Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tillandsia sprengeliana aneb konec dobrý, všechno dobré

6. 4. 2008

Tillandsia sprengeliana aneb konec dobrý, všechno dobré

 

Obrazek

 

Fotografie 1:

1.+ 4. Detail listů (Detail of leaves)

2.+ 3. Vývoj květenství (Development of inflorescence)

...................................................................................

Dnes vám představím jednu malou, krásnou a vzácnou tilandsii. Patří k těm rostlinám, které si člověk snadno zamiluje a které jsou takovým pokladem mezi všemi jeho rostlinami.

T. sprengeliana jsem vlastně nechtěl, moc jsem si přál téměř její „dvojče“, T. kautskyi. Na tu jsem se stále dotazoval svého hodného, ochotného a když se nad tím zamyslím, i značně trpělivého pana pěstitele (velkého znalce tilandsií a jiných krásných rostlin), od kterého většinu těch nejhezčích tilandsií mám. Na to, jestli by nebyla T. sprengeliana, jsem se neptal, nechtěl jsem ji, protože jsem se o ní dočetl, že se po odkvětu často z neznámých příčin se svým pěstitelem rozloučí a odebere se do tilandsiového nebe. Jenže T. kautskyi dlouho nebyla a když mi místo něj byla nabídnuta „sprengeliana“, souhlasil jsem, spíš s obavami, než s nadšením, které by se u takové vzácnosti dalo předpokládat.

T. sprengeliana je jedna ze sedmi CITESových tilandsií a zařazení mezi ně si zaslouží plným právem. Domov má tenhle vzácný epifyt v nížinách podél pobřeží východní Brazílie. Z knihy o tilandsiích jsem se dozvěděl, že pojmenována byla podle německého botanika, doktora Sprengela.

Pamatuji si na okamžik, kdy jsem ji vybalil z balíku, ve kterém s několika dalšími dorazila. Malá, po cestě trochu vyschlá a jistě i vystresovaná, vypadala velmi křehce. Pár krátkých, šupinkami hustě porostlých, jakoby sametových tenkých lístků. Co s tebou budu dělat? To bylo první co mě napadlo.

Snažil jsem se podle svého nejlepšího vědomí i svědomí, i když těch vědomostí, i po přečtení dostupné literatury nebylo stále tolik, kolik by mělo být.

T. sprengeliana jsem umístil blízko okna, téměř pod stropem, na místě, kde bylo dostatek světla, tepla a kde si sluneční paprsky užila až večer, tak dvě, tři hodiny před západem slunce. Až do příchodu sychravých podzimních dnů jsem ji rosil poctivě každé ráno, potom tak obden. Jako teplomilná tilandsie potřebuje i v zimě teplotu nejméně osmnáct stupňů. K mé velké radosti její malé, na jednu stranu ohnuté lístky zdárně přirůstaly a brzy vytvořila hezkou, kompaktní růžici, velkou – spíš malou kolem pěti centimetrů. Za necelé dva roky, začátkem zimy jsem zjistil, že se chystá kvést. Některé tilandsie (a je jich dost) kvetou v zimě, což pro ně při nedostatku světla není ideální. Pokud jsou celý rok v dobré kondici, většinou to dobře zvládnou. Zvládla to i T. sprengeliana a celý průběh jejího kvetení zachytil můj kamarád, který by mohl mít i titul mého osobního fotografa. Vděčím mu za všechny fotky k mým článkům. A protože si v těchto dnech konečně zhotovil i vlastní internetové stránky http://fotopohledy.blogspot.com/, kde v rubrice „Oblíbené weby“ je odkaz Moje galerie“ a v jedné z těch galerií je zachyceno ve třiceti obrázcích i průběh kvetení T. sprengeliana, které se pochopitelně do tohoto článku celé nevejde. Pokud máte zájem se podívat (i na jiné pěkné fotky), navštivte zmíněné stránky.

To její nakvétání, které „sprengelianu“ zdobilo už pěkných pár dnů před tím, než z květních listenů vykoukly květy samotné, bylo pro mě jedním z nejhezčích zážitků, které mi mé rostliny připravily. Takový zážitek, který zná jistě každý z vás, kdo svým zeleným kamarádům věnuje svůj čas, prostor a kus srdce. O to víc jsem se obával, co bude následovat, až T. sprengeliana odkvete. Prohlížel jsem ji téměř každý den a jistě si dovedete představit tu radost, když jsem hned za odkvetlým květním klasem uviděl malinkou, sotva milimetrovou novou rostlinku. Poměrně rychle přirůstala, možná až moc. Po roce se na kvetení chystala zas. Doma zřejmě kvete pravidelně každý rok, ale tam má jiné podmínky, než u mě v bytě. Květ se úplně nevyvinul, květní klas byl malý, neprobarvený a po čase, kdy se dál nevyvíjel, začal usychat. V případě T. sprengeliana viditelně není posvícení každý rok. Přece jen mi ale před pár dny udělala velkou radost. Za tím nepovedeným květním klasem začala růst nová malá „sprengelianka“, takže konec dobrý, všechno dobré. J.K.

Summary:

Description and experience with growing of Tillandsia sprengeliana from Brazil.

Fotografie 2:

1. První květ (First flower)

2. + 4. Květenství T.sprengeliana

3. Listy (Leaves)

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ps: T.roseiflora ?

(Jan Maruška, 28. 11. 2009 22:39)

ps: ještě by se také mohlo jednat o čistý druh T.roseiflora ! Teď mi pokvete,takže to porovnám a případně se ozvu. T.roseiflora je výrazně robustnější kytka v porovnání s T.kautskyi či s T.sprengeliana....

sprengeliana x ?

(Jan Maruška, 28. 11. 2009 22:36)

Vážení, dovolte abych se zapojil stručně do komentáře - zde prezentovaný druh není "čistá T.sprengeliana", domnívám se, že se jedná o mezidruhový kříženec, přesto krásný. T.sprengelina má jinak utvářenou listovou růžici, jiné šupinky /není tak stříbrná - šupinky jsou řidší/, květenství je "jednodušší" , není tak výrazně pendulózní. Listy jsou také více úzké, hlavné u báze. Vypadá to na kříženec s T.brachyphylla (?);původ této rostliny je z Německa. Pravou T.sprengeliana je možno shlédnout na http://www.tillandsia.at/brasilien.html
Pravé T.sprengeliana mám ve sbírce, některé i s původní lokalitou z Brazílie.
Případně mohu zaslat foto pro porovnání. S pozdravem J.M.
email: malyprinc@listonos.cz

Teplota

(Ivan, 30. 7. 2008 23:26)

No, s tou teplotou to tak hrozné nie je. V zime mám dve formy tejto rastliny plus dve formy T. kautskyi, spolu s ostatnými tilandsiami v skleníku, kde teplota dosahuje rozpätie 10-13°C, ak vonku dobre mrzne, klesá aj nižšie. Pri minimálnej zálievke sa zdá, že im to nerobí väčšie problémy, čo sa nedá povedať napríklad o T. araujei.