Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chróstal samohodnotitel - aneb první proráží a ostatní následují

29. 6. 2008

Chróstal samohodnotitel aneb „první proráží – ostatní následují“

Obrazek


Teda né, že by se mi zrovna ňák chtělo zase po roce samohodnotit vlastní průlomovou myšlénku v podobě meditační kompozice, ale pré už je to taková tradica uzavřít plzeňskó výstavu sukóšů kvalitním fejetonem v melancholickým vzdechu, tak abych nekazil prču anébrž srandu, vychróstnu teda nějakó tu vysvětlovačku s oceňovačkó.

Letos jsem spolu s dalšími zel(e)náči zůstal u formátu misky neboli krajinky se sukulenty, instalované z důvodu nízké váhy (i ceny) do plastového mísy středního formátu. Vedle průměrně vyzrálých kompozic obou nezastavitelných pisálků R. a J. (desatero anacampserosů a trio cyfostem) působila moje kompozice (jak jinak) opět jako ufo. Neidentifikovatelný sukulentní objekt. Zůstaly jen ty otázky: PROČ? ZA CO? KOMU?…

Na každou otázku lze však kvalifikovaně a občas i umělecky odpovědět. Komu? No přece největšímu Čechovi, samorostu i géniovi, na jehož botanické výzkumy svět teprve čeká, Járovi da Cimrmanovi (s úctou). Za co? Za všechny vynálezy a nápady, které zapadnou (stejně jako naše). Proč? Protože veškeré lidské konání okořeněné humorem (byť i domácí výroby) je tak nějak potřebnější a stravitelnější.

Obrazek

Základní myšlenka kompozice byla ukotvená v tom, že by nemělo jít o kvantitu vystavených exponátů, ale o jejich estetickou kvalitu, šířku a hloubku (tak do 20cm). Po mé úvodní autorské oscilaci mezi 0 až 2 sukulentními soliterami v misce zvítězila osamocená komifora v bezlistém (čekacím) stavu doplněná polosuchými nitkami trávovitého ornitogala v krajince se suchým i zkamenělým dřevem. Příroda nás může stále učit, v tomto případě jde o lekci v trpělivosti čekání na životadárnou vláhu. Někdy i na LIJAVEC! Každé roční období má svou krásu, a tak i všechna vegetační období našich pěstovanců jsou zajímavá, důležitá i estetická. Ono aby se člověk (nebo jiný tvor či rostlina) nakonec radoval, musí se předtím chvíli těšit a trpělivě čekat.

A „o tom to bylo…“.

Dal bych si sám tak 1mínus (za toho plastového pavouka, ale živý by vzal roha). Ch.- t.b.c.

Obrazek
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář