Stavba květu – kde hledat vajíčka a kde pyl.

Velmi se omlouvám systematikům mezi vámi. Ano, přeskočila jsem pro sukulentáře další dva velmi důležité rostlinné orgány – stonek a listy, ale slibuji, že na ně také dojde. Předběhla jsem je z jednoho důvodu – máme (a nejen my) ve stavbě květu takový zmatek, že nás to nutí k pravidelnému nahlížení do odborné literatury, tak proč si konečně projednou neudělat jasno nebo se alespoň o to pokusit? Otvírám tedy knížku Zahradnická botanika od autorů Burky – Horynové.

Květ je tedy soubor listů, přeměněných k pohlavnímu rozmnožování. Vyrůstá na zkráceném stonku, který tvoří rozšířené lůžko. Hlavní část květu jsou tyčinky a plodolisty, vedlejší jsou květní obaly. Tak, až sem jsem to opsala, dál už budu zkracovat.

Části hlavní:

Tyčinky – ústroje SAMČÍ

Ty se skládají z nitky a prašníku. Vynechám úplné podrobnosti, důležité je, že se v prašníku tvoří pylová zrnka, obsahující SAMČÍ pohlavní buňky. Po uzrání se z prašníků skulinou nebo chlopněmi uvolňuje pyl. Bývá přenášen buď větrem (rostliny větrosnubné), hmyzem (rostliny hmyzosnubné) na zralé blizny. Za vlhka se květ uzavírá, aby byl pyl chráněný před vodou, která způsobuje jeho bubření a pukání. Přeskočím názvy nestejnoměrně vyvinutých tyčinek a přejdu na ženskou stranu.

Plodolisty – ústroje SAMIČÍ

Nesou na svém okraji drobné úkrojky – vajíčka. U nahosemenných rostlin (např.jehličnany) vajíčka (a později i semena) zůstávají viditelná, nahá. Sukulenty jsou většinou rostliny krytosemenné, u kterých plodolisty srůstají svými okraji v dutý pestík, který má v dolní rozšířené části (semeníku) ukrytá vajíčka. Semeník přechází ve čnělku, zakončenou bliznou. Blizna je na povrchu lepkavá nebo chloupkatá, aby snadno zachytila pyl. Místo, kde plodolisty srostly, se nazývá semenice nebo placenta, na ni přisedají vajíčka. Přeskočím rozlišení svrchního, spodního a polospodního semeníku a přejdu k další pro nás důležité informaci:

Jsou- li na květu tyčinky (samčí ústroje) i pestíky (samičí ústroje), jedná se o květ OBOUpohlavný. JEDNOpohlavný květ je buď jen samčí (prašníkový) nebo jen samičí (pestíkový). Vyrůstají- li jednopohlavné květy samčí i samičí na téže rostlině, jedná se o rostlinu jednodomou (kniha uvádí příklad lísky či kukuřice). Vyrůstají- li odděleně květy samčí i samičí na dvou jedincích, je to rostlina dvoudomá (známá Euphorbia obesa). Některé stromy (javor, jasan) jsou mnohamanželné, mají na témž jedinci zároveň květy oboupohlavné i prašníkové a pestíkové.

Pokud vám tedy někdo bude tvrdit, že např. našel na samčím květu pestíky, na samičím tyčinky a na rostlině dvoudomé květy samčí i samičí, určitě se spletl. S naším tahákem se při troše dobré vůle snad už nespleteme. Příště zkusím zase něco vypsat o květních částech vedlejších a o květenstvích a budu doufat, že to přežijete. R.

Summary:

Article about structure of flower.