ZEL(e)NÉ LISTY

Kdy vlastně v té jižní Africe prší?

Fotografie 1 - Mapky srážek v RSA během roku

...............................................................................

Pravidelnější i náhodní čtenáři našeho kytkového deníku si už museli všimnout, že často dělíme své africké kytky na zimní a letní, a ještě do toho pleteme kytky zatahující a stálezelené. Proč to děláme a jak se to vlastně rozděluje? Může za to pochopitelně matka příroda, geografická poloha Afriky a schopnost rostlin přizpůsobit se konkrétním podmínkám ve své domovině. Početně máme nejvíc rostlin z oblasti jižní Afriky, sukulentního a cibulového ráje, sluší se tedy o počasí a hlavně životadárném dešti v této oblasti pohovořit.

Nějakou dobu mi trvalo, než jsem zcela vstřebal zásadní informaci (která se určitě probírá na každé základní škole v hodinách zeměpisu) a sice to, že většina Afriky pod rovníkem je vůči nám na opačné polokouli a tudíž je to jako u správných protinožců počasově obráceně. Když je u nás v Evropě léto, je na jihu Afriky zima a naopak. Nejlépe je si takovou opačnost zažít na vlastní kůži, což se mi povedlo před několika lety, kdy jsem takové zimní plískanice koncem června v okolí Kapského města opravdu nečekal.

V zásadě je na jihu Afriky subtropické počasí s tímto režimem: léto od října do března a zima od dubna do září. Význam to má pro pochopení údajů o kvetení z jihoafrických knížek o kytkách, kdy pochopitelně udávají čas v jejich domácím režimu, který je u nás jiný. Další rozdíly v počasí jsou mezi vnitrozemím a pobřežím. Opět souhrně řečeno – počasí v jihoafrickém vnitrozemí se vyznačuje horkým létem plném bouřek a překvapivě mrazivou suchou zimou. Jihovýchodní pobřeží má ryze subtropické vlhké podnebí silně ovlivněné Indickým oceánem, zato na jihozápadním pobřeží se střídá suché léto s vlhkou zimou, opět jako důsledek proudů a větrů z Atlantského oceánu.

Pokud se vynese do mapy jižní Afriky sezónost srážek v průběhu celého roku, vyjde z toho Mapa č.1. Území, které nás tak z pohledů sukulentů a dalších rostlin zajímá, je rozděleno na dvě úzká pásma – zimních a celoročních srážek a zbytek kontinentu je s letními srážkami.  Protože většina sukulentů je nezvratitelně (z hlediska biogeneze) spojená s místem svého původního výskytu, je dobře znát, odkud konkrétní rostlina pochází. Prostě kytku, která spokojeně roste a kvete v Richtersveldu v jihoafrické zimě (duben-září), musíte pěstovat ve střední Evropě též v zimě, i když je u nás od října do března. Jasné co? Ale to nejvíc zajímavé na té první mapě  je právě to pásmo mezi letními a zimními srážkami. Zde tedy není výrazné období sucha a období dešťů, srážky jsou víceméně rozložené po celé vegetační období a kolísají jen teploty. Rostliny z tohoto pásu proto neprodělávají nějaké výraznější období odpočinku, shazování listů a podobně.

Pro ty, co by si chtěli víc prozkoumat, odkud až kam sahají konkrétněji ony podnebné pásy, jsem připravil Mapu č.2, obsahující kromě významných komunikací také větší města a známá místa. Pokud se ale do podnebí jižní Afriky zahloubáte opravdu do hloubky, musíte kromě sezónosti začít brát v potaz i další „dešťové parametry“. Je to například absolutní množství srážek za celý rok a jejich opravdu pečlivé rozložení v průběhu roku. Z toho pak zjistíte další oblasti a podoblasti, například někde v zóně zimních srážek prší občas i v létě a někde nespadne ani kapka. Jinde zase množství srážek v hlavním období dešťů nedosahuje vůbec objemu srážek jinde v tzv. období sucha. A podobně. Tak už to prostě v reálné přírodě chodí. Navíc záleží na tom, jestli posuzuji srážky na návětrné či odvrácené straně kopce, na konkrétním reliéfu krajiny atd. Prostě nic není tak nalinkované a jednoduché, jak to na první pohled vypadá.