Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tylecodon schaeferianus - namibijský ošklivák či krasavec

3. 10. 2010

Tylecodon schaeferianus (Dinter) Tölken (1978) – namibijský ošklivák či krasavec


Obrazek

 

   

Fotografie 1:

1. T. schaeferianus - listy (leaves)

2. T. schaeferianus - květenství (inflorescence)

.....................................................................


Rok co rok do naší sbírky přibude několik dalších druhů tylekodonů. Budiž nám přičteno ke cti, že povětšinou nekupujeme hotové rostliny (to by bylo moc laciné – a nemyslím tím rozhodně stránku finanční). Každoročně objednáváme semena z jedné zámořské pěstírny a nikdy mezi nimi nechybí pár tylekodonů, které ještě nemáme. Jsou to vždy rostliny s nějakou lokalitou, nezřídka sběry známých botaniků a cestovatelů, tudíž poměrně cenné kousky. A když si dopředu najdu, jak budou rostliny vypadat, nestačím se divit, co všechno příroda na jihu a jihozápadu Afriky dokázala vytvořit. Tylekodony jsou totiž takové malé příšerky (slovy naší malé dcery), všelijak pokroucené, hrbolaté a rozeklané – nic pro milovníky symetrie a úhlednosti. I květenství, jako cenná ozdoba kdejaké nenápadné sukulentní rostliny, je nepravidelné, často vyvěšené a zalamující se do všemožných tvarů. Pravidelné jsou pak až samotné jednotlivé květy.

Osud dnešního T. schaeferianus nebyl jednoduchý. Přestože jeho dnešní jméno pochází až z konce minulého století, je známý už od 20. let. Botanici si však s ním nevěděli rady. Protože rod Tylecodon ještě neexistoval, rostlina byla zařazena do obsáhlého rodu Cotyledon. Po několika letech byla přeřazena do rodu Adromischus (není divu, tvar listů k tomu svádí). Po peripetii dalších přiřazených synonym a přehazování mezi kotyledony (možná jste už zaslechli jméno Cotyledon sinus- alexandri, což je také dnešní T. schaeferianus) a adromischusy (třeba A. hoerlianus, A. keilhackii) se skončilo u jména T. schaeferianus.

Tento druh lze najít na rozsáhlém areálu jihozápadní Namíbie a oblasti Richtersveldu v jihoafrické provincii Severní Kapsko – tedy z oblastí zimních srážek. V pozdním létě vykvete kraťoučkým květenstvím s několika bílými (i narůžovělými) trubkovitými květy. Plody – vřetenovité dřevité tobolky dozrávají docela dlouho, zhruba za čtvrt roku (pod zaschlými květními obaly musejí změnit zelenou barvu na hnědou). Semena se mi vždy vyplatilo vysít co nejdříve (ještě v zimě), pak ztrácejí klíčivost. Je to dáno oblastí, ve které rostlina roste – semenáčky musejí nabýt síly před ustáním zimních srážek (během našeho dubna), jen tak mají naději na přežití do dalšího srážkového období. Nezkoušela jsem, zda si náhodou semena neudržují schopnost naklíčit v dalším srážkovém období, jako to dělají semena některých euforbií apod. a možná to letos zkusím, protože budu mít dostatek vlastních semen a nemusím litovat těch obětovaných - draze nakoupených.

Po nakvetení se na stonku se ztloustlou bází začnou objevovat nádherné tvarově proměnlivé listy (tvar oboválný, eliptický až okrouhlý), pokryté drobnými červenými čárkami až žilkami. Jak jsem už psala v úvodu, znám pár druhů rostlin rodu Adromischus, které mají listy velmi podobné a tudíž se bez nakvetení dají jen těžko odlišit. Napadá mě, že by to šlo i jednoduchým pokusem – listy tylekodonů vám po odlomení a položení na substrát nezakoření, jako je tomu u adromischusů.

Na závěr si dovolím jeden takový povzdech a neberte to v žádném případě jako nějaké chlubení či vytahování. Přestože se náš kdejaký sbírkový tylekodon pyšní sběrovou lokalitou (třeba zrovna rostlinu, ze které pocházejí semena našeho T. schaeferianus sbíral slavný John Lavranos nedaleko namibijského Lüderitz) a tylekodony obecně nepatří mezi běžné sbírkové rostliny, jeden náš jiný přebytkový lokalitní druh miniaturních rozměrů (už bohužel či pro někoho naštěstí o mnoho víc nevyroste) a v té časně letní době bez listů (nebudu rostlinu trápit obracením růstového cyklu) vyhrál na letošní kaktusářské výstavě posměšnou anticenu jako nejošklivější rostlina v prodejní části (vzhledem ke své ceně a ne-velikosti ). Uznávám, že tylekodony obecně jsou krásné jen v očích takových šílenců, jako jsem já nebo Jirka, ale z hlediska jedinečnosti by hravě strčily do kapsy kdejaký „napapaný“ či naroubovaný kaktus a že jich v prodeji vždy bývá. Ale je to pro změnu zase můj názor a asi nezbývá, než se proti podobným předsudkům povznést, myslet si své a brát podobné ankety s optimistickým nadhledem. R.


Summary:

Description and experiences with growing of Tylecodon schaeferienus from family Crassulaceae.


Fotografie 2:

1. Tylecodon schaeferianus, LAV 30239, Luderitz, Namibia

2. T. schaeferianus - květ (flower)

Obrazek


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tylecodony

(Pavel, 3. 10. 2010 21:50)

Ahoj Radko.
Tylecodony jsou nádherné a zajímavé. Ta druhá charakteristika jim navíc zajišťuje, že nepřestanou být nádherné.
Já a Romča se přidávám do spolku šílenců.
Ta anticena se dá brát třeba i jako pocta. Možná je horší, když je něco tak nezajímavé, že si toho člověk ani nevšimne.
Víc takových kytek.