménech či blízkých příbuzných svých lokalitních kytek. Kromě semenáčků z Mesagarden mám totiž hodně řízkovanců z importních kytek z doby, kdy se jezdilo a mohlo se i vozit. Taky když vidím nějakou „trichošku“ u někoho ve sbírce, vždy poprosím o řízek. Některé jsou takové všelijaké obyčejné nebo s vytáhlými výhony, ale najde se mezi nimi i pár exkluzivních záležitostí, které hravě konkurují dnešní „klasice“ mezi trichodiademami – T.densum a T. bulbosum. A tyto zatím „jen“ lokalitní rostliny stojí za to aspoň přibližně určit, rozmnožit a udržet v našich sbírkách.

V úvodu jsem slíbil i nějaké překvapení – jedno z nich je například zjištění, že u nás docela frekventovaná Trichodiadema stellattum je spolu s Trichodiadema stelligerum spojena jako synonymum s Trichodiadema barbatum. Obdobné přesuny jsou i u dalších „známých“ druhů. Snad časem přijde nějaká kvalitní revize tohoto rodu od renomovaného botanika, které podobných přesunů asi provede víc. Jenom se obávám, že vzhledem k tomu, že nyní žijeme v době slučování, může klidně dojít i ke sloučení s velmi blízce příbuzným rodem Delosperma v jeden velkorod a budeme přepisovat jmenovky zgruntu.

Myslím si, že budou-li Zelné listy pokračovat (nikdy není nic jisté), a budu na ně dále přispívat, čas od času se na nich objeví nějaká další trichodiadema, ať už určená či neurčená, jako další střípek do mozaiky zajímavé skupinky sukulentů s bonsajovými ambicemi. J.

Fotografie 2:

1. Trichodiadema marlothii

2. Trichodiadema orientale, Brakkloof