Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trichodiadema attonsum

21. 2. 2015

Trichodiadema attonsum (L.Bol.) Schwantes

t.-atonsum-1s.jpg

Fotografie 1:

1. Trichodiadema attonsum, Koeniekuilsrivier

2. Květ

....................................................................................................

Byl jsem v jednom z posledních komentářů vyzván k článku o nějaké cibulovině. Vox populi – vox Dei (hlas lidu – hlas Boží) říkávali dříve latiníci a dnes už jen parlamentní politici. A tak si to poslušně jedna nová cibulka začala richtovat (teda vlastně nakvétat) na stránky ZL, aby byla poražena čirou shodou okolností jednou objevenou trichodiademou. Nešlo o objev nového druhu v přírodě, ale o určení jedné vyseté bezejmenné delospermy. Takže veltheimie promine a týden počká, snad se ona i čtenáři dočkají.....

Trichodiademy se mi líbí (tomu obratu už se Radka pravidelně směje), o určitých známějších druzích jsem na ZL psal. Pak mi došla trichošková témata, tak jsem začal studovat literaturu a internet (abych se víc zorientoval) a přitom litoval, že těch pojmenovaných druhů není v našich končinách více. Nechá se totiž říci, že v evropských i mimoevropských sbírkách je mnohem více trichodiadem „speciesek“ s lokalitou, než těch se správným jménem. V tomto týdnu jsem náhodou zjistil, že jeden pro mě nový druh trichodiademy pěstuji, i když o tom nevěda. Sjížděl jsem totiž různé německé stránky, kde je poměrně hodně informací o sukulentech, o mesembech a delospermách+trichodiademách taktéž. A narazil jsem na poznámku s báječným obsahem – že totiž již několik let distribuovaná semena s označením Delosperma sp. Koeniekuilsrivier jsou vysoce pravděpodobně druhem Trichodiadema attonsum.

Nevím, z kterého roku přesně náš výsev semen z Mesagarden pochází, ale je to asi tak 5-6 let nazpět. Hned druhým rokem nám tahle „delosperma“ vykvetla, připadla nám taková netypická květem i listem, ale upadla nakonec v zapomenutí. Pár semenáčků jsme napikýrovali a zkusili i někde nabízet, ale brzy jsme přestali, protože nikoho nezaujaly. Delospermy letníme pod přístřeškem a zimníme ve sklepě. Trichodiademy to mají přes zimu lepší, těm se snažíme dopřát ( s minimální zálivkou) co nejvíc světla i přes zimu. Potom, co jsem se dověděl, že možná pěstuji další trichodiademu pod jiným jménem, jsem se nemohl dočkat, až zkontroluji sklepní uložení a zjistím, jestli vůbec nějaké do dnešních dnů přežily. Byly tam – seschlé, s dlouhými nesestříhanými větvemi, v maličkých napůl vysypaných květníčcích, ale byly! Úplně jsem se jim v duchu omluvil za jejich složitý osud plný mého nezájmu a od té doby je hýčkám.

Abych jenom nepopisoval svoje pohnutky a zážitky, pustím se raději do popisu znovuobjevené Trichodiadema attonsum . Je to jedna z osmi bíle-kvetoucích trichodiadem. Od ostatních se odlišuje extrémně krátkými až chybějícími diademy na konci listů, čímž se opravdu přibližuje delospermám (attonsum znamená sestříhaný). Povrch jejich listů je však naopak celkem typický a ukazuje na trichodiademy. Samotné květy jsou čistoskvoucí až zářivě bílé. Lístky jsou buclatější, na plném slunci menší, až červenavé, mladší lístky mají oblý konec, starší jdou do mírné špičky, pod velkým zvětšením lze u starých listů najít náznak trichomové štětičky. Kořeny u této trichodiademy nijak zvlášť netloustnou, nad zemí se tvoří malý nízký kmínek s delšími větvičkami, které se otáčí směrem k zemi. Je možné, že vytrvalým zaštipováním v kombinaci s přesazováním a občasným přihnojením by bylo možné v delším časovém horizontu vytvořit pohledné minibonsajové stvoření. V přírodě Jihoafrické republiky jsou známé lokality Ladismith, Montagu, Laingsburg a již zmíněný Koenikuilsrivier.

Tak tedy díky Mesagarden, díky německým sukulentářským badatelům, díky nepoztráceným jmenovkám (i když se zkomolenou lokalitou), díky samotným statečným rostlinkám, díky všem, co to dočetli až sem. Já mám další střípek do mozaiky rodu Trichodiadema, o kterém bych chtěl ale asi nikdy nic většího nenapíšu (oprášil jsem další koníček z mládí). Letos bych se ale měl dostat k dalším specieskám z tohoto rodu, takže zábavy s jejich určováním budu mít na dlouhé léta dost a dost. Jenom toho času na psaní o nich asi moc nezbude. J.

Fotografie 2:

1. Trichodiadema attonsum

2. Současný stav po zimování

3. Listy zblízka

t.-atonsum-2s.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nevím

(Eva Egertová, 23. 2. 2015 8:05)

Myslím, že na trichodiademy musí být pevná nátura. Tento týden jsem je obhlídla a jsou to kromě jedné ubožáci. Klacky s pár živými lístečky. Jak je možné, že za stejných podmínek je jedna pěkňoučká, svěží a ostatní na odpis. Když je ostříhám, tak je v krátkosti vyhodím, kdo má koukat na suché klacky. A to je ta nátura, vydržím je nechat a čekat? Nevím. Eva