Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dračí krev aneb Zadraceně!

3. 11. 2013

 

Dračí krev aneb Zadraceně!

 

Zadraceně! Tož toto se lidi ale fakt nedělá! I když spósta tych různych podpásovek a neférovek kolem nás može inspirovat, z poslední doby aj to povolební kamarádské poradenství o správným načasování odchodu z politiky, ale totok – vyfóknót zelenýmu druhovi téma na článek, na kerým už vědecky maká pěknych pár měsíců, tož to budu dlóho vydéchávat. On to kolegáček a mrcha cibulová dobře věděl (ne jen tušil, jak licoměrně naznačuje), co mě to stálo času, energie, financí, historických i botanických ponorů a to nemluvim o náročných pokusech sám na sobě! Prostě zelené humus – Fuj!

Asi podobné loupeže nápadů a témat ta dnešní doba přináší v míře vyšší než obvyklé, tak je potřeba se nad to povznést jako Zepellin a odletět někam svým směrem. Před odletem si však neodpustím neutrousit aspoň několik vět z mého původně rozsáhlého materiálu na téma Dračí krev a její léčebné účinky. Pro ty, kteří zcela nepochopili můj úvodní odstavec plačící nad zkažeností světa, vrcholem mého díla měla být část o stromovitých zástupcích rodu Dracaena, o kterých si pospíšil zákeřně napsat můj bývalý přítel Jirka v minulých hodinách.

Tak jako kdysi naše babky bylinářky měly napozorované a vyzkoušené různé bylinky „na každou nemoc“, stejně tak i ve všech koutech světa různí šamani, lidoví lékaři a čarodějové odedávna experimentovali s přírodními produkty kolem sebe. Poměrně hodně tyto aktivity vzrostly s rostoucím poznáváním nových kočin ve středověku, kdy se těchto činností ujali také takzvaní alchymisté. Výsledkem je celá plejáda přírodních produktů opředených více či méně zaručenými účinky. Takzvaná moderní věda v 19. a 20. století všechny tato produkty šmahem zavrhla jako překonané a teprve nyní opravdu moderní věda se k některým z nich s pokorou vrací a prověřuje jejich další využití. Mezi nimi významné místo zaujímají pryskyřičné produkty různých stromů se společným pojmenování Dračí krev, Sangre de Drago, Sanguis draconis, Resina draconis.

Tento přírodní produkt však má několik botanických původů. Historicky v antických časech se za dračí krev považovala rudá pryskyřice stromovitých dracen, zejména Dracaena draco z Kanárských a dalších ostrovů, a Dracaena cinnabari z Jemenu. Z těchto dracén se získával nařezáváním kmenů, někdy i docela bezohledným, který vedl na spoustě míst k totální devastaci těchto starých porostů. Dnes se pěstují dracény pro tento účel na specializovaných plantážích. Dalším potenciálním zdrojem dračí krve je palma Daemonorops draco z Indonésie, zejména Sumatry. Zde jde o sušenou pryskyřičnou šťávu z plodů této palmy. Třetím zdrojem jsou stromy Nového světa. Tam se získává červená šťáva z kůry stromu Pterocarpus draco, čeleď Fabaceae, nebo ještě rozšířenější je strom z čeledi Euphorbiaceae Croton lechleri (Croton draco). Červený latex z kůry tohoto stromu využívali odedávna středo- a jiho-američtí indiáni.

Přestože tato alchymistická substance může pocházet z různých botanických zdrojů, je překvapivé, jak velmi shodné a univerzální účinky má. Zcela základní využití je jako léčivé kadidlo, kdy se přidává do vonných ale hlavně účinných směsí. Má mít očistné účinky, rozhání extrémně negativní energie a navíc má i zaručené erotické účinky a výsledky. Při pálení dračí krve prý jednoznačně dochází k intenzivní smyslné atmosféře…a významným účinkům na obě pohlaví.

Další léčivé účinky jsou při zevní i vnitřní medicíně. Jde například o účinné a rychlé přírodní analgetikum – poraněné či popálené místo přestává pálit a bolet a rychle se hojí. Dále léčí nemoci vnitřních zažívacích orgánů – žaludku a střev. Posiluje imunitní systém, zastavuje krvácení, urychluje veškeré hojení ran, vředů, léčí koliku, paradentózu a poslední výzkumy vykazují i pokroky v léčení cukrovky a rakoviny.

Tím ovšem využití dračí krve zdaleka nekončí. Jde také o přírodní barvivo, které se využívalo hlavně ve středověku, používali jej například i houslaři při barvení laků špičkových houslí (též i stradivárky). Dále se dračí krev přidává jako přísada do zubních past, na Kanárech z něho vyrábí léčivý likér (ten asi silně konkuruje i moravské slivovici či plzeňskému fernetu) a seznam účinků,využití a celkové prospěšnosti zdaleka nekončí. Ale protože jsem v podstatě uražen a podveden, končím a nasedám do vzducholodě plné harmonie a letím bádat někam daleko od Jirky a spol., jejich Zel(e)ných listů, politiky, voleb, reklamy, a dalších moderních vymožeností.

Taková to bylo spolupráce a přátelství. A stačilo pár kapek dračí krve, několik pohledných dracén a pár řádků o nich a všechno je jinak. Čas a rozjímání v nějakém zeleném ráji nakonec jistě vše napraví, ale teď jsem ještě do hloubky potupen a volám: ZADRACENĚ! Jděte mi s tou dračí krví…. třeba do parlamentu. V.Ch.Chróstal

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Podle Flosa poznáš kosa

(Otík, 11. 11. 2013 20:34)

Tak se vám to v redakci koukám pěkně rube. Inu už František Flos se v Lovcích orchidejí zamýšlel nad pořekadlem VE DVOU RADA, VE TŘECH ZRADA.
I dalo se to čekat. Sláva Zel(e)ných listů vám stoupla do zel(e)ných hlávek. Hašteříte se o zásluhy. A když se Krampol ptá na ulici, co je to kadidlo, 6 z pěti tázaných si myslí, že to samé, co projímadlo. Tak skloňte nosy a zpět k osvětě!